Přívozy Pražské integrované dopravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Označovací strojek na jízdenky na člunu Skokan na přívozu P6 v Modřanech v září 2009

Přívozy v systému Pražské integrované dopravy jsou od 1. července 2005, kdy do ní byl zařazen první. Od září 2009 do PID patřilo již 6 přívozů, z toho dva celoroční a čtyři sezonní (v provozu od dubna do října), v roce 2010 byly tři ze sezonních přívozů změněny na celoroční, avšak 29. října 2011 byl sezonní přívoz v centru Prahy i celoroční přívoz na Císařskou louku zrušen. Všechny přívozy jsou provozovány na území hlavního města Prahy a na řece Vltavě, kolem roku 2010 bylo neúspěšně chystáno i zřízení příměstského přívozu na Berounce. Čtyři přívozy (P1, P2, P3, P6) mají jednoduchou trasu téměř kolmou k ose řeky a s dvojicí přístavišť na březích, dva přívozy v centru města(P4, P5) měly na trase více zastávek (přístavišť) a sloužily tak zároveň i jako vodní doprava po délce řeky, s přístavišti na protilehlých březích řeky i na ostrovech, avšak 29. října 2011 byly zrušeny a přívoz P5 byl nahrazen kratší trasou spojující oba břehy s mezizastávkou na ostrově, podobnou trasu má i přívoz P7 přes Štvanici. Ani v jednom případě nebyl do Pražské integrované dopravy zařazen fungující dosud neintegrovaný přívoz, ve všech případech šlo o zřízení nových přívozů buď v trasách někdejších zaniklých přívozů nebo v nových trasách. Čtyři přívozy (do roku 2011 pět přívozů) provozuje společnost Pražské Benátky s. r. o. (do prosince 2011 pod názvem První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o.), jeden přívoz Vittus group s. r. o., od roku 2015 jeden přívoz Pražská paroplavební společnost a.s. Na financování provozu se kromě města Prahy podílejí i některé městské části. Přívozy PID mají význam hlavně pro rekreační dopravu (návaznost na cyklistické trasy, propojení sídlišť s rekreačními oblastmi, dopravní obsluha vltavských ostrovů).

Technická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Loď Břehule na Přívozu P1

Ve všech případech jde o přívozy nepřipoutané (bez jisticích lan), provozované malými plavidly s diesel-motorovým pohonem. Některá z těchto plavidel jsou označena jako převozní loď.

Největší loď, Blanice s kapacitou 50 cestujících, byla nasazována na přívoz P5 v původní trase. Všechny přívozy jsou pouze osobní, s bezplatnou přepravou jízdních kol a dětských kočárků.

V červenci 2016 byla na podbabský přívoz nasazena nová loď Baba, jednalo o prototyp vyvinutý speciálně pro tento přívoz (vzhledem a rozměry se však podobá lodi Kazi, která již od roku 2014 jezdila po Berounce u Kazína). Je konstruována podle lodí z konce 19. století, má délku 11,2 metru, šířku 3,7 metru, ponor 50 centimetrů a kapacitu 40 cestujících. Díky palubové konstrukci a novým přístavištím umožňuje nástup a výstup v jedné úrovni. Kormidelna je krytá.[1][2] Loď Baba stála pět milionů korun.[1] Tyto nové lodě byly nasazeny i na ostatní přívozy Pražských Benátek, tj. P1, P5 a P6.[2]

Organizace provozu[editovat | editovat zdroj]

Označení přístaviště přívozu (Výtoň, přívoz P5)

Pro všechny přívozy je vyhlášen pravidelný jízdní řád, avšak na přívozech P1 a P6 jsou bez příplatku na vyžádání (signál cestujícího) možné i plavby v mezičasech, na přívozech P2 a P3 je v případě vyššího zájmu nepřetržitý kyvadlový provoz bez ohledu na jízdní řád.

Jak celoroční, tak sezonní přívozy jsou provozovány celotýdenně. Časový rozsah provozu je u jednotlivých přívozů různý: ranní zahájení provozu je mezi 5:30 až 8:30 hodin, večerní ukončení mezi 19 a 22 hodin, nejtypičtěji ve 20 hodin. Interval podle jízdního řádu je vesměs taktový o délce 7,5, 10, 15, 20, 30 nebo 60 minut. Nejkratší interval je v sezoně na přívozu P2 (s návazností na autobusy na pravém břehu). Nejdelší, hodinový interval byl do roku 2011 na přívozu P5.

