Čechův most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čechův most
Praha 2005-09-19 Čechův most-00.jpg
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
Číslo mostuV-013
Dopravapěší, tramvajová a automobilová
PřesVltava
ArchitektJan Koula
ProjektantJiří Soukup, Václav Trča, František Mencl
Otevřen1908
Souřadnice50°5′34,88″ s. š., 14°25′1,41″ v. d.
Parametry
Typsilniční
Materiálocel
Šířka16 m (10 vozovka) m
Pilíře3
Max. rozpětí53,1 m
Další data
Kód památky40875/1-1740 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čechův most v Praze, pohled od Letné. Pilíře s postavami géniů na této straně byly v 50. letech posunuty, aby nebránily výhledu na Stalinův pomník.

Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.

Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).

Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.

Umělecká výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Sochy pro Čechův most ve slévárně V. Maška (Karlín, 1908)
Bronzová socha

Výzdoba mostu je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení.

Čtyři bronzové postavy Viktorií od sochaře Antonína Poppa jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5 m. Samotné sochy jsou více než 3 m vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na zhlavích proti vodě stojí bronzové sochy ženských světlonošů s pochodněmi (autoři L. Herzl a Karel Opatrný), na zhlavích po vodě jsou bronzoví tříhlaví draci se znaky Prahy (Luděk Wurzl). Do pochodní světlonošů i hlav draků byl původně zaveden plyn a z plynových hořáků šlehaly plameny. Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami.[2] Pro dvanáct osvětlovacích stožárů byly odlity patice ozdobené beraními hlavami, postavami vorařů, nosiči vody apod. Za povšimnutí stojí i tepané výplně oblouků, které zdobí nízké reliéfy (L. Wurzel, Vilém Amort, G. Zoula?)., nebo secesní zábradlí.

Změny pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Oživení mostu[editovat | editovat zdroj]

Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny.[3] Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly.[3] Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.[3]

Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonoši mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu.[4] Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.[4]

Galerie Čechova mostu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Koula - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9)

  • Jan Koula - Návrh na průkop letenského svahu

  • Hydry pro Čechův most, 1908

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ Umělecké památky Prahy. Staré Město. Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3. s. 131
  3. ↑ a b c PEŠKA, Marek. Světlonoši rozzáří most, hydry pochrlí vodu. Zprovoznění nové atrakce je ale v nedohlednu [online]. web: Metro cz, 2022-04-13 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b PEŠKA, Marek. Světlonoši a hydra. Atrakce bude. deník Metro (Praha). 09. 05. 2022, čís. 88, s. 3. Pondělí 9. května 2022. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.
  • Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pražské mosty přes Vltavu (po proudu)
Most Závodu míru (66,36) • Radotínský most (64,98) • Branický most (Most inteligence) (60,11) • Barrandovský most (58,58) • Dvorecký most • most na Císařskou louku • lávka na Císařskou louku • most na Veslařský ostrov • Výtoňský most • vyšehradský železniční most (55,33) • Palackého most (54,68) • Jiráskův most (54,38) • most na Dětský ostrov • most na Slovanský ostrov • Most Legií (53,62) • Most císaře Františka I. • mostky přes Čertovku • Karlův most (53,05) • Juditin most • Mánesův most (52,7) • Rudolfova lávka • Čechův most (52,2) • Štefánikův most (51,49) • Most císaře Františka Josefa I. • Hlávkův most (50,69) • Negrelliho viadukt (50,42) • lávka HolKa • Rohanský most • Libeňský most (48,77) • lávka přes holešovický přístav • holešovický železniční most (47,25) • Most Barikádníků (46,96) • Trojský most (46,28) • Trojský tramvajový most • Trojská lávka • mosty na Císařský ostrov • most Podbaba – Troja • Suchdolský most
Šedě jsou označeny bývalé mosty, zeleně mosty plánované, kurzívou mosty přes vltavská ramena (v závorce říční kilometr).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čechův_most&oldid=21257211“