Císařský ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařský ostrov
Císařský ostrov, panorama, severovýchodní část
Císařský ostrov, panorama, severovýchodní část
Císařský ostrov
Císařský ostrov
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek pojednává o ostrově v Bubenči. Možná hledáte: smíchovský ostrov Císařská louka.

Císařský ostrov je s rozlohou cca 66 ha[1] největší pražský ostrov. Leží na Vltavě na pěší trase ze Stromovky do Troje, v katastrálním území Bubenče, na území městských částí Praha 6 a Praha 7. V jeho západní části se nachází Ústřední čistírna odpadních vod pro Prahu.

Dříve býval na ostrově bohatý společenský život ve výletních restauracích či zahrádkářské kolonii. Stavba čistírny odpadních vod v 60. letech minulého století však způsobila úpadek ostrova jako rekreačního místa. Ostrov je nyní občany Prahy chápán pouze jako propojení mezi Trojou a Stromovkou. Fungují zde jenom zájmové spolky se psy a koňmi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl darován českými stavy do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Na dnešní ploše ostrova ležela i část Královské obory, neboť se nacházela i mezi klikatícími se meandry Vltavy.

Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila, například v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno. Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 1899 - 1902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba. Kanál je dlouhý 2,8 km a ve své horní části odřízl sady patřící ke Královské oboře. Přerušil původní říční rameno tekoucí k Císařskému mlýnu. To bylo z velké části zasypáno a jeho torzem zachovaným do dneška je Malá říčka. Po pravé straně Císařského ostrova se nachází zřejmě poslední přírodní úsek koryta Vltavy v Praze s peřejemi.

Původní čisticí stanice v Bubenči, která byla dokončená roku 1905 a v současnosti je muzeem, zde umístila kalojemy. Roku 1967 byla na ostrově spuštěna Ústřední čistírna odpadních vod.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mosty a lávka[editovat | editovat zdroj]

Císařský ostrov s Trojskou lávkou, panorama, severozápadní část

Na ostrov vedou tři mosty a lávka. Nejpoužívanější most, který spojuje Císařský ostrov s Královskou oborou, byl v roce 2006 zbořen a nahrazen širším a vyšším. Lávka, která spojuje Stromovku s Trojou a je určena pro pěší a cyklisty, byla postavena v roce 1984 na místě dřívějšího přívozu. V sobotu 2. prosince 2017 se lávka zřítila a čtyři lidé byli při pádu zraněni. Jako náhradní doprava byl zaveden přívoz P8, který sloužil až do otevření nové lávky 23. října 2020. Životnost lávky je nyní předpokládána na minimálně 100 let.

Povodně[editovat | editovat zdroj]

Výstavba čističky v lednu 2017.

Po povodních v roce 2002 vzala za své Zahrádkářská kolonie, psí cvičiště, nekryté jezdecké závodiště a velká část cenných vzrostlých stromů. Známý pražský jezdecký areál byl po katastrofálních povodních v roce 2002 nově vybudován včetně koňských stájí a kryté i venkovní jízdárny. V červnu 2013 celý areál opět těžce poškodila katastrofální povodeň. Dne 9. 6. 2013 po velké bouřce nad Prahou došlo k tomu, že si Vltava uprostřed ostrova vytvořila zcela nové říční koryto, ostrov tak rozdělila na dvě části. Voda v novém korytě ohrožovala budovu čistírny odpadních vod a pro její záchranu zasahovaly i ženijní jednotky armády.[2]

Ústřední čistírna vod[editovat | editovat zdroj]

Ústřední čistička odpadních vod. Pohled z Baby, nalevo za řekou pak Pražská zoologická zahrada a střecha Trojského zámku

Na ostrově byla v roce 1967 postavena Ústřední čistírna odpadních vod. Původní stavba a technologie musely být v tomto století modernizovány, aby vyhověly normám Evropské unie. Už od roku 2011 hrozily Praze pokuty, neboť normy požadovaly splnění limitů pro obsah dusíkatých látek v odpadních vodách, které čistírna nesplňovala. Město si vyjednalo výjimku[3] a v červenci 2013 Rada hlavního města Prahy schválila výstavbu nové čistírny.[4] Stavba měla být dokončena do konce roku 2017, to se ale nepodařilo. Zkušební provoz byl zahájen až v roce 2018 a plánuje se až do září 2021. Stavba čistírny vyšla na 6,1 miliardy korun, které město muselo uhradit samo, protože se nepodařilo získat peníze z EU.

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

  • Purkrabský ostrov (dnes již nepožívaný název)[5]
  • Velký ostrov (dnes již nepožívaný název)[5]
  • Trojský ostrov (přenesením názvu ze zaniklého ostrova)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. České ostrovní rekordy a zajímavosti - největší. geography.cz [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  2. Velkou vodou rozpůlený Císařský ostrov v Praze spojí ženisté kamením
  3. Praha dala zelenou přestavbě čistírny na Císařském ostrově
  4. Nová část čističky na Císařském ostrově se schová pod zem
  5. a b Bubeneč - Císařský ostrov. www.bubenec.eu [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A–N). Praha: Libri, 1997, ISBN 80-85983-24-9, s. 111.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Císařském ostrově, s. 122-125. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařský ostrov ve Wikimedia Commons