Provoz je při 1. a vyšším stupni povodňové aktivity nebo při jiných nepříznivých přírodních podmínkách přerušován. Pro jednotlivé přívozy je stanoven maximální přípustný průtok – nejnižší, 450 m3/s, je na přívozech pod Prahou (P1 a P2), průtok 500 m3/s na přívozu P4 a průtok cca 700 m3/s na třech zbývajících, nejvýše umístěných přívozech.[zdroj?] Pro dočasný přívoz P8 nahrazující zřícenou Trojskou lávku je stanoven maximální průtok 150 m3/s.[3]

Od sezóny 2016 bylo na sezonních přívozech P5, P6 a P7 zavedeno odstupňování konce provozu podle ročního období. Původní ukončení provozu ve 20 hodin zůstává jen v období od 25. března do 13. května a od 1. září do 30. září. V říjnu je provoz zkrácen do 19 hodin. Od 14. května do konce srpna je provoz naopak prodloužen až do 21 hodin. Zároveň byl na linkách P6 a P7 počátek provozu po celou sezónu posunut z 8 hodin na 7 hodin. Sezonního přívozu P3 se tyto změny netýkají.[4]

Tarif[editovat | editovat zdroj]

Integrace přívozů do PID spočívá především v platnosti tarifu PID. Na přívozech platí dlouhodobé i krátkodobé jízdenky PID, od 1. července 2011 také SMS jízdenka. Všechny přívozy jsou v tarifním pásmu P. Nárok na bezplatnou přepravu je shodný jako v metru, tramvajích, lanové dráze a autobusech pásma P.

Seznam přívozů[editovat | editovat zdroj]

Loď Josefína společnosti Vittus group v přístavišti Dvorce na přívozu P3.

Přívozy jsou v rámci PID označovány jako P1 až P7, přičemž číslo přívozu odpovídá chronologickému pořadí, v jakém byly přívozy zřízeny, bez ohledu na geografické umístění. Tato označení se používají v jízdních řádech a mapách, převozní lodě ani přístaviště jimi nijak výrazně označena nejsou. V databázích jízdních řádů jsou tyto linky kódovány trojciferným číslem (P1 = 691 … P7 = 697).

Po proudu Vltavy jsou přívozy umístěny v pořadí P6, P3, P5, P4 (zrušen 2011), P7, P2 a P1. Na Berounce byl kazínský přívoz pod ozačením P4 zařazen do PID od sezóny 2017.

