Přívozy na Vltavě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přívoz Klecánky – Roztoky

Přívozy na Vltavě byly odedávna, postupně byla většina z nich zrušena buď po nahrazení mostem, nebo bez náhrady. Od středověku bylo právo přívozu předmětem privilegií. Od poloviny 19. století byly přívozy provozovány obcemi nebo soukromníky.

V okolí Prahy začátkem 20. století přívozy provozovaly obce Modřany, Hodkovičky, Podolí, Praha a Bohnice. Některé přívozy provozovaly jiné subjekty, například Knížecí hospodářské ředitelství na Zbraslavi a Zemský výbor pro Království české. Po roce 1949 provozování většiny pražských přívozů převzal komunální podnik Lázeňská a rekreační služba, od roku 1959 Kadeřnické a lázeňské služby hl. m. Prahy, od roku 1965 Pražské lázně. S povolením obvodního národního výboru provozovali některé přívozy soukromníci i v době socialismu.[1]

Seznamy obsahují zjištěné říční přívozy na řece Vltavě. Je podle možností řazen po směru toku.

Současné přívozy[editovat | editovat zdroj]

Přívoz Dolní Vltavice – Kyselov
Přívoz Lužec nad Vltavou, prám Lužanka
  • (řkm 356,6) Horní PlanáBližší Lhota (na vodní nádrži Lipno):[2] Motorový, osobní i nákladní loď, přeprava všech vozidel (kromě velkých autobusů), i nákladních s přívěsem. Denně, mimo zimních měsíců. Převozníci Václav a Marie Valešovi, Horní Planá.
  • Dolní VltaviceKyselov (cca v polovině vodní nádrže Lipno):[2][3] Motorový, převozní délka 1,5 km. Jezdí od května do října dle pravidelného jízdního řádu. Přepravuje i motorová vozidla do 25 t. Převozníci Miloslav Šoka, Věra Šoková. Bývalý převozník Otto Šoka zemřel v roce 2004. Od roku 2006 přívoz provozuje společnost WOLFI VOK s.r.o., informace jsou na www.cyklotrasy-sumava.cz
  • Cyklopřevoz Hrdoňov - Svatý Tomáš, v letních měsících, odjezdy z Hrdoňova každou hodinu od 9 do 17 hodin, z protilehlého břehu o 25 minut později, dospělá osoba 35 Kč, dítě 20 Kč, jízdní kolo dospělé osoby 20 Kč, jízdní kolo dítěte 25 Kč, kočárky zdarma.[4][5]
  • (řkm 337,3) FrymburkPřední Výtoň, Frýdava (na vodní nádrži Lipno):[2] Motorový. Provozuje obecní úřad Přední Výtoň (dle jiného zdroje Obecní úřad Frymburk).
  • (řkm 102,8) Nová ŽivohošťStará Živohošť (vodní nádrž Slapy):[6] Motorový prám. Jen v letní sezóně, několik spojů denně. Osoby, jízdní kola, kočárky. Převozníci: Václav a Jindřiška Prekovi, Vlašim. V sobotu 30. července 2016 kolem 14 hodin se převozní trám údajně potopil, pravděpodobně kvůli přetížení. Podle téhož článku iDnes.cz však pouze začal nabírat vodu, ale úplně se nepotopil. Padesát lidí z paluby se bez úhony dostalo na břeh.[7]
  • (řkm 70,1) Vrané nad Vltavou – Strnady: prám s horním vodičem – pohon lodi říčním proudem, celoročně v pracovní dny (viz samostatný článek)
  • P6 Nádraží Modřany – Lahovičky. V provozu od 18. září 2009, od podzimu 2010 celoroční, zařazen do Pražské integrované dopravy, provozují Pražské Benátky s. r. o.
  • P3 Zlíchovský lihovar – Žluté lázně/Veslařský ostrov. V provozu od 30. dubna 2008, od podzimu 2010 celoroční, zařazen do Pražské integrované dopravy, Vittus group s. r. o., od jara 2008 do jara 2010 končil ve Žlutých lázních, předtím a potom na Veslařském ostrově (viz samostatný článek).
