Přeskočit na obsah

Velodrom Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velodrom Brno
Velodrom, pohled z Červeného kopce
Velodrom, pohled z Červeného kopce
PolohaKřížkovského 416/22
Brno-Pisárky, Česko
Souřadnice
Otevření21. 7. 1889
Přestavění1951, 1957, 1969
VlastníkTJ Favorit Brno
Povrchbeton
ArchitektM. Korvas a F. Lederer
Tribunyvelodrom
Události
Mistrovství světa v dráhové cyklistice v letech 1969 a 1981, Mistrovství Evropy U23 v roce 2001
Týmy
TJ Favorit Brno
Kapacita
14 000
Rozměry
délka oválu: 400 m, šířka: 7,4 m, sklon zatáček 34 stupňů
Webhttp://www.favoritbrno.cz/
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velodrom Brno je cyklistická dráha v Brně-Pisárkách. Jedná se o stále funkční a zároveň nejstarší dochovaný velodrom na světě.[1] Má 400 metrů dlouhou zastřešenou betonovou dráhu. Konala se zde mistrovství světa v dráhové cyklistice v letech 1969 a 1981 a v roce 2001 historicky vůbec první mistrovství Evropy na dráze pro kategorii U23.

Historie stavby

[editovat | editovat zdroj]
Jeden z nejstarších pohledů z vnitřních prostor dráhy od severní zatáčky. Datováno 1920. Zdroj: www.favoritbrno.cz

Velodrom nechal na svých pozemcích v sousedství svého rodinného sídla a cukrovaru v lokalitě zvané Bauerova rampa zbudovat Viktor Bauer. Dráha byla slavnostně otevřena 21. července roku 1889[2].

Na počest svého zakladatele a hlavního donátora se pro dráhu vžilo lidové označení "Bauerák" či "Baurák", případně také "Bauerova rampa", které pro změnu odkazuje na lokalitu, v níž se velodrom nachází. [3]

Původně byla dráha jen mírně klopená a povrch byl tvořen udusanou hlínou. Prašný hliněný povrch setrval až do roku 1951, kdy byl nahrazen asfaltem[4]. Asfalt však vydržel pouhých šest let, jelikož byl shledán příliš pomalým a se svou hrubou strukturou také nebezpečným při pádech. V roce 1957 jej nahradil beton, který tvoří povrch dráhy i v současnosti.

Od konce 50. let 20. století nastala významná modernizace, která vyvrcholila mistrovstvím světa 1969. Dráhová cyklistika se v té době setkala s obrovským zájmem veřejnosti a rostla odvaha s budováním dráhy a dalšího zázemí. Za dynamickým rozvojem areálu stála zejména Tělovýchovná jednota Favorit Brno, která vznikla v roce 1957 spojením sedmi brněnských oddílů, a prakticky ihned se stala hlavním hybatelem změn. Mezi roky 1957 a 1962 bylo kromě nové betonové dráhy vystavěno také první významné zázemí pro sportovce a diváky (např.: nasypané hlediště, prkenná bariéra mezi hledištěm a dráhou, 10 boxů pro závodníky uvnitř velodromu, rozhlasová a kontrolní věž, první budova šaten na východní straně areálu, ozvučení i osvětlení). V tomto období byla také přesunuta startovní a cílová čára ze západní strany areálu, kde byl původně hlavní a jediný vstup do areálu, na protilehlou rovinku na východní straně.

První polovina 60. let 20. století - dráha je již betonová, unikátní zastřešení je ještě hudbou budoucnosti. Zdroj: archiv TJ Favorit Brno

V první polovině šedesátých let 20. století se ještě vybudoval bezpečnostní podchod pod dráhou od šaten, v západní straně areálu pak údržbářská dílna, byla rozšířena původní budova šaten a také vznikla nadstavba 1. patra této budovy, ve které začalo působit ředitelství dráhy. Byly postaveny také garáže pro 12 vodicích motocyklů pro tolik oblíbené závody za motorovými vodiči.

Netradiční pohled z jihozápadní strany na již zastřešený velodrom se Špilberkem a Petrovem v pozadí. Zdroj: archiv TJ Favorit Brno

Závěrečná výrazná fáze rozvoje se pak udála mezi roky 1967 a 1969, kdy se mělo v Brně konat mistrovství světa na dráze a pro tuto událost bylo potřeba areál upravit. Samotná dráha se rozšířila z původních zhruba 6 na 7,4 metru a sklon v klopení se upravil na přibližně 34 stupňů, na rovinkách pak sklon dosahoval necelých 8 stupňů. Zkrátila se také z tehdejších cca 411 m na rovných 400 m. Všechny tyto základní parametry přetrvaly až do dnešní doby. Modernizace pro mistrovství světa 1969 byla zakončena stavbou unikátního přistřešení dráhy a hlediště, za jehož návrhem stojí význačný brněnský profesor a architekt Ferdinand Lederer, jehož půdovní návrh významně přepracoval Jiří Lefner.[5] Dle dobového tisku se jednalo o první betonovou zastřešenou dráhu na světě.

