Městská autobusová doprava ve Zlínském kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Přehled provozů městské autobusové dopravy na území Zlínského kraje.

Okres Zlín[editovat | editovat zdroj]

Zlín a Otrokovice[editovat | editovat zdroj]

Schéma sítě MHD Zlín–Otrokovice (stav v roce 2014)

Autobusové linky mají čísla 31–38, 51-53, 55, 70 a 90 (14 linek). Nižší čísla mají linky trolejbusů. Licenční čísla 825xxx a 826xxx. Provozovatelem je Dopravní společnost Zlín-Otrokovice s. r. o. Pro předplatní jízdenky je síť Zlínské integrované dopravy rozdělena do pěti tarifních zón (A, B, C, D a E).

Za první republiky zajišťovali městskou autobusovou dopravu převážně soukromí dopravci. Od roku 1944 byly ve hlavních směrech nahrazeny městskými trolejbusy. Po druhé světové válce celou MHD převzal Dopravní podnik města Gottwaldova. Do roku 1982 byly autobusové i trolejbusové linky označeny písmeny, od začátku roku 1983 dnešním číselným systémem, v němž autobusy mají dvojciferná čísla od 31 výše. Některé z linek mají více variant tras, které jsou rozlišeny doplňujícím písmenem. Vozidla mají sytě žlutý nátěr karoserie s modrou spodní částí. Autobusy mají s trolejbusy společnou vozovnu v Podvesné ulici. V některých úsecích (průmyslová zóna Příluky a Lužkovice, linka 11; Louky - do centra vesnice, linka 3; Želechovice linka 12 a do Kostelce u Zlína, Štípy a na Lešná, Zoo linky 4 a 5) jezdí hybridní trolejbusy bez trolejí na naftový agregát nebo na náhradní elektrický pohon. Noční doprava je zajištěna jednotlivými spoji na několika z denních linek.

Luhačovice a Pozlovice[editovat | editovat zdroj]

Jako MHD bývá označována linka ČSAD BUS Uherské Hradiště z Luhačovic do městyse Pozlovice a vybranými spoji až do Podhradí (522), která však oficiálně nemá status městské dopravy.

Slavičín[editovat | editovat zdroj]

Výhradně území města Slavičína obsluhuje část spojů linek 523 a 525 dopravce ČSAD BUS Uherské Hradiště, oficiálně nemá status městské autobusové dopravy.

Brumov-Bylnice[editovat | editovat zdroj]

Žádná linka nemá status městské autobusové dopravy. Je-li někde zmiňována městská linka, nejvíce se jí podobá linka 504 dopravce ČSAD BUS Uherské Hradiště v trase Valašské Klobouky – Brumov-Bylnice – Brumov-Bylnice, Sidonie.

Okres Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Schéma sítě MHD v Kroměříži

Městskou autobusovou dopravu provozují Kroměřížské technické služby, s. r. o. Zajišťuje ji 10 vozidel na 8 linkách s čísly 1–8. Licenční čísla linek mají formát 775xxx.

Poprvé byla krátkodobě zavedena pravidelná MHD v rámci oslav výročí přemístění říšského sněmu, a to od června do srpna 1948. Trvalá MHD byla zavedena v roce 1955 závodem ČSAD č. 1205 na dvou linkách, které zhruba odpovídají dnešním linkám 1 a 2. V 70. letech přibyly další linky. 1. června 1995 dopravu převzaly Kroměřížské technické služby, s. r. o. K rozšíření sítě do ulice Kazimíra Rudého a Lutopecké a do obce Kotojedy došlo od prosince 2005, zároveň byl rozšířen rozsah provozu a zpravidelněny některé jízdní řády.

Od 1. 10. 2014 jezdila devátá linka soukromého dopravce Magic Bus s. r. o. [1] Šlo o prvního soukromého MHD dopravce ve Zlínském kraji. Provoz linek MHD společnosti Magic Bus s.r.o. byl ukončen dne 10.8.2016.[1]

Okres Uherské Hradiště[editovat | editovat zdroj]

Uherské Hradiště, Staré Město a Kunovice[editovat | editovat zdroj]

Linky mají čísla 2–9 (805xxx), linka 1 byla k roku 2021 z důvodu provozních nákladů zrušena. Většina z nich je polookružních (2, 4, 6, 7, 8) nebo okružních (3, 5) se začátkem i koncem na autobusovém nádraží v Uherském Hradišti (s výjimkou linek 4 a 8). Dopravcem je od roku 1993 ČSAD Bus Uherské Hradiště a. s. jako nástupce dřívějšího dopravní závodu 611 národního a státního podniku ČSAD KNV Brno, který ji zajišťoval dříve. V minulosti jezdila ještě bezplatná linka z autobusového nádraží k Intersparu, která je však od ledna 2008 zrušena[2]. Od 15. prosince 2013 byla k nákupnímu centru ve Starém Městě opět zavedena MHD, a to protažením linky 4. V Současné době zajišťuje provoz městské dopravy celkem 14 autobusů městského typu, z nichž je 8 nízkopodlažních a 2 vybavené zvedací plošinou pro invalidní vozík. Jako záložní vozy pro MHD slouží 2 vozy typu B952.