  • P5 Kotevní – Císařská louka – Výtoň, přívoz Pražské integrované dopravy, v provozu od 31. března 2012
  • Vyhlídkový přívoz v Praze kolem Karlova mostu:[8] Výhradně turistický účel. Provozují Pražské Benátky s. r. o. V roce 1890 zde přívoz nahrazoval pobořený most.[1] Od 18. června 2007 měli mít obyvatelé Prahy 1 nárok na bezplatnou přepravu, což bylo brzy zrušeno.[9]
  • P7 Pražská tržnice – Štvanice – Karlín-Rohanský ostrov, sezónní přívoz provozovaný v rámci PID Pražskou paroplavební společností, zkušební provoz od 7. srpna 2015
  • P2 Podbabský (Lysolajský) přívoz PodbabaPodhoří, celoroční, provozují Pražské Benátky s. r. o.
  • (řkm 41,02) P1 Zámky – Sedlec (viz samostatný článek)
  • (řkm 37,4) Klecánky – Roztoky (viz samostatný článek)
  • (L řkm 33,2, P řkm 33,1 km) Úholičky – Husinec Řež. Na levém břehu má přístaviště u Podmoráně a železniční zastávky Úholičky, na pravém břehu na konci ulice V Luhu. Sezonní přívoz provozuje od 4. dubna 2014 společnost SP Praha s.r.o. (ta provozovala v letech 2013–2014 i dočasný labský přívoz ČelákoviceKáraný), přívoz je v provozu jen o pátcích, sobotách, nedělích a svátcích do 31. října, a to s půlhodinovým intervalem s návazností na vlaky. V případě zájmu má být provoz v prázdninových měsících rozšířen. Mimořádné jízdy se konají při zaplacení poplatku nejméně za 2 cestující. Základní jízdné pro dospělou osobu v roce 2014 činí 20 Kč, děti od 6 do 18 let, senioři nad 65 let a invalidé mají slevu, jízdní kola a psi se přepravují za symbolický poplatek 5 Kč, přívoz není zařazen do žádného integrovaného systému.[10][11] Obec Husinec jednohlasně přijala 7. října 2013 usnesení č. 6/7/2013, že nemá námitek proti zřízení převozu a podpoří jej zřízením Informačního systému. Podle návrhu měla obec na přívoz přispívat 10 tisíci Kč měsíčně a zároveň se pokusit žádat o příspěvek kraj, to se však do usnesení nedostalo.[12]
  • (řkm 28.33) Máslovice, Dol – Libčice nad Vltavou: Patří mezi nejstarší vltavské přívozy. Provozování přívozu patřilo k povinnostem a výsadám držitelů dolského mlýna, později majitelé mlýna přívoz pronajímali. V letech 1955–1959 provozovala přívoz obec Máslovice, v letech 1959–1997 okresní správa a údržba silnic a od roku 1997 je provozovatelem Výzkumný ústav včelařský v Dole s finančním příspěvkem obce Máslovice.[13] Motorový prám se spodním vodičem. Osoby, náklady, jízdní kola, motocykly. Loď je určena pro 14 sedících cestujících.[14] Celoroční denní provoz, konají se zhruba dvě jízdy za hodinu ve stanovených časech.[15] Provoz je přerušován při větru nad 45 km/h či průtoku vody nad 450 kubických metrů za sekundu.[14]
  • (řkm 8,16) Lužec nad Vltavou: Přívoz s horním vodičem. Provozuje obec Lužec nad Vltavou. Převáží David Kulhan s manželkou Miroslavou.