Drobná vylepšení proběhla také před druhým mistrovstvím světa, které brněnský velodrom hostil v roce 1981. Nejviditelnějším krokem byla výstavba třímetrového bezpečnostního asfaltového chodníčku na vnitřním okraji dráhy a také se upravila věž rozhodčí, která byla nově krytá.

V archivu TJ Favorit Brno, dosavadního majitele velodromu, se našly četné plány na další vylepšování areálu, nikdy v historii však již nebyla tak příhodná doba k rozvoji jako v 60. letech 20. století. Současná podoba stadionu tedy odpovídá podobě z konce šedesátých let a zásluhou TJ Favorit Brno je dosud funkční a pořádají se na něm stále významné mezinárodní dráhové závody (např.: 500+1 kolo, GP Favorit Brno - Přilba Moravy). Kromě cyklistických závodů slouží areál také pro pořádání koncertů a dalších sportovních či kulturních akcí (např.: festival Pop Messe). V roce 1986 přenášela Československá televize z brněnského velodromu přímým přenosem velký revuální pořad „Dva z jednoho města“.[6]

Velodrom pohledem pravidel Mezinárodní cyklistické federace (UCI)

[editovat | editovat zdroj]

Brněnský velodrom s délkou dráhy 400 metrů a šířkou 7,4 metru i v současnosti splňuje předpis pro konání významných mezinárodních akcí kalendáře UCI třídy 1 a 2 vyjma olympijských her, kdy je délka dráhy stanovena na 250 metrů. Toto omezení platí i pro elitní mistrovství světa s dovětkem, že UCI může pro tyto akce udělit výjimku již existujícím velodromům v zájmu rozvoje dráhové cyklistiky.[7]

Obdobné velodromy ve světě

[editovat | editovat zdroj]

O tom, že dlouhé částečně zastřešené dráhy mají stále budoucnost, svědčí i fakt, že dva Brnu velmi blízké velodromy, byly mezi roky 2016 a 2021 zrekonstruovány. Prvním z nich je slavná italská dráha Vigorelli v Miláně dlouhá necelých 398 metrů, kterou se brněnští funkcionáři nechali inspirovat při řešení přistřešení dráhy v roce 1969. I přesto, že město Milán v roce 2013 schválilo na dráhu demoliční výměr, italské Ministerstvo kultury na základě nátlaku skupiny cyklistů tento výměr zrušilo a ve spolupráci s městem v roce 2016 dokončilo její rekonstrukci za více než 6 milionů Euro.[8] UCI následně dráhu atestovala a mohou se tak na ní konat závody mistrovství Evropy pro elitní kategorie a juniorské mistrovství světa.[9]

Další dráhou s úzkou vazbou na brněnský velodrom je ta v Lipsku. Němečtí cyklisté se při její přestavbě v minulosti inspirovali brněnským velodromem a lipská dráha je takřka jeho kopií. Tento 400 metrů dlouhý velodrom, který je mimo jiné památkově chráněn, byl v roce 2021 zrekonstruován včetně samotného betonového povrchu, jehož oprava vyšla na 1,2 milionu Euro.[10]

  1. Favorit Brno. Velodrom [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  2. Slavnostní otevření cyklistické dráhy na Bauerově rampě [online]. encyklopedie.brna.cz, 2014-07-18 [cit. 2017-09-13]. Dostupné online. 
  3. KRÁLÍK, Jan. Velodrom TJ Favorit Brno: Baurák ve víru let 1889-2024. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2024. 144 s. ISBN 978-80-271-5286-5. S. 11. 
  4. Rudé právo (06.09.1951): Nová cyklistická dráha v Brně [online]. Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, v. v. i. [cit. 2018-06-29]. Dostupné online. 
  5. Via Aurea, s. r. o. Jiří Lefner | Architekti/ky | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Dva z jednoho města – Brno (1986)
  7. UCI Cycling Regulations: PART 3 TRACK RACES [online]. [cit. 2025-01-30]. S. 90-96. Dostupné online. 
  8. Italy's Vigorelli velodrome ready for make-over [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. 
  9. La Pista [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. 
  10. Zpět na trati: Velodromová závodní dráha zrekonstruována [online]. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Akademie dráhové cyklistiky (soukromý projekt bývalých úspěšných dráhařů Tomáše Bábka, odchovance TJ Favorit Brno, a Robina Wagnera zaměřený na přiblížení dráhové cyklistiky široké veřejnosti, který funguje na brněnském velodromu)
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Velodrom Brno na Wikimedia Commons