  • P1: Přívoz Zámky – Sedlec leží z přívozů PID nejníže po proudu Vltavy. V rámci PID byl zprovozněn 1. července 2005, 14 let po předchozím zániku, je celoroční a provozuje jej společnost Pražské Benátky. Od roku 2016 bezbarierová loď typu Naomi.
  • P2: Podbabský (Lysolajský) přívoz PodbabaPodhoří, leží nedaleko nad sedleckým přívozem. Provoz byl slavnostně zahájen 28. června 2006 a běžný provoz začal 1. července 2006. Je celoroční a provozuje jej společnost Pražské Benátky. Od dubna 2010 je v letní sezoně provoz posílen druhou lodí. Od roku 2016 bezbarierová loď Baba.
  • P3: 17. července 2007 byl zahájen provoz v trase Lihovar – Veslařský ostrov. Od 30. dubna 2008 bylo na pravém břehu zřízeno přístaviště Dvorce-Žluté lázně přímo v areálu lázní namísto přístaviště na Veslařském ostrově, čímž se trasa přívozu napřímila (od 1. dubna 2010 do odvolání z důvodu úpravy přístaviště Dvorce-Žluté lázně přívoz končí opět na Veslařském ostrově). Přívoz provozuje Vittus group s. r. o. Původně byl v provozu jen v letní sezoně, od jara roku 2010 provoz celoroční. Od roku 2013 je provoz opět jen sezonní.[5]
  • P4: Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov s mezizastávkami Střelecký ostrov a Slovanský ostrov, na vzdutí mezi Staroměstským a Šítkovským jezem, byl provozován od 1. srpna 2008 do 29. října 2011, a to jen v letní sezóně. Provozovala jej PVČS. Od 30. října 2011 byl přívoz zrušen, protože u něj převažoval turistický charakter přepravy a městské části se rozhodly ušetřit náklady na dopravu.[6][7]
  • P5: Císařská louka - Jiráskovo náměstí se mezizastávkami Výtoň a botel Admirál, byl provozován nad Šítkovským jezem od 1. srpna 2008 do 29. října 2011. Provozovala jej PVČS. Původně byl v provozu jen v letní sezoně, na jaře 2010 bylo rozhodnuto o zavedení celoročního provozu. Od 13. prosince 2011 (dle původní tiskové zprávy již od 30. října 2011[7]) byl přívoz v této trase zrušen, protože u něj převažoval turistický charakter přepravy, a má být od 31. března 2012 nahrazen sezonním přívozem ve zkrácené a přeložené trase a s kratším intervalem, aby lépe plnil úlohu dopravního prostředku pro každodenní cestování.[6]
  • P5: Přívoz Kotevní – Císařská louka – Výtoň se sezonním provozem od dubna do října byl zřízen od 31. března 2012 náhradou za dosavadní přívoz P5.[6] Provozovatelem je společnost Pražské Benátky. Od roku 2016 bezbarierová loď typu Naomi.
  • P6: Nádraží Modřany – Lahovičky. V provozu od 18., v pravidelném provozu od 19. září 2009, provozovatelem je společnost Pražské Benátky (do prosince 2011 pod názvem PVČS). Původně byl v provozu jen v letní sezoně, od jara 2010 byl provoz celoroční. V roce 2013 má být provoz ukončen 14. prosince a od roku 2014 je na přívozu provoz jen sezonní.[5] Od roku 2016 bezbarierová loď typu Naomi.
  • P7: Přívoz Pražská tržnice – Štvanice – Karlín-Rohanské nábřeží, zkušební provoz od 7. srpna 2015 do konce října 2015, provozovatelem Pražská paroplavební společnost a.s. Na dotaci se rovnými díly podílení město Praha a městská část Praha 7.
    Loď Kazi společnosti Pražské Benátky v Mokropsech
  • P4: Přívoz Kazín – Černošice, Mokropsy Začátkem března 2010 rada hlavního města Prahy schválila střednědobý plán rozvoje pražských přívozů, podle nějž měl být od roku 2012 obnoven kazínský přívoz[8][9][10][11] jako sezonní (od dubna do října), a to v rámci Pražské integrované dopravy pod označením P7 (v materiálu rady města byl označován jako přívoz LipenceMokropsy).[12][13] Měl se tak stát první příměstskou lodní linkou PID. Kazínský přívoz v sezóně 2015 obnovila společnost Pražské Benátky bez dotace a bez začlenění do PID, a to začleněním přívozu (pendlu) do komerčně provozovaných výletních plaveb po délce řeky Berounky. Do PID byl se shodným jízdním řádem zařazen až pro sezónu 2017 (od 1. června do 1. října) pod označením P4 (kódové označení linky v databázi jízdních řádů je 1804). Obě koncové stanice byly zařazeny zároveň do vnějšího pásma 1 a zároveň i do pásma B. V systému PID zůstal pravobřežnímu přístavišti název Kazín (údaj o tom, že se nachází na území města Prahy, je v jízdním řádu uveden v poznámce), zatímco pro levobřežní přístaviště byl určen nový, složený název „Černošice, Mokropsy“.[14] Jízdní řád zůstal shodný jako v předchozím roce, tj. odjezdy z Mokropes v hodinovým intervalu denně od 9:50 do 18:50 hodin a o pět minut později zpět z Kazína. O začlenění plaveb přívozu do komerčních linkových plaveb není v zastávkových jízdních řádech přívozu ani v informacích ROPIDu žádná zmínka.[15] Přívoz obsluhuje bezbarierová převozní loď Kazi.

V březnu 2010 rada hlavního města schválila střednědobou koncepci, podle níž přívozy P3, P5 a P6 měly být od roku 2011 provozovány celoročně,[8] ROPID změnu provozu na celoroční vyhlásil již v dubnu 2010, takže od listopadu 2010 zůstal provoz omezen na letní sezónu jen na přívoze P4, sezóna přívozu P5 byla ukončena 12. prosince 2011.

Sezonní přívoz P4 Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov i celoroční přívoz P5 v trase Císařská louka – Jiráskovo náměstí byly od 30. října 2011 zrušeny (resp. přívoz P5 měl být zrušen k tomuto datu, ale nakonec byl v provozu až do 12. prosince 2011). Přívoz P5 byl od 31. 3. 2012 nahrazen sezonním přívozem v nové trase Kotevní - Císařská louka - Výtoň.[6][7]

Přívoz P8, nahrazující zřícenou Trojskou lávku, tedy spojující Císařský ostrov s trojským břehem, zahájil provoz v sobotu 23. prosince 2017 a má být v provozu do odvolání, než se podaří zajistit spojení jiným způsobem. Provozovatelem je Pražská paroplavební společnost. V provozu je v pracovní dny od 7 do 19 hodin, o víkendech a svátcích od 8 do 19 hodin. Interval je dvacetiminutový, ve špičkách pracovního dne desetiminutový. Cestující jsou přepravováni bezplatně. Přepravu zajišťuje převozní loď Mistr Jan Hus společnosti Evropská vodní doprava, postavená v roce 2016. Má dva elektromotory nabíjené pomocí generátoru a dva šrouby pohonu a může vézt 28 osob včetně kol a kočárků. V průběhu ledna má být na břeh instalována přípojka pro noční dobíjení. Pro provoz přívozu musela být Státní plavební správou udělena výjimka, protože toto rameno jinak není vedeno jako splavné pro všechna plavidla. Pontonový most zde postaven být nemohl, protože ten lze podle zákona postavit jen v případě živelních katastrof. Za první den bylo přepraveno 650 cestujících.[16]

Využívanost[editovat | editovat zdroj]

Počet přívozů PID a jejich vykazovaná využívanost od roku 2005 převážně stoupá:[17]

  • 2005: 1 přívoz, 21 763 přepravených osob
  • 2006: 2 přívozy, 72 858 přepravených osob
  • 2007: 3 přívozy, 184 165 přepravených osob
  • 2008: 5 přívozů, 357 099 přepravených osob
  • 2009: 6 přívozů, 339 634 přepravených osob
  • 2010: 6 přívozů, 491 833 přepravených osob (od podzimu 2010 nově celoroční provoz na přívozech P3, P5 a P6)
  • 2011: 6 přívozů, 641 724 přepravených osob (provoz přívozu P5 ukončen s letní sezonou)[6]
  • 2014: 5 přívozů, 369 700 přepravených osob[18]

Od roku 2007 je nejvyužívanějším přívozem podbabský přívoz P2 (v roce 2010 přepravil v průměru 586 osob denně,[17] v roce 2011 přepravil v průměru 937 osob denně), druhým nejvyužívanějším je od roku 2008 přívoz P3 z Podolí na Zlíchov (v roce 2011 přepravil v průměru 431 osob denně), nejméně využívaný je přívoz P6 z Modřan do Lahoviček (za rok 2010 – se zahájením v dubnu a povodňovým přerušením – vykázal 12 529 cestujících, což představuje průměr 49 osob za den provozu,[17]), za rok 2011 vykázal 17 900 cestujících, což představuje průměr 52 osob za den provozu).[19]

Výběrové řízení[editovat | editovat zdroj]

25. listopadu 2013 zaslal ROPID notifikaci výběrového řízení na zajištění provozu přívozů v rámci PID pro období 1. září 2014 do září 2024. Zakázka má být rozdělena na dvě části: v první části jsou přívozy P1 (Sedlec – Zámky) a P2 (V Podbabě – Podhoří), ve druhé části přívozy P3 (Lihovar – Veslařský ostrov), P5 (Kotevní – Císařská louka – Výtoň) a P6 (Lahovičky – Nádraží Modřany), odhadovaná celková cena zakázky je 57,2 milionu Kč.[20]

Výsledek výběrového řízení nebyl oznámen, dopravci se v následujících letech nezměnili.