Zaniklé přívozy[editovat | editovat zdroj]

  • SaníkKřenek
  • Červená nad Vltavou u Souhradova (Pazourkova) pensionu
  • Vltavský přívoz pod Zvíkovem: Těsně před soutokem s Otavou, loďka a prám. Dnes do těchto míst zasahuje Orlická nádrž. Orlická přehrada byla budována v letech 1956–1965, přívoz zanikl v roce 1960 při napouštění přehrady, poslední převozník Václav Štván. Přívoz byl před soutokem i na Otavě.
  • Letoštice
  • Žďákovský přívoz: U Pavlíčkovy restaurace, nyní na místě bývalé vesnice Žďákov i přívozu Orlická nádrž a Žďákovský most. Přívoz ještě začátkem šedesátých let fungoval v provizorní podobě.
  • Orlický přívoz: Následoval za dvěma prudkými zatáčkami Vltavy pod hradem Orlíkem. Nyní zaplaveno Orlickou nádrží.
  • Velký Vír
  • PolíčkoRadava
  • Podskalí: Zbytek osady Podskalí ještě zůstal poblíž Klučenic, zbytek s přívozem zaplaven Orlickou nádrží.
  • Brousek: Nedaleko za osadou Podskalí bývala samota Brousek s vazišti vorů. Zaplaveno Orlickou nádrží.
  • Těchnice
  • Orlické ZlákoviceZbenické Zlákovice
  • Solenice
  • Voznice
  • Proudkovice
  • VestecPřívozec
  • Zrůbek – osada Kovárna: Pod Kamýkem, za obcí Vestec. Do místa zasahuje vzdutí Slapské nádrže. V letech 1936–1938 byl nedaleko před Vestcem vybudován most. Slapská nádrž byla napouštěna přibližně v letech 1953–1955.
  • Zvírotice – Záběhlice: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Županovice: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Cholín: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Smilovice – osada Oboz: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Hostinec Sejce – osada Vymyšlenka: Jihovýchodně od Chotilska. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Ústí – Nouze: při ústí potoka Mastníka. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Živohošť: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Moráň (Malčany) – osada Povalilka: Potahová stezka zde křížila řeku, potahy se převážely. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Ždáň – osada Královská: Poblíž dnešní obce Malčany východně od Čími. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • RabyněSkalice:[16] V prodloužení zatopené silnice od Buše) – přibližně v těchto místech měla být původně Slapská přehrada, a proto se z obou stran směrem k řece ve třicátých letech budovaly nové silnice. Přívoz zprovozněn roku 1937. Později byl zaplaven Slapskou nádrží.
  • Svatojanské proudy: prámový přívoz u hotelu Záhoří, v provozu v letech 1937–1954
  • Tzv. Fáberův přívoz, Štěchovice na samém konci Svatojanských proudů (na místě dnešní štěchovické přehrady)
  • ŠtěchoviceBrunšov: zanikl za druhé světové války po stavbě mostu ve Štěchovicích
  • Kilián – Mandát (hospoda)
  • (řkm 78,5) U ústí Sázavy
  • DavleLibřice
  • (řkm 73,1) SkochoviceTrnová, Leznice. Zrušen 1954. Dřevěná loď s vesly, poslední převozník pan Špaček ze Skochovic.
