Čechův most
| Čechův most | |
 |
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Přes | Vltava |
| Doprava | pěší, tramvajová a automobilová |
| Architekt | Jan Koula |
| Projektant | Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl |
| Otevřen | 1908 |
| Souřadnice | 50°5′35,16″ s. š., 14°25′ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | silniční |
| Materiál | ocel |
| Šířka | 16 m (10 vozovka) m |
| Pilíře | 3 |
Čechův most je nejkratší z mostů vedoucích přes Vltavu v Praze, který vede z Náměstí Curieových na pravém břehu směrem k Letné na levém břehu. Po proudu řeky je jedenáctým pražským mostem. Je 169 m dlouhý a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.
Obsah
Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Na jeho návrhu se podíleli Ing. Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl a architekt Jan Koula. Podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská třída – průkop či tunel letenskou strání.
Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).
Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.
Umělecká výzdoba[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Výzdoba mostu je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení.
Čtyři bronzové postavy géniů od sochaře Antonína Poppa jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5 m. Samotné sochy jsou více než 3 m vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na zhlavích proti vodě stojí bronzové sochy světlonošů s pochodněmi (autoři L. Herzl a Karel Opatrný), na zhlavích po vodě jsou bronzové šestihlavé hydry se znaky Prahy (Luděk Wurzl). Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami, pochodně světlonošů vybaveny plynovými hořáky.[2] Pro dvanáct osvětlovacích stožárů byly odlity patice ozdobené beraními hlavami, postavami vorařů, nosiči vody apod. Za povšimnutí stojí i tepané výplně oblouků a zábradlí.
Změny pojmenování[editovat | editovat zdroj]
- 1908–1940: Most Svatopluka Čecha (Svatopluk Čech)
- 1940–1945: Mendelův most (Johann Gregor Mendel)
- od 1945: Čechův most
Galerie Čechova mostu[editovat | editovat zdroj]
-
Jan Koula - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9)
-
Jan Koula - Návrh na průkop letenského svahu
.jpg)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.
- Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (česky)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Umělecké památky Prahy. Staré Město. Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3. s. 131
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechův most ve Wikimedia Commons- Článek na Encyklopedii mostů
- Čechův most (Praha virtuální)
