Trojská lávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trojská lávka
Trojska-lavka-2020-vecer.jpg
Základní údaje
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Řeka Vltava
Správce TSK Praha
Otevřen 2020
Souřadnice
Parametry
Délka 256 m
Šířka 4 m
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojská lávka je ocelová lávka přes Vltavu mezi pražskou čtvrtí Troja a Císařským ostrovem. Přemostění má význam jako pěší spojnice rekreačních cílů Pražanů, Královské obory a Trojského zámku, zoologické a botanické zahrady v Troji.

Na místě lávky dříve fungoval přívoz a později provizorní mostní stavby. V roce 1984 byla vybudovaná lehká zavěšená betonová lávka, která se zřítila v prosinci 2017. Spojení pak dočasně zajišťoval přívoz a od listopadu 2019 byla postavena současná lávka uvedená do provozu v říjnu 2020.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přívoz a pontonový most[editovat | editovat zdroj]

U řeky lemované historickou osadou Rybáře v ulici Pod Havránkou v místě lávky býval původně přívoz, který byl na zimu nahrazován pontonovým mostem.[1] Později byl využíván delší dobu, až při kulminaci průtoku při povodni 23. srpna 1977 se utrhl šíf (vlečná loď), který nejprve poškodil trojský jez a pak zničil pontonový most. Kýl tohoto šífu byl ještě dlouhá desetiletí na břehu trojského ostrova nedaleko místa mostu.

Montovaný most[editovat | editovat zdroj]

Nedlouho poté vojáci postavili montovaný most s dřevěnou pochozí plochou, kterému Pražané říkali lávka. Krátce nato byl při povodni poškozen jeřábovou lodí, která byla využívána při opravě jezu. Poškozenou lávku lidé dále využívali i přes zákaz vstupu. V roce 1978 na ní byla natočena úvodní scéna dílu Majora Zemana zvaného Rukojmí v Bella Vista.[2] Dne 22. července 1981 byla definitivně smetena další povodní.[3]

Betonová lávka[editovat | editovat zdroj]

Novým spojením ostrova a Troje se v roce 1984 stala lávka pro pěší o celkové délce 256 m a šířce 3,8 m.[4] Stavbu projektoval inženýr Jiří Stráský. Technologicky se jednalo o předpjatý pás: na soustavě 156 ocelových lan byly zavěšeny železobetonové díly, jejichž povrch byl z plastbetonu a saduritu. V případě potřeby mohla lávka sloužit i vozidlům záchranného systému. Při stavbě trojského předmostí byly zbořeny domky bývalé osady Rybáře mezi uličkou Pod Havránkou a zdí zahrady Trojského zámku. V roce 1999 prošla stavba generální opravou.[4] V roce 2007–2009 provedla Technická správa komunikací diagnostický průzkum lávky, při kterém nalezla řadu trhlin a poškození lanového systému. Od roku 2014 byla prováděna další měření. Roku 2016 vyhodnotila technický stav lávky jako špatný a konstrukci neopravitelnou; v podstatě tím navrhla vybudování nové lávky. Předpokládala, že životnost mostu v zjištěné podobě dosáhne pěti let.[5]

Panorama Trojské lávky v roce 2003

Zřícení lávky a jeho ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Zřícená lávka

V sobotu 2. prosince 2017 se lávka zřítila a čtyři lidé byli při pádu zraněni.[6]

Kvůli pádu lávky byl na žádost vedení pražského magistrátu dočasně odvolán Technickou správou komunikací vedoucí oddělení mostů Jan Zemánek.[7] Média i opoziční pražští politici kritizovali i primátorku Adrianu Krnáčovou. Kvůli zřícení byli z obecného ohrožení obviněni projektant Jiří Stráský a předchůdce Jana Zemánka Antonín Semecký.[8]

Pád mostu odstartoval debatu v médiích ohledně stavu pražských mostů, který je v případě některých dalších (např. Hlávkův most nebo Libeňský most) dlouhodobě hodnocen jako problematický. V pondělí 4. prosince 2017 večer byla uzavřena z bezpečnostních důvodů lávka přes Berounku v Černošicích, kterou nedávno předtím Praha převzala do vlastnictví od města Černošic, a pražský magistrát zadal zpracování aktuálního posudku. Lidé však zákaz nerespektovali,[9] po týdnu byla lávka opět otevřena, poté co byly na návrh statika doplněny vzpěry krajních sloupků a na jaro 2018 naplánována definitivní oprava.[10] Podle zprávy z 3. prosince 2017 Praha urychleně zvažovala uzavření radotínské lávky přes Berounku.[11] Podle tiskové zprávy městské části Praha-Radotín z 5. 12. 2017 lávka zatím nebyla uzavřena, ale byla o půl roku uspíšena plánovaná kontrola lávky, která se měla konat na jaře 2018, takže proběhla již 9. prosince 2017. Nová lávka se má začít stavět v roce 2018.[12]

Zřícení vyvolalo obavy ohledně mostů obdobné konstrukce jako trojská lávka.[13] Starosta Nymburka nechal 13. prosince 2017 uzavřít lávku přes Labe, která je stejné konstrukce,[14] a dne 3. srpna 2018 začala její demolice.[15] 14. prosince 2017 byla z důvodu mimořádné revize uzavřena též lávka přes Otavu u nábřeží 1. máje v Písku, rovněž stejné konstrukce.[16] Obec Kaliště nechala uzavřít lávku přes řeku Sázavu mezi Hvězdonicemi a Poddubím do doby, než se vyšetří příčiny pádu trojské lávky.[17] 15. prosince 2017 uzavřelo město Kroměříž kvůli mimořádné prohlídce minimálně do poloviny ledna lávku přes řeku Moravu.[18]

Přívoz[editovat | editovat zdroj]

Pontonový most zde podle radního Dolínka jako náhrada postaven být nemohl, protože ten lze podle zákona postavit jen v případě živelních katastrof.[19]

V sobotu 23. prosince 2017 byl jako náhradní doprava zaveden přívoz P8 v rámci Pražské integrované dopravy, který sloužil až do otevření nové lávky v říjnu 2020. Cestující byli v rámci kompenzace za chybějící lávku přepravováni bezplatně, na rozdíl od ostatních pražských přívozů. Jeho provozovatelem byla Pražská paroplavební společnost. V provozu byl v intervalu 20 minut (ve špičkách pracovních dnů 10 minut) v pracovní dny od 7 do 19 hodin, o víkendech a svátcích od 8 do 19 hodin. Za první den bylo přepraveno 650 cestujících.[19]

Přepravu zajišťovala nejprve převozní loď Mistr Jan Hus společnosti Evropská vodní doprava s elektrickým pohonem, postavená v roce 2016, s kapacitou 28 osob včetně kol a kočárků. Od 3. srpna 2018 provoz zajišťovalo větší plavidlo s kapacitou 100 cestujících.[20] Pro provoz přívozu musela být Státní plavební správou udělena výjimka, protože toto rameno jinak není vedeno jako splavné pro všechna plavidla.[19]

Provoz přívozu byl kvůli vysoké hladině Vltavy ukončen několik dní před otevřením nové lávky.[zdroj?]

Ocelová lávka[editovat | editovat zdroj]

Stavba nové Trojské lávky, stav před polovinou června 2020

Pro umožnění stavby nové lávky byla provedena změna územního plánu, protože kromě lávky na původním místě mají být postaveny ještě další dva nové mosty na Císařský ostrov.[19]

Stavba nové lávky byla zahájena 7. listopadu 2019.[21] Stavba byla kritizována za vysokou cenu a použití tropického dřeva afrického stromu Lophira alata, známého pod názvy azobé, ekki nebo red ironwood tree, na povrch mostovky.[22] [23]V červnu 2020 byly vybudovány pilíře a na ně uložen první díl samotného mostu. [24]