Neintegrované přívozy v obvodu PID[editovat | editovat zdroj]

V územím obsluhovaném Pražskou integrovanou dopravou se nachází i několik přívozů, které do ní začleněny nejsou.

Na Vltavě se jedná o tyto přívozy: celoroční přívoz Vrané nad Vltavou – Strnady, vyhlídkový turistický přívoz v Praze kolem Karlova mostu, celoroční přívoz Klecánky – Roztoky, celoroční Máslovice, DolLibčice nad Vltavou a celoroční Lužec - Bukol. Ještě kolem roku 2007 byl v provozu i přívoz na Císařskou louku přes rameno smíchovského přístavu, tato trasa je od jara 2012 zahrnuta do nové trasy přívozu P5.

Na Berounce donedávna byl provozován sezonní přívoz Kazín - Dolní Mokropsy, který od roku 2008 není v provozu, v roce 2010 se v plánech města Prahy objevil záměr na jeho obnovení v rámci PID. 30. května 2015 jej společnost Pražské Benátky obnovila bez začlenění do PID, přičemž převozní plavby (tzv. pendl) jsou začleněny do komerčních linkových plaveb po délce řeky Berounky.

U hranice území obsluhovaného PID se nachází jediný dosud fungující přívoz na Sázavě, sezonní v trase Zlenice (obec Lštění) – Hláska (obec Senohraby). Ještě v roce 2001 byl v provozu i sezonní přívoz u Žampachu (spojující části osady spadající do Jílového u Prahy a do Kamenného Přívozu).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b František Cinger: Majitel lodě Baba říká: Je to prototyp, snažíme se o opravu co nejrychleji, Suchdolské noviny, 24. 7. 2016
  2. a b Přívoz P2 nově obsluhuje bezbariérová loď Baba, ROPID, 12. 7. 2016
  3. Přívoz místo lávky v Troji je mimo provoz kvůli vysokému průtoku vody, iDnes.cz, 2. 1. 2018, ČTK
  4. Trvalé změny v březnu 2016, ROPID
  5. a b Přívozy v PID (od 29.10.2013), ROPID
  6. a b c d e Přívozy PID v roce 2011 přepravily téměř 650 000 cestujících, ROPID, 17. 2. 2012
  7. a b c Ukončení provozu přívozů P4 a P5, První Všeobecná Člunovací Společnost, tisková zpráva, 27. 10. 2011
  8. a b Slavnostní zahájení pražských přívozů 3. 4. 2010, Infocentrum Praha 5
  9. V Praze bude zřejmě celoročně jezdit pět přívozů místo dvou, iRegiony, 2. 3. 2010
  10. Jan Puci: Přívozy v Praze – pomocník při výletech, web G2, 25. 3. 2010
  11. „Pražské přívozy rozšíří v příštích letech provoz“, Informační zpravodaj č. 5/2010, ROPID, str. 4–5
  12. Pražské přívozy rozšíří v příštích letech provoz (zpráva z 8. jednání Rady hl. m. Prahy 2. března 2010), tisková zprava, Informační server hlavního města Prahy, 2. 3. 2010
  13. Pražské přívozy rozšíří v příštích letech provoz, web Praha 8, 5. 3. 2010
  14. Trvalé změny v červnu 2017, ROPID
  15. Linka P4, platnost od 1.6.2017, jízdní řád, portál PID
  16. Přívoz v místě zřícené lávky vypluje v sobotu. Fungovat bude do odvolání, iDnes.cz, 22. 12. 2017, nuc, smls
  17. a b c Pražské přívozy převezly v roce 2010 půl milionu lidí, ROPID, 22. 2. 2011, tisková zpráva
  18. Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online. 
  19. Ročenka dopravy Praha 2011. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-23. 
  20. Zajištění provozu přívozů v rámci PID – Oznámení předběžných informací, věstník veřejných zakázek, číslo a datum zveřejnění v TED: 2013/S 229-397906 zveřejněno 26. 11. 2013, evidenční číslo zakázky: 374188

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]