Císařský ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Císařský ostrov, panorama, severovýchodní část
Císařský ostrov s Trojskou lávkou, panorama, severozápadní část
Císařský ostrov, pohled na Ústřední čističku odpadních vod která se nachází v jeho západní části. Pohled z Baby, nalevo za řekou pak Pražská zoologická zahrada a střecha Trojského zámku
Tento článek pojednává o ostrově v Bubenči. Možná hledáte: smíchovský ostrov Císařská louka.

Císařský ostrov je s rozlohou cca 66 ha[1] největší pražský ostrov. Leží na Vltavě na pěší trase ze Stromovky do Troje, v katastrálním území Bubenče, na území městských částí Praha 6 a Praha 7. V jeho západní části se nachází Ústřední čistírna odpadních vod pro Prahu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl darován českými stavy do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Na dnešní ploše ostrova ležela i část Královské obory (bylo to dáno klikatícími se meandry Vltavy). Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila (např. v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno.)

Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 18991902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba. Kanál je dlouhý 2,8 km a ve své horní části odřízl sady patřící ke Královské oboře. Přerušil původní říční rameno, tekoucí k Císařskému mlýnu. To bylo z velké části zasypáno, jeho torzem zachovaným do dneška je tzv. Malá říčka.

Původní čisticí stanice v Bubenči (dokončená roku 1905, dnes muzeum) zde umístila kalojemy. Roku 1967 byla na ostrově spuštěna moderní Ústřední čistírna odpadních vod.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Výstavba čističky v lednu 2017.

Na ostrov vedou tři mosty a lávka. Nejpoužívanější most, který spojuje Císařský ostrov s Královskou oborou, byl v roce 2006 zbořen a nahrazen širším a vyšším.

Po pravé straně Císařského ostrova se nachází zřejmě poslední přírodní úsek koryta Vltavy v Praze s peřejemi. Po povodních v roce 2002 vzala za své Zahrádkářská kolonie, psí cvičiště, nekryté jezdecké závodiště a velká část cenných vzrostlých stromů. Známý pražský jezdecký areál byl po katastrofálních povodních v roce 2002 nově vybudován včetně koňských stájí a kryté i venkovní jízdárny. V červnu 2013 celý areál opět těžce poškodila katastrofální povodeň. Dne 9. 6. 2013 po velké bouřce nad Prahou došlo k tomu, že si Vltava uprostřed ostrova vytvořila zcela nové říční koryto, ostrov tak rozdělila na dvě části. Voda v novém korytě ohrožovala budovu čistírny odpadních vod, zasahovaly ženijní jednotky armády.[2]

V blízké budoucnosti by měla být modernizována a dostavěna Ústřední čistírna odpadních vod, aby vyhověla normám Evropské unie na obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Podle informací z roku 2007 by přírodní charakter ostrova neměl být narušen výškovými budovami.[3] V červenci 2013 Rada hlavního města Prahy schválila výstavbu nové vodní linky s náklady 5,8 miliardy korun bez DPH. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2017, jinak budou Praze hrozit pokuty (normy vyžadovaly splnění limitů pro obsah dusíkatých látek v odpadních vodách už od roku 2011, ale město si vyjednalo výjimku).[4]

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A–N). Praha: Libri, 1997, ISBN 80-85983-24-9, s. 111.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. České ostrovní rekordy a zajímavosti - největší
  2. Velkou vodou rozpůlený Císařský ostrov v Praze spojí ženisté kamením
  3. Nová část čističky na Císařském ostrově se schová pod zem
  4. Praha dala zelenou přestavbě čistírny na Císařském ostrově

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]