Císařský ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařský ostrov
Císařský ostrov, panorama, severovýchodní část
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Císařský ostrov s Trojskou lávkou, panorama, severozápadní část
Císařský ostrov, pohled na Ústřední čističku odpadních vod která se nachází v jeho západní části. Pohled z Baby, nalevo za řekou pak Pražská zoologická zahrada a střecha Trojského zámku
Tento článek pojednává o ostrově v Bubenči. Možná hledáte: smíchovský ostrov Císařská louka.

Císařský ostrov je s rozlohou cca 66 ha[1] největší pražský ostrov. Leží na Vltavě na pěší trase ze Stromovky do Troje, v katastrálním území Bubenče, na území městských částí Praha 6 a Praha 7. V jeho západní části se nachází Ústřední čistírna odpadních vod pro Prahu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl darován českými stavy do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Na dnešní ploše ostrova ležela i část Královské obory (bylo to dáno klikatícími se meandry Vltavy). Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila (např. v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno.)

Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 18991902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba. Kanál je dlouhý 2,8 km a ve své horní části odřízl sady patřící ke Královské oboře. Přerušil původní říční rameno, tekoucí k Císařskému mlýnu. To bylo z velké části zasypáno, jeho torzem zachovaným do dneška je tzv. Malá říčka.

Původní čisticí stanice v Bubenči (dokončená roku 1905, dnes muzeum) zde umístila kalojemy. Roku 1967 byla na ostrově spuštěna moderní Ústřední čistírna odpadních vod.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Výstavba čističky v lednu 2017.

Na ostrov vedou tři mosty a lávka. Nejpoužívanější most, který spojuje Císařský ostrov s Královskou oborou, byl v roce 2006 zbořen a nahrazen širším a vyšším.

Po pravé straně Císařského ostrova se nachází zřejmě poslední přírodní úsek koryta Vltavy v Praze s peřejemi. Po povodních v roce 2002 vzala za své Zahrádkářská kolonie, psí cvičiště, nekryté jezdecké závodiště a velká část cenných vzrostlých stromů. Známý pražský jezdecký areál byl po katastrofálních povodních v roce 2002 nově vybudován včetně koňských stájí a kryté i venkovní jízdárny. V červnu 2013 celý areál opět těžce poškodila katastrofální povodeň. Dne 9. 6. 2013 po velké bouřce nad Prahou došlo k tomu, že si Vltava uprostřed ostrova vytvořila zcela nové říční koryto, ostrov tak rozdělila na dvě části. Voda v novém korytě ohrožovala budovu čistírny odpadních vod, zasahovaly ženijní jednotky armády.[2]

V blízké budoucnosti by měla být modernizována a dostavěna Ústřední čistírna odpadních vod, aby vyhověla normám Evropské unie na obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Podle informací z roku 2007 by přírodní charakter ostrova neměl být narušen výškovými budovami.[3] V červenci 2013 Rada hlavního města Prahy schválila výstavbu nové vodní linky s náklady 5,8 miliardy korun bez DPH. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2017, jinak budou Praze hrozit pokuty (normy vyžadovaly splnění limitů pro obsah dusíkatých látek v odpadních vodách už od roku 2011, ale město si vyjednalo výjimku).[4]

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. České ostrovní rekordy a zajímavosti - největší
  2. Velkou vodou rozpůlený Císařský ostrov v Praze spojí ženisté kamením
  3. Nová část čističky na Císařském ostrově se schová pod zem
  4. Praha dala zelenou přestavbě čistírny na Císařském ostrově

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A–N). Praha: Libri, 1997, ISBN 80-85983-24-9, s. 111.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Císařském ostrově, s. 122-125. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]