Vyšehradský železniční most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční most (vyšehradský)
Pohled na Železniční most od Vyšehradu, v pozadí vlevo je vidět smíchovské nábřeží s Petřínem a vpravo Hradčany
Pohled na Železniční most od Vyšehradu, v pozadí vlevo je vidět smíchovské nábřeží s Petřínem a vpravo Hradčany
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
Číslo mostuV-025 a V-026
KomunikacePražská spojovací dráha a železniční trať Praha–Beroun
Dopravaželezniční, pěší
PřesVltava
Otevřen1872, přestavba 1901
Souřadnice50°4′0,94″ s. š., 14°24′48,06″ v. d.
Parametry
Materiálocel, kámen
Délka1872: 196,3 m/1901: 261,05 [1] m
Šířka?/8,1 m
Pilíře2
Mapa
Železniční most
Železniční most
Železniční most, Praha
Další data
Kód památky101315 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční most (někdy uváděný s upřesňujícím určením „vyšehradský“, „pod Vyšehradem“, „výtoňský“, „na Výtoni“ či „smíchovský“) propojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně (bývalé Podskalí) pod Vyšehradem a Smíchov. Most není oficiálně pojmenovaný, v mapách je běžně označován podobně jako jiné nepojmenované železniční mosty slovy železniční most (s malým písmenem), v tomto případě je však toto označení vžité jako neoficiální vlastní jméno.[2] Byl označován jako Most železniční na Smíchov (1881)[3] nebo Most spojovací dráhy císaře Františka Josefa (1909).[4]

V pořadí po proudu řeky je pátým mostem přes Vltavu na území Prahy.

Původní most[editovat | editovat zdroj]

Pohled do nitra mostu
Vyšehrad a železniční most
Zvláštní vlak tažený lokomotivou 498.022 na železničním mostě
Železniční most z večerního nábřeží

Původní most[5] v těchto místech byl postaven v letech 1871 až 1872 a byl součástí tzv. Pražské spojovací dráhy procházející Nuselským údolím, spojující nádraží Františka Josefa (nynější hlavní nádraží) a Západní nádraží (nyní Smíchovské nádraží).[6] Jeho konstrukce byla jednokolejná, most spočíval na třech pilířích. Jednalo se o most příhradový a přímopásový, zhotovený ze svářkové oceli. Měl pět polí, každé o délce 56,9 m a celkovou délku 196,3 m. Zhotovila ho Harkortova mostovna v Duisburgu.[2]

Nový most z roku 1901[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19. století již přestal starý jednokolejný most vyhovovat, proto bylo rozhodnuto o jeho nahrazení novou konstrukcí pro dvojkolejnou trať. Stavba nového mostu proběhla v letech 1900–1901. Podílely se na ní tři libeňské firmy: První Českomoravská továrna na stroje, Bratři Prášilové a spol. a Rustonova strojírna.[7] V říčním korytě byly vybudovány dva nové, kamenné pilíře. Tři příhradové parabolické nosníky, každý o délce 72 m a hmotnosti 560 t,[7] byly smontovány na dřevěné konstrukci vedle původního mostu, blíže k Vyšehradu. Vlastní výměna pak proběhla během dvoudenní výluky. Práce začaly 30. září v 6 h ráno, původní nosníky byly odsunuty na pomocnou konstrukci 7,5 m směrem po proudu[7] a poté byly na nové pilíře v ose původního mostu nasunuty nové nosníky. V poledne 1. října byl nový most usazen a v noci na 2. října byl obnoven železniční provoz.[8] Říční doprava nebyla přerušena vůbec.[2] Scénu výměny mostu použil František Langer v próze Kruh ze sbírky Předměstské povídky.

V roce 1928 byl v rámci elektrizace pražských spojovacích drah na železničním mostě zaveden elektrický provoz s napájecí soustavou 1500 Vss. V roce 1962 došlo v celém pražském železničním uzlu k přepnutí na napětí 3 kVss.

Při zavedení pravostranného silničního provozu v Praze k 26. březnu 1939 byla stanovena pěším povinnost používat na tomto a ještě na dalších třech vltavských mostech vždy levý chodník.[9]

Úvahy o budoucnosti mostu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 SŽDC odhadovala životnost stávajícího mostu při dosavadním zatížení na asi 30 let.[10] Tento most je také nejproblematičtějším místem plánované modernizace trati mezi hlavním a smíchovským nádražím.[10]

S úpravou mostu na tříkolejný počítal už územní plán z roku 1999, kdy most ještě nebyl zapsán jako kulturní památka.[10] V souvislosti s rozvojem železniční sítě se uvažovalo o jeho náhradě novým trojkolejným mostem v poněkud odsunuté poloze tak, aby bylo možno zvýšit poloměry oblouků ve výhybně Praha-Vyšehrad, nový most měl sloužit i silniční dopravě (viz heslo Výtoňský most).[11]

K 8. prosinci 2004 byl soubor železničních mostů na trati Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov prohlášen nemovitou kulturní památkou pod rejstříkovým číslem 101315.[12]

Marek Zděradička z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy v roce 2015 uvedl, že původní idea modernizace železničního mostu byla nahradit železniční most novým sdruženým mostem, který by měl dvě části - tříkolejnou železniční a dvoupruhovou silniční. Tato idea podle něj ale vzala za své s vyhlášením památkové ochrany železničního mostu.[10]

V propagačním videu z roku 2013 SŽDC uváděla, že v té době se předpokládalo doplnění nového dvoukolejného mostu vedle stávajícího, který by byl zjednokolejněn. Nový most by byl vzhledem přizpůsoben staré konstrukci, ale při využití nových technologických možností.[13] Starý most by měl být asi o metr pozvednut kvůli tramvajové trati na nábřeží.[10] K variantě přístavby druhého, dvojkolejného mostu a zjednokolejnění stávajícího mostu se v roce 2011 vyjádřilo kladně pražské středisko Národního památkového ústavu a následně i památkový odbor MHMP. Památkáři však nesouhlasili s výstavbou zastávky na výtoňské straně na místě rovněž památkově chráněných kamenných oblouků.[10]

V roce 2015 si SŽDC zadala studii proveditelnosti dvou variant řešení, mezi kterými pak má rozhodnout komise ministerstva dopravy.[10]

Podle propočtů z roku 2015 měla modernizace trati trvat minimálně tři roky a neměla začít dříve než v roce 2019, protože dosud nebylo vydáno územní rozhodnutí ani stavební povolení. Studie proveditelnosti předpokládala termín dokončení stavