Trojská lávka
| Trojská lávka | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Číslo mostu | V-004 |
| Komunikace | Via Czechia - Stezka středozemím (pěší) |
| Doprava | pěší, cyklistická a IZS |
| Řeka | Vltava |
| Správce | TSK Praha |
| Náklady na výstavbu | 150 milonů Kč |
| Začátek výstavby | 2019 |
| Otevřen | 2020 |
| Souřadnice | 50°6′51,98″ s. š., 14°24′59,29″ v. d. |
| Parametry | |
| Materiál | ocel |
| Délka | 256 m |
| Šířka | 4 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trojská lávka je ocelová lávka přes Vltavu mezi pražskou čtvrtí Troja a Císařským ostrovem. Přemostění má význam jako pěší spojnice rekreačních cílů Pražanů, Královské obory a Trojského zámku, zoologické a botanické zahrady v Troji.
Na místě lávky dříve fungoval přívoz a později provizorní mostní stavby. V roce 1984 byla vybudovaná lehká zavěšená betonová lávka, která se zřítila v prosinci 2017. Spojení pak dočasně zajišťoval přívoz a od listopadu 2019 byla postavena současná lávka uvedená do provozu v říjnu 2020.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přívoz a pontonový most[editovat | editovat zdroj]
U řeky lemované historickou osadou Rybáře v ulici Pod Havránkou v místě lávky býval původně přívoz, který byl na zimu nahrazován pontonovým mostem.[1] Později byl využíván delší dobu, až při kulminaci průtoku při povodni 23. srpna 1977 se utrhl šíf (vlečná loď), který nejprve poškodil trojský jez a pak zničil pontonový most. Kýl tohoto šífu byl ještě dlouhá desetiletí na břehu trojského ostrova nedaleko místa mostu.
Montovaný most[editovat | editovat zdroj]
Nedlouho poté vojáci postavili montovaný most s dřevěnou pochozí plochou, kterému Pražané říkali lávka. Krátce nato byl při povodni poškozen jeřábovou lodí, která byla využívána při opravě jezu. Poškozenou lávku lidé dále využívali i přes zákaz vstupu. V roce 1978 na ní byla natočena úvodní scéna dílu Majora Zemana zvaného Rukojmí v Bella Vista.[2] Dne 22. července 1981 byla definitivně smetena další povodní.[3]
Betonová lávka[editovat | editovat zdroj]
Novým spojením ostrova a Troje se v roce 1984 stala lávka pro pěší o celkové délce 256 m a šířce 3,8 m.[4] Stavbu projektoval inženýr Jiří Stráský. Technologicky se jednalo o předpjatý pás: na soustavě 156 ocelových lan byly zavěšeny železobetonové díly,[5] jejichž povrch byl z plastbetonu a saduritu. V případě potřeby mohla lávka sloužit i vozidlům záchranného systému. Při stavbě trojského předmostí byly zbořeny domky bývalé osady Rybáře mezi uličkou Pod Havránkou a zdí zahrady Trojského zámku. V roce 1999 prošla stavba generální opravou.[4] V roce 2007–2009 provedla Technická správa komunikací diagnostický průzkum lávky, při kterém nalezla řadu trhlin a poškození lanového systému. Od roku 2014 byla prováděna další měření. Roku 2016 vyhodnotila technický stav lávky jako špatný a konstrukci neopravitelnou; v podstatě tím navrhla vybudování nové lávky. Předpokládala, že životnost mostu v zjištěné podobě dosáhne pěti let.[6]
Zřícení lávky a jeho ohlasy[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V sobotu 2. prosince 2017 se lávka zřítila a čtyři lidé byli při pádu zraněni.[7]
Kvůli pádu lávky byl na žádost vedení pražského magistrátu dočasně odvolán Technickou správou komunikací vedoucí oddělení mostů Jan Zemánek.[8] Kvůli zřícení byli z obecného ohrožení obviněni projektant Jiří Stráský a předchůdce Jana Zemánka Antonín Semecký.[9]
Pád mostu odstartoval debatu v médiích ohledně stavu pražských mostů, který je v případě některých dalších (např. Hlávkův most nebo Libeňský most) dlouhodobě hodnocen jako problematický. V pondělí 4. prosince 2017 večer byla uzavřena z bezpečnostních důvodů lávka přes Berounku v Černošicích, kterou nedávno předtím Praha převzala do vlastnictví od města Černošic, a pražský magistrát zadal zpracování aktuálního posudku. Lidé však zákaz nerespektovali,[10] po týdnu byla lávka opět otevřena, poté co byly na návrh statika doplněny vzpěry krajních sloupků a na jaro 2018 naplánována definitivní oprava.[11] Podle zprávy z 3. prosince 2017 Praha urychleně zvažovala uzavření radotínské lávky přes Berounku.[12] Podle tiskové zprávy městské části Praha-Radotín z 5. 12. 2017 lávka zatím nebyla uzavřena, ale byla o půl roku uspíšena plánovaná kontrola lávky, která se měla konat na jaře 2018, takže proběhla již 9. prosince 2017. Nová lávka se má začít stavět v roce 2018.[13]
Zřícení vyvolalo obavy ohledně mostů obdobné konstrukce jako trojská lávka.[14] Starosta Nymburka nechal 13. prosince 2017 uzavřít lávku přes Labe, která je stejné konstrukce,[15] a dne 3. srpna 2018 začala její demolice.[16] 14. prosince 2017 byla z důvodu mimořádné revize uzavřena též lávka přes Otavu u nábřeží 1. máje v Písku, rovněž stejné konstrukce.[17] Obec Kaliště nechala uzavřít lávku přes řeku Sázavu mezi Hvězdonicemi a Poddubím do doby, než se vyšetří příčiny pádu trojské lávky.[18] 15. prosince 2017 uzavřelo město Kroměříž kvůli mimořádné prohlídce minimálně do poloviny ledna lávku přes řeku Moravu.[19]
Přívoz[editovat | editovat zdroj]
Pontonový most zde podle radního Dolínka jako náhrada postaven být nemohl, protože ten lze podle zákona postavit jen v případě živelních katastrof.[20]
V sobotu 23. prosince 2017 byl jako náhradní doprava zaveden přívoz P8 v rámci Pražské integrované dopravy, který sloužil až do otevření nové lávky v říjnu 2020. Cestující byli v rámci kompenzace za chybějící lávku přepravováni bezplatně, na rozdíl od ostatních pražských přívozů. Jeho provozovatelem byla Pražská paroplavební společnost. V provozu byl v intervalu 20 minut (ve špičkách pracovních dnů 10 minut) v pracovní dny od 7 do 19 hodin, o víkendech a svátcích od 8 do 19 hodin. Za první den bylo přepraveno 650 cestujících.[20]
Přepravu zajišťovala nejprve převozní loď Mistr Jan Hus společnosti Evropská vodní doprava s elektrickým pohonem, postavená v roce 2016, s kapacitou 28 osob včetně kol a kočárků. Od 3. srpna 2018 provoz zajišťovalo větší plavidlo s kapacitou 100 cestujících.[21] Pro provoz přívozu musela být Státní plavební správou udělena výjimka, protože toto rameno jinak není vedeno jako splavné pro všechna plavidla.[20]
Provoz přívozu byl kvůli vysoké hladině Vltavy ukončen několik dní před otevřením nové lávky.[zdroj?]
Ocelová lávka[editovat | editovat zdroj]
Pro umožnění stavby nové lávky byla provedena změna územního plánu, protože kromě lávky na původním místě mají být postaveny ještě další dva nové mosty na Císařský ostrov.[20]
Stavba nové lávky byla zahájena 7. listopadu 2019.[22] Stavba byla kritizována za vysokou cenu a použití tropického dřeva afrického stromu Lophira alata, známého pod názvy azobé, ekki nebo red ironwood tree, na povrch mostovky.[23][24][chybí lepší zdroj] V červnu 2020 byly vybudovány pilíře a na ně uložen první díl samotného mostu.[25]
Lávka byla pro veřejnost otevřena v plánovaném termínu 23. října 2020.[26] Lávka je ocelová, s dřevěnou mostovkou, posazená výše než lávka původní. Stejně jako předchozí je nová lávka určena pro pěší, bruslaře a cyklisty. Je koncipována i pro průjezd vozidel integrovaného záchranného systému. Jako protipovodňové opatření má lávka sklopná zábradlí. Cena lávky byla původně odhadována na 128 milionů korun,[22] nakonec stála 150 milionů.[24] Životnost lávky byla při otevření deklarována na minimálně 100 let. Podle pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra má nová lávka výrazně lepší parametry pro údržbu a je odolná vůči korozi.[26]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Článek uvádějící na pravou míru informace o předchozích přemostěních https://presler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=636929
- ↑ Článek o místě natáčení dílu Majora Zemana "Rukojmí v Bella Vista", obsahující více fotografií staré lávky http://www.majorzeman.eu/index.php/mista-nataceni/332-rukojmi-v-bella-vista-dil-27-praha-7-trojska-lavka
- ↑ Foto poškozené montované lávky (str. 24) http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2002/9_2002_priloha.pdf
- ↑ a b Zřícená lávka u Trojského zámku zranila čtyři lidi, kontrolou prošla před třemi týdny. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-12-03].
- ↑ Archiv ČT24 Spojnice břehů. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Tisk č. R-21382, usnesení č. 826/2016 k analýze stavu mostů ve správě Technické správy komunikací hl.m. Prahy Alternativní odkaz (pirati.cz) Archivováno 31. 10. 2020 na Wayback Machine. Přímý odkaz (pirati.cz) Archivováno 31. 10. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ U Trojského zámku se zřítila do Vltavy pěší lávka. Jedna zraněná. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2017-12-02 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Kvůli zřícené lávce padla první hlava. Dočasně odvolán je šéf mostařů, Echo24, 4. 12. 2017, ČTK
- ↑ ŠEDÝ, Richard. Stíhání obviněných z pádu Trojské lávky trvá, žalobce odmítl stížnost. Pražský deník. 2019-08-13. Dostupné online [cit. 2020-10-24].
- ↑ V Černošicích uzavřeli lávku přes Berounku, magistrát prověří její stav, iDnes.cz, 5. 12. 2017, iDNES.cz, ČTK
- ↑ Lávka v Černošicích je opět přístupná, lidé po ní chodili i při zákazu, iDnes.cz, 11. 12. 2017, nuc
- ↑ Praha uzavře některé lávky přes Vltavu. První bude na řadě radotínská a Železniční most, Lidovky.cz, 3. 12. 2017
- ↑ Radotín v předstihu zopakouje kontrolu statiky lávky, Informační server Městské části Praha 16, Tiskové zprávy, 5. 12. 2017
- ↑ Martina Vyroubalová: Dvojče trojské lávky stojí v Nymburku, na radnici volají vyděšení lidé, iDnes.cz, 4. 12. 2017
- ↑ Starosta Nymburku uzavřel lávku stejné konstrukce, jako spadla v Troji, iDnes.cz, 13. 12. 2017, ČTK, psv
- ↑ Reportáž ze zahájení demolice lávky v Nymburce
- ↑ Petr Eliáš: Lávka v Písku kvůli kontrole dočasně uzavřena! Má stejnou konstrukci, jako zřícená lávka v Praze, Jižní Čechy Teď, 14. 12. 2017
- ↑ Další nebezpečná lávka? Obec u Prahy má obavy, mostek raději uzavřela Archivováno 3. 8. 2018 na Wayback Machine., 8. 12. 2017
- ↑ Radnice v Kroměříži uzavřela lávku přes Moravu, Kroměřížský deník, 15. 12. 2017
- ↑ a b c d Přívoz v místě zřícené lávky vypluje v sobotu. Fungovat bude do odvolání, iDnes.cz, 22. 12. 2017, nuc, smls
- ↑ V Troji začal jezdit větší přívoz, postavili pro něj další ponton. iDNES.cz [online]. 2018-08-03 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Bude krásným dílem. Trojská lávka se už staví, projede po ní i sanitka. Pražský deník. 2019-11-07. Dostupné online [cit. 2020-03-06].
- ↑ Klimatické závazky a ničení deštných pralesů [online]. Praha: Ekologická platforma Zvonečník, 2020-10-08 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b JAKL, Jiří. Lávky a používání tropického dřeva. Ekolist.cz [online]. 2020-11-04 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠAFHAUSER, Roman. Dělníci usadili hlavní část Trojské lávky, hotova má být koncem září. Pražský deník. 2020-06-09. Dostupné online [cit. 2020-06-09].
- ↑ a b V Praze se po třech letech otevřela nová trojská lávka. ČTK [online]. 2020-10-23 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trojská lávka na Wikimedia Commons 
Zpráva Trojská lávka se zřítila do Vltavy ve Wikizprávách- Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 27. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Trojská lávka (web Praha virtuální)
- Historické objekty a památky Troje