Detail konstrukce nové ocelové Trojské lávky několik dní po otevření

Lávka byla pro veřejnost otevřena v plánovaném termínu 23. října 2020.[25] Lávka je ocelová, s dřevěnou mostovkou, posazená výše než lávka původní. Stejně jako předchozí je nová lávka určena pro pěší, bruslaře a cyklisty, je však koncipována i pro průjezd vozidel integrovaného záchranného systému. Jako protipovodňové opatření má lávka sklopná zábradlí. Cena lávky byla původně odhadována na 128 milionů korun,[21] nakonec stála 150 milionů.[23] Životnost lávky byla při otevření deklarována na minimálně 100 let. Podle pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra má nová lávka výrazně lepší parametry pro údržbu a je odolná vůči korozi.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek uvádějící na pravou míru informace o předchozích přemostěních https://presler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=636929
  2. Článek o místě natáčení dílu Majora Zemana "Rukojmí v Bella Vista", obsahující více fotografií staré lávky http://www.majorzeman.eu/index.php/mista-nataceni/332-rukojmi-v-bella-vista-dil-27-praha-7-trojska-lavka
  3. Foto poškozené montované lávky (str. 24) http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2002/9_2002_priloha.pdf
  4. a b Zřícená lávka u Trojského zámku zranila čtyři lidi, kontrolou prošla před třemi týdny. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (česky) 
  5. Tisk č. R-21382, usnesení č. 826/2016 k analýze stavu mostů ve správě Technické správy komunikací hl.m. Prahy Alternativní odkaz (pirati.cz) Přímý odkaz (pirati.cz)
  6. U Trojského zámku se zřítila do Vltavy pěší lávka. Jedna zraněná. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2017-12-02 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. Kvůli zřícené lávce padla první hlava. Dočasně odvolán je šéf mostařů, Echo24, 4. 12. 2017, ČTK
  8. ŠEDÝ, Richard. Stíhání obviněných z pádu Trojské lávky trvá, žalobce odmítl stížnost. Pražský deník. 2019-08-13. Dostupné online [cit. 2020-10-24]. (česky) 
  9. V Černošicích uzavřeli lávku přes Berounku, magistrát prověří její stav, iDnes.cz, 5. 12. 2017, iDNES.cz, ČTK
  10. Lávka v Černošicích je opět přístupná, lidé po ní chodili i při zákazu, iDnes.cz, 11. 12. 2017, nuc
  11. Praha uzavře některé lávky přes Vltavu. První bude na řadě radotínská a Železniční most, Lidovky.cz, 3. 12. 2017
  12. Radotín v předstihu zopakouje kontrolu statiky lávky, Informační server Městské části Praha 16, Tiskové zprávy, 5. 12. 2017
  13. Martina Vyroubalová: Dvojče trojské lávky stojí v Nymburku, na radnici volají vyděšení lidé, iDnes.cz, 4. 12. 2017
  14. Starosta Nymburku uzavřel lávku stejné konstrukce, jako spadla v Troji, iDnes.cz, 13. 12. 2017, ČTK, psv
  15. Reportáž ze zahájení demolice lávky v Nymburce
  16. Petr Eliáš: Lávka v Písku kvůli kontrole dočasně uzavřena! Má stejnou konstrukci, jako zřícená lávka v Praze, Jižní Čechy Teď, 14. 12. 2017
  17. Další nebezpečná lávka? Obec u Prahy má obavy, mostek raději uzavřela, 8. 12. 2017
  18. Radnice v Kroměříži uzavřela lávku přes Moravu, Kroměřížský deník, 15. 12. 2017
  19. a b c d Přívoz v místě zřícené lávky vypluje v sobotu. Fungovat bude do odvolání, iDnes.cz, 22. 12. 2017, nuc, smls
  20. V Troji začal jezdit větší přívoz, postavili pro něj další ponton. iDNES.cz [online]. 2018-08-03 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 
  21. a b ČTK. Bude krásným dílem. Trojská lávka se už staví, projede po ní i sanitka. Pražský deník. 2019-11-07. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (česky) 
  22. Klimatické závazky a ničení deštných pralesů [online]. Praha: Ekologická platforma Zvonečník, 2020-10-08 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  23. a b JAKL, Jiří. Lávky a používání tropického dřeva. Ekolist.cz [online]. 2020-11-04 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  24. ŠAFHAUSER, Roman. Dělníci usadili hlavní část Trojské lávky, hotova má být koncem září. Pražský deník. 2020-06-09. Dostupné online [cit. 2020-06-09]. (česky) 
  25. a b V Praze se po třech letech otevřela nová trojská lávka. ČTK [online]. 2020-10-23 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]