Uherský Brod[editovat | editovat zdroj]

Obsluhu města zajišťují linky 800290, 800291, 800292 a 800293 dopravce ČSAD BUS Uherské Hradiště a. s. Oficiálně nemají status městské autobusové dopravy, ale je zde užíván "městský tarif". Vybrané spoje zajíždějí mimo území města do zastávky Nivnice, Linea.

V červenci 2008 město uvažovalo o tom, že by od roku 2009 byla zavedena skutečná městská linka, jejíž provoz by byl zajišťován jedním vozidlem.[3]

Okres Vsetín[editovat | editovat zdroj]

Vsetín[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava ve Vsetíně.

Linky 1–6 a 10–15 (11 linek), licenční čísla 945201 až 945215. Některé z linek vsetínské MHD jezdí v deseti až dvacetiminutových intervalech. Dopravcem je Z-Group bus (dříve ČSAD Vsetín). Až do roku 1995 platil ve městě bezhotovostní způsob odbavování cestujících, kteří si jízdenku museli zakoupit v předprodeji v trafikách či obchodech.

Valašské Meziříčí[editovat | editovat zdroj]

Linky 1,3,5,6,7,8,10 (7 linek), licenční čísla 946001 až 946010. Dopravcem je Z-Group bus (v minulosti MHD zajišťoval vsetínský dopravní závod 713 národního a později státního podniku ČSAD KNV Ostrava).

V reakci na pokles počtu cestujících MHD byl od 14. června do 14. července 2009 v celé síti MHD zkušebně vyhlášen bezplatný tarif a vedení města uvažuje, že by tuto formu podpory MHD zavedlo dlouhodobě. Běžná roční dotace na MHD je asi 9 milionů Kč, vícenáklady na měsíční bezplatný provoz jsou asi 0,3 milionu Kč, ročně je přepraveno asi 900 tisíc cestujících (t. j. dotace činí zhruba 10 Kč na jednoho).[4] Bezplatnou MHD v předchozích letech zavedly například Třeboň nebo Hořovice. Oproti stejnému období předchozího roku užívalo ve druhé polovině června během experimentu MHD o 18 % cestujících více. Starosta plánuje zopakování experimentu na podzim.[5]

V roce 2014 návrh rady města na zavedení bezplatné MHD v zastupitelstvu těsně neprošel. V dubnu 2017 zastupitelstvo města rozhodlo, že bude bezplatnost MHD od září 2017 zavedena znovu; Vzhledem k tomu, že jízdné pokrývá jen 17,5 % nákladů, roční platba bude navýšena z dosavadních 9 milionů jen o 1,9 milionu od města Valašské Meziříčí a 0,6 milionu od obcí Krhová a Poličná. Využity mají být příjmy za překračování povolené rychlosti na základě stacionárních radarů, které byly instalovány ve městě na podzim 2016 a za půl roku bylo díky nim vybráno téměř 7 milionů korun.[6][7]

Od 1. května 2012 byl zaveden tříměsíční zkušební provoz formou radiobusu na málo využívaných spojích u čtyř stávajících linek MHD (946501, 946503, 946505, 946507). Jízdné je shodné jako v běžných spojích. Jízdu je nutno objednat telefonicky nejpozději 30 minut předem.[8]

V dubnu 2017 zastupitelstvo města výraznou většinou rozhodlo o tom, že od září 2017 bude zavedena bezplatná přeprava v MHD. Impulzem k rozhodnutí měly být podle starosty Roberta Stržínka opakované smogové situace i katastrofální dopravní situace ve městě a cílem má být zvrácení dosavadního trendu úbytku cestujících v MHD. Jízdné dosud pokrývalo 17,5 % nákladů na provoz MHD. Dosud město platilo provozovateli, ČSAD Vsetín, 9 milionů Kč ročně, po zavedení bezplatného jízdného to má být o 1,9 milionu korun více, dalších 0,6 milionu na pokrytí výpadků příjmů z jízdného poskytnou obce Krhová a Poličná. Výpadek příjmů z jízdného mají pokrýt peníze z pokut od řidičů. Od podzimu 2017 v Meziříčí začaly fungovat stacionární radary a do ledna řidiči zaplatili za překročení povolené rychlosti téměř 7 milionů korun.[9]

Základ MHD tvoří 3 vozy SOR BN 12, 2 vozy Irisbus Citelis Line 12M, 3 vozy Irisbus Crossway LE 12.8M, jeden vůz Mercedes-Benz Conecto LF a jeden vůz Yutong ZK6116HG1.

Rožnov pod Radhoštěm[editovat | editovat zdroj]

Linky 650 a 663 nemají status městské autobusové dopravy. Dopravcem je TQM.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]