  • (řkm 69,40) JarovStrnady, zřízen 1923, zánik asi 1965,[1] poslední převozník p. Šindelář
  • Záběhlický přívoz (Záběhlice – Hradiště): poprvé doložen 1897, naposledy 1955. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.[1]
  • Zbraslavský přívoz (ZbraslavZávist): poprvé doložen 1892, naposledy 1934[1]
  • (řkm 64,12) Lahovický přívoz (LahoviceKomořany): poprvé doložen 1861, naposledy 1978.[1] K tomuto přívozu bývá vztahována i zmínka o modřanském přívozu v listině krále Jiřího z 19. ledna 1459, kdy byl přívoz součástí obchodní cesty z jižních Čech do Prahy.[17] Původně ve správě zbraslavského panství a pouze pro přepravu osob. 1861 se začátkem provozu modřanského cukrovaru byl vedle osobního přívozu zřízen druhý přívoz pro povozy s řepou. Od roku 1897 lahovický přívoz provozoval ve své režii cukrovar. Převozníkovi bydlícímu v domečku na lahovickém břehu přiděloval na době kampaně dva pomocníky. S rozvojem automobilové dopravy přestávalo být problémem vozit řepu přes Zbraslavský most. Místní národní výbor v Lahovicích se v roce 1945 stal majitelem přívozu a v roce 1956 jej zrušil.[18] V roce 1978 Lahovický přívoz provozoval zbraslavský místní národní výbor.[1]
  • ModřanyLahovičky: Přívoz byl v provozu od doby před první světovou válkou do roku 1950. Sloužil hlavně Rolníkům, kteří měli pole na opačném břehu.[18] (Podle Fojtíka poprvé doložen 1914, naposledy 1971[1]) Od roku 2009 jezdí přívoz v podobné trase pod označením P6. Ve čtvrtek 3. listopadu 1910 časně ráno se na přívozu v Lahovičkách potopila přetížená loďka. Převozník Antonín Pechar skupině dělníků nabídl, že je převeze na větším prámu, používaném pro dobytek. Dělnící odmítli jet jako dobytek a na malou loďku, určenou pro 12 cestujících, se jich nahrnulo asi 30. Převozník požadoval, aby polovina z nich vystoupila, ale vtom další dělník přiskočil na loďku, čímž ji odrazil od břehu a překotil. Se záchranou pomáhal převozník a později lodníci kolemjedoucího parníku. Tři z cestujících se utopili.[19]
  • Modřany (U Kina) – Velká Chuchle (u nádraží): Přívoz byl zřízen v roce 1933 pro dělníky dojíždějící z levého břehu do modřanských továren. Provozoval jej Josef Borovička z Modřan. Po roce 1945 byl přívoz ve správě MNV Modřany. V roce 1945 jej dostal na 6 let do pronájmu za 3010 Kčs ročně Karel Zet(a) z č. p. 1380, poté další soukromníci a následně jej převzaly nově zřízené modřanské komunální služby. V roce 1963 správce v rámci generální opravy spodní lano pod vodou nahradil vrchním lanem na ocelových sloupech, zakoupil novou loď a postavil i nový domek pro převozníka, náklady na rekonstrukci byly 180 000 Kčs. Při zahájení výstavby modřanského zdymadla v roce 1979 přívoz zanikl.[1][18][20]
  • Modřany (pod Bellarií) – Velká Chuchle (obec): poprvé doložen 1898, naposledy 1919[1]
  • HodkovičkyMalá Chuchle: poprvé doložen 1893, naposledy 1974[1]
  • Malá Chuchle – Ledárny: zřízen 1913, zrušen cca 1955[1]
  • Hlubočepy (Křenkov) – Braník: zřízen 1835, zrušen cca 1979[1]
  • HlubočepyBraník, Jezerka: pravděpodobně přeložený předchozí přívoz[1]
  • Zlíchov – Braník, lomy: poprvé doložen 1935, naposledy 1966[1]
  • ZlíchovPodolí, Dvorecká louka: poprvé doložen 1906, naposledy 1948[1]
  • Zlíchov, lihovar – Podolí, cementárna: poprvé doložen 1892, naposledy cca 1958[1]. Od července 2007 jezdí nový přívoz v podobné trase Zlíchovský lihovar – Žluté lázně/Veslařský ostrov.
  • Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Kublov: doložen 1939[1]
  • Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Žluté lázně: doložen 1948, zrušen cca 1958, možná přeložený předešlý přívoz[1]
  • Císařská louka – Podolí: v provozu nějakou dobu od roku 1927, pak doložen ještě v roce 1950[1]
  • Císařská louka – Podolí, přístav: poprvé doložen 1222, naposledy 1906, možná nahrazen předchozím přívozem[1]
  • Císařská louka – Vyšehrad: poprvé doložen 1420, naposledy 1962[1]
  • (řkm 55,5) SmíchovCísařská louka: přes ústí přístavu provozováno od roku 1903 do roku 1986, přibližně od roku 1991 provizorium v nové poloze od ul. U Královské louky, přibližně od roku 2001 v nové poloze.[1] Je zmiňován jako poslední dochovaný pražský přívoz v 80. letech.[21] Přeprava osob a jízdních kol. Motorový prám. Provozovatel: loděnice na Císařské louce. Dřívější převozníci: Marie a Pavel Bílkovi. V letech 2006[22] a 2007[23] byl přívoz od botelu Vodník znovu provozován pod hlavičkou Yacht Club Císařská louka Praha – Caravan Park, s hodinovým intervalem a základním jízdným 20 Kč, za jízdní kolo 20 Kč, děti 10 Kč, směrovky k přístavišti a ceník s jízdním řádem jsou na ostrově umístěny dosud (2009). Podle některých tabulí a nápisů pokračoval přívoz až na Výtoň. Územní plán obsahuje v místech přívozu novou lávku.
  • přes ústí podolského přístavu: doložen 1931[1]
  • (řkm 55,6) SmíchovPodolí: poprvé doložen 1906, naposledy 1909. V roce 1222 vlastnila vyšehradská kapitula obec Podolí s právem přívozu.[1]
  • Podolí – Vyšehrad (na pravém břehu kolem vyšehradské skály), poprvé doložen 1885, naposledy 1904[1]. Jako náhradní doprava za tramvaj v provozu v letech 1975 a 1982 (viz článek o podélné vodní dopravě)
  • P5 Císařská louka - Jiráskovo náměstí se dvěma mezizastávkami (Výtoň a botel Admirál, zaveden 1. srpna 2008, od podzimu 2010 celoroční, zařazen do Pražské integrované dopravy, provozovala První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o. Zrušen 2011.
  • Smíchov – Výtoň: v roce 1944 jak náhrada za uzavřenou lávku[1]
  • Smíchov – Nové Město, Podskalí: zřízen 1429, zrušen 1878[1]
  • Ostrov Žofín – Nové Město: poprvé doložen 1714, naposledy 1815[1]
  • Spojení lodičkami mezi Slovanským, Dětským a Střeleckým ostrovem (přezdívané „želva“) fungovalo někdy kolem poloviny 20. století za jednokorunové jízdné. Viz článek Přívozy pod Šítkovským jezem.
  • P4 Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov s mezizastávkami Střelecký ostrov a Slovanský ostrov, zaveden 1. srpna 2008, v letní sezóně, plně zařazen do PID, provozovala První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o. Zrušen 2011.
  • Prostřední (hořejší) staroměstský přívoz (Malá StranaStaré Město): poprvé doložen 1486, zrušen 1841[1]
  • Dolejší staroměstský přívoz (KlárovStaré Město): poprvé doložen 1769, zrušen 1869[1]
  • Občanská plovárnaStaré Město): poprvé doložen 1840, zrušen 1910[1]
  • Pod LetnouNa Františku: poprvé doložen 1791, zrušen 1868, ještě v roce 1891[1]
  • BubnyŠtvanice: poprvé doložen 1769, zrušen 1900, v roce 1909 při opravách mostu jej provozoval Jan Pašek.[1]
  • Štvanice – Korunní ostrov: doložen 1791[1]
  • Holešovice – cíp Štvanice – Karlín: doložen 1958[1]
  • Karlínský přívoz (HolešoviceKarlín): poprvé doložen 1885, naposledy 1958. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.[1]
  • Libeňský ostrovBílá skála: nějakou dobu od roku 1912, pak znovu doložen 1958[1]
  • Holešovický přívoz „pod přístavem“ (Holešovice-Hofmanka): poprvé doložen 1885, naposledy 1928[1]
  • Střední holešovický přívoz (Holešovice – Pelc-Tyrolka): poprvé doložen 1885, naposledy 1939. Dva holešovické přívozy provozoval Karel Vaňha.[1]
  • Dolní holešovický přívoz (Staré Holešovice – Troja): nějakou dobu od roku 1902, pak znovu doložen 1958[1]
  • Císařský ostrovTroja, Zoo: poprvé doložen 1892, naposledy 1966, pak nahrazen lávkou[1] 23. prosince 2017 obnoven jako přívoz PID P8 jako náhradní doprava za zřícenou Trojskou lávku.
  • Bubeneč, Císařský mlýn – Císařský ostrov: poprvé doložen 1820, naposledy 1893[1]
  • Podbaba, Majorka – Císařský ostrov: doložen 1892[1]
  • Sedlec, škola – Podhoří: poprvé doložen 1892, naposledy 1960[1]
  • SedlecZámky, továrna na umělá hnojiva: doložen 1892[1]
  • Suchdol, železniční přejezd – dynamitka Zámky: doložen 1892[1]
  • (řkm 34.03) ŽalovŘež
  • (řkm 30.17) VětrušiceLibčice[24]
  • (řkm 26,5) DolanyDolánky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au Mgr. Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze (DP Kontakt 2/2007, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. 2. 2007)
  2. a b c Lipenské přívozy (Horní Planá, Dolní Vltavice, Frymburk)
  3. Lipno – přívoz Dolní Vltavice
  4. [1], 2016
  5. Cyklopřevoz – spojuje cyklostezku Hrdoňov – Svatý Tomáš, Frymburk.info, 2016
  6. Slapy – přívoz Nová Živohošť – Stará Živohošť
  7. Na Slapech se potopil přívoz s padesáti lidmi. Pomáhali jim jachtaři, iDnes.cz, 30. 7. 2016, zt (Zdeňka Trachtová)
  8. Vyhlídkový přívoz kolem Karlova mostu
  9. Praha 1 propojila oba břehy přívozem. Zdarma. MF Dnes, 11. 6. 2007, příloha Praha, str. D1, autor: (bo)
    Bohdana Jarošová: Zdarma přes Vltavu. MF Dnes, 11. 6. 2007, příloha Praha, str. D4
  10. Přívoz Úholičky – Husinec Řež, jízdní řád platný od 11. 4. 2014, SP Praha s.r.o., na webu obce Klecany
  11. Nový přívoz Úholičky-Řež, Dobrovolný svazek obcí Údolí Vltavy, 27. 3. 2014, -rs-
  12. Zápis č. 7/2013 z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Husinec konaného dne 7. 10. 2013, bod 8 dle programu (bod 7 dle zápisu): Převoz Úholičky - Řež
  13. Naučná stezka, 1. zastavení: Máslovický přívoz, web obce Máslovice
  14. a b Radek Duchoň: Vltavský přívoz ve středočeských Máslovicích slouží už 500 let, idnes.cz, 27. 10. 2013
  15. Máslovice, dopravní spojení, web obce Máslovice
  16. Bývalý přívoz Rabyně – Skalice (foto 1942)
  17. Tisková zpráva ze dne 16. 9. 2008, První Všeobecná Člunovací Společnost
  18. a b c Bývalé přívozy v okolí Modřan
  19. Ivan Motýl: Přetížený přívoz na Vltavě šel ke dnu. Tři lidé se utopili, Týden.cz, rubrika Stoletý kurýr, 3. 11. 2010
  20. Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část, 6. 3. 1968, str. 141
  21. Doprava – Lodě, Pražská informační služba, aktualizováno 13. 11. 2009
  22. Ladislav Ryšánek: Seznam přívozů v Čechách, Vrané nad Vltavou, 10. 8. 2007
  23. Richard Grégr: Praha: město zajímavých ostrovů, In, magazín Hospodářských novin, 15.–16. 8. 2007
  24. Územní plán sídelního útvar Libčice nad Vltavou, aktualizace po změně č. 3, AUSR. spol. s r. o., prosinec 2006, str. 9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]