Veletržní kino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bývalé kino s kavárnou
Pohled na budovu v roce 1959
Základní informace
Architekt Emil Králík
Poloha
Adresa Pisárky, Brno-střed, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 47820/7-38 (PkMISSezObr) (součást památky Brněnské výstaviště)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kino v roce 2018

Veletržní kino se nachází na brněnském výstavišti, v severní části areálu, mezi pavilonem H a pavilonem UMPRUM. Funkcionalistická budova kina byla dokončena v roce 1928[1] jako jedna z prvních budov na brněnském výstavišti a sloužila již pro výstavu soudobé kultury v Československu.

Kino mělo kapacitu 1600 diváků, kteří se mohli umístit do kryté haly (805 lidí) s jedním patrem a do otevřeného hlediště. Hala uvnitř kina má rozměry 16x19 m. V duchu tehdejších architektonických trendů byla nad vstupní halou umístěna dominantní prosklená stěna. Funkcionalistickou budovu tvoří hlavní objekt kina a ve stejné době realizovaná přístavba kavárny/restaurace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1929 zde částečně působilo Studio NDB pod vedením Emila Františka Buriana. Částečně také místy měnilo svůj účel na divadlo, poprvé bylo takto využito tři měsíce od svého otevření. V meziválečném období zde vystupoval i soubor Osvobozeného divadla.

Za druhé světové války se zde uskutečnila představení pro členy NSDAP. Po skončení konfliktu zde vystupovalo Svobodné divadlo Rudolfa Waltera a následně i Městské divadlo mladých, známé později jako Divadlo Julia Fučíka. Vzhledem k tomu, že bylo při bombardování Brna divadlo značně poškozeno, byla jeho rekonstrukce nevyhnutelná.

V 50. letech 20. století byl v souvislosti s rozšiřováním a modernizací výstaviště objekt přebudován a bylo pozměněno původní pojetí kina. Byly uzavřeny terasy kina a později zrušeno schodiště, které bylo původně otevřené.[1]

V 70. letech 20. století zde působil soubor Mahenova divadla a v některých mimořádných chvílích i jiné jihomoravské divadelní soubory.

Budova byla využívána až do 90. let 20. století (naposledy jako plodinová burza), poté byla opuštěna.[2] Město Brno uvažuje o rekonstrukci budovy, bez ohledu na to, jestli bude do budoucna sloužit jako kino, či nikoliv. V roce 2013 mělo kino sloužit jako otevřený umělecký prostor, od původního záměru však bylo nakonec upuštěno.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 39. (čeština) 
  2. a b Článek na portálu denik.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]