Trolejbusová doprava v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třebíč-Nové Město. Most v Modřínové ulici (1988) se sloupy trolejového vedení pro zamýšlený trolejbusový provoz.

Trolejbusová doprava je v Třebíči jediný způsob městské dopravy, který byl detailně naplánován, avšak nebyl realizován. Nápad na vytvoření trolejbusového provozu v Třebíči vznikl v polovině 80. let 20. století. Původně se počítalo s jeho realizací v letech 20002010. Nikdy však nebyl realizován.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Třebíč-Jejkov. Křižovatka Purkyňova náměstí a ulic Sportovní a Hrotovické.

V polovině osmdesátých let 20. století se začalo plánovat zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči. Ta měla zaručit lepší dostupnost nově vzniklých sídlišť i ulehčit práci autobusům, které neměly dostatečně silné motory na to, aby vyjely velká stoupání v Třebíči. Pro trolejbusy, vybavené silnými elektromotory, to totiž nebyl problém. Jejich další výhodou byla tichost jejich provozu a také ekologičnost, kterou město znečištěné automobily projíždějícími po průtahu přímo v centru města potřebovalo a kterou potřebuje dodnes. V roce 1986 byla SUDOPem Brno[1] vypracována první studie s názvem: Studie technického a technologického řešení trolejbusové dopravy ve městě Třebíči.

Po změně režimu se s plány pokračovalo a v roce 1991 vznikl nový projekt. Ten počítal s postupnou výstavbou ve dvou etapách do roku 2010. V první etapě měla být zbudována vozovna v Průmyslové čtvrti, nad spojkou Znojemská–Hrotovická, a základní linka Horka-Domky–Karlovo náměstí–Hájek. Ve druhé etapě měly být dokončeny zbylé linky, vyjma linku do Ptáčova a Poušova, jimž měla být ponechána nezávislá trakce. Tento plán vycházel ze sčítání frekvence cestujících: tehdejší linka č. 4 (poliklinika v Domcích–sídliště Hájek) přepravovala třetinu všech cestujících za den.[2]

Celý záměr zavést trolejbusovou dopravu skončil ještě v první polovině 90. let. Konec projektu také podpořilo zadlužení města, související též s nezbytnou, ovšem nákladnou obnovou nově prohlášené památkové zóny Zámostí a její postupnou revitalizací (oprava kanalizace, kotelen a výstavba lávky přes řeku Jihlavu).[3] Dnes se již na plány trolejbusové dopravy v Třebíči takřka zapomnělo a kvůli rozvinuté autobusové dopravě se s nimi již nepočítá. Z ekologického hlediska se počítá s nahrazením dieselových autobusů ekologickými vozy na zemní plyn (např. v Třebíči vyráběné autobusy TEDOM).[4]

Schéma[editovat | editovat zdroj]

Záměr trolejbusové dopravy v Třebíči

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SUDOP je zkratka ze „Státní ústav dopravního projektování“, později přeměněného ve státní podnik.
  2. PETRŮ, M. Trolejbusová doprava v Třebíči. In Zpravodaj města Třebíče, 1/1992, str. 5.
  3. Třebíčský zpravodaj
  4. KRČMÁŘ, Milan. Miloš Mašek: Chci, aby městská doprava fungovala lépe - Třebíčský zpravodaj [online]. 2008-02-25, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]