Lanová dráha Pisárky – Bohunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kabinková visutá lanová dráha PisárkyBohunice je uvažovaná dopravní stavba v Brně, záměr diskutovaný od roku 2014. Měla by vést od vozovny Pisárky k univerzitnímu kampusu v Bohunicích.

Historie záměru[editovat | editovat zdroj]

Podle vyjádření náměstka primátora pro dopravu Roberta Kotziana (ODS) z roku 2014 se o myšlence lanovky mluví zhruba čtyři roky (tedy cca od roku 2010), avšak oficiálně se zatím nikde neprojednávala.[1]

Veřejně s nápadem přišel dva týdny před komunálními volbami v říjnu 2014 primátor Roman Onderka (ČSSD) společně s ředitelem Dopravního podniku města Brna Milošem Havránkem.[2][3][4][1] Onderka chtěl zajistit dokončení výstavby do konce roku 2018.[1] Opozice se podle idnes.cz tehdy tomuto bodu v jeho volebním programu vysmála, avšak následně s podobným nápadem přišli právě ti, kteří se zasloužili o Onderkovo sesazení.[2]

Záměr v prosinci 2015 oživili primátor Petr Vokřál (ANO) a náměstek pro investice Richard Mrázek (ANO).[2] 15. prosince 2015 rada města schválila zpracování investičního záměru, který má prověřit, zda se lanovka Brnu vyplatí,[5] a která posoudí dopad provozu lanovky na fungování městské dopravy a která varianta lanovky je reálnější.[2]

Uvažovaná lanovka by byla součástí investičního záměru, jak vyřešit dopravu v okolí brněnského výstaviště a na Mendlově náměstí,[2] Poptávka na trolejbusové lince 25 se v době akademického roku blíží maximální možné nabídce.[4]

Lanovka má být součástí projektu rekonstrukce a zvyšování kapacity pisárecké vozovny, která má začít v roce 2016.[5] Na místě pisáreckého areálu dopravního podniku by vznikl nový dopravní terminál. U pisárecké vozovny by vznikla nová tramvajová smyčka náhradou za smyčku na Mendlově náměstí, u Pisáreckého tunelu a sjezdu z dálnice D1 má vzniknout další záchytné parkoviště Park and Ride. Podmínkou dotace Evropské unie prý jsou „doplňkové druhy dopravy“, což chce město splnit lanovkou a parkovištěm. Město by lanovku stavělo pouze v případě, když by na ni přispěly fondy Evropské unie.[2]

Dopravní podnik města Brna již v prosinci 2015 má hotovou studii, v níž se počítá s tím, že by lanovka byla běžnou součástí sítě brněnské hromadné dopravy. Existuje projekt od firmy A Plus, podle jejichž návrhů se stavěla i většina brněnského kampusu. Podle tohoto projektu nehrozí žádné průseky lesem a lanovka by měla mít jen tři podpěry, které by byly všechny přístupné po stávajících asfaltových cyklostezkách. Jízda by měla trvat čtyři a půl minuty, lanovka by měla mít kapacitu 500 osob/h každým směrem,[2] má mít osmimístné kabinky, interval kabinek by byl individuální podle poptávky, nejmenší možný interval 30 sekund.[3] Provozní doba by byla denně od 5 do 23 hodin.[4] Onderka jako vzor uvedl lanovku podobných rozměrů na kopec Montjuïc v Barceloně,[3] která má tři zastávky a jízdní dobu asi 10 minut.[4] Podle informací MF Dnes firma Doppelmayr ocenila příslušnou technologii na 160 milionů korun, se zbudováním nástupní a výstupní stanice by pak celková cena za výstavbu lanovky byla 200–250 milionů Kč, zatímco prodloužení tramvaje do kampusu by stálo asi miliardu korun.[2] Podle Onderkova návrhu z roku 2014 se počítalo s tím, že by se stavěla jak tramvajová trať, tak i lanovka[2] – tramvajová trať má vést ke kampusu od jihu, lanovka od severu.[6] V roce 2017 brněnští radní oživili projekt lanovky ke kampusu, ale setkal se s větší kritikou.[7] Zatím se mluví spíše o tramvajové trati ke Kampusu, ale v současnosti (2018) se zpracovává územně-technická studie.[8] Na konci září roku 2018 se začal rekonstruovat dopravní uzel Pisárky a Pisárecká vozovna, protože územně-technická studie potvrdila jako konečnou stanici lanovky právě Pisárky.[9]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Náměstek primátora pro dopravu Robert Kotzian (ODS) v roce 2014 považoval myšlenku postavit lanovku za dobrou, avšak vyžadoval nejprve seriózní analýzu, která odpoví na otázky využitelnosti lanovky – podle něj by její potenciál byl spíše turistický a mohla by sloužit k obsluze areálu veletrhů.[1] Projektant Jan Chlup z brněnského Ateliéru Chlup, který stojí za lanovkou v Ústí nad Labem, v roce 2014 záměr ocenil jako dobrý nápad, ale doporučil lanovku vybudovat s mezizastávkami a prodloužit co nejblíž k Mendlovu náměstí.[2] Mluvčí Masarykovy univerzity v prosinci 2015 uvedla, že vedení školy obnovení debat o lanovce vítá.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Onderka: Lanovka z Pisárek do kampusu má být alternativou MHD, Archiweb.cz, 1. 10. 2014, zdroj: ČTK
  2. a b c d e f g h i j Brno plánuje lanovku za miliony, spojí kampus a nový dopravní terminál, iDNES.cz, 16. 12. 2015, Jana Ustohalová, Lukáš Valášek
  3. a b c Pisárky s kampusem spojí lanovka za 200 milionů. Do čtyř let, slíbil primátor, Brněnský deník, 1. 10. 2014, Tomáš Kára
  4. a b c d Lanovka Pisárky – Kampus představuje efektivní alternativu moderní dopravy v úseku z Mendlova náměstí do Bohunic, město Brno, 1. 10. 2014
  5. a b c Pisárky: radní prověří projekt lanovky, vozovna se dočká rozšíření a nové smyčky, Brněnský deník, 15. 12. 2015, Alžběta Nečasová
  6. Obrázek: trasa plánované lanové dráhy, In: Pisárky s kampusem spojí lanovka za 200 milionů. Do čtyř let, slíbil primátor, Brněnský deník, 1. 10. 2014, Tomáš Kára
  7. Lanovka ke kampusu? Brněnští radní oživili dříve kritizovanou vizi. Brněnský deník. 2017-11-25. Dostupné online [cit. 2018-06-16]. (česky) 
  8. Tramvaj do kampusu: stavba začne v únoru, denně tam dojíždí 40 tisíc cestujících. Brněnský deník. 2018-06-11. Dostupné online [cit. 2018-06-16]. (česky) 
  9. GÁFRIKOVÁ, Eliška. Lanovka do kampusu? Stále ve hře. Stanice má vzniknout u nové smyčky v Pisárkách. Brněnský deník. 20.9.2018, roč. 2018. Dostupné online [cit. 2018-09-24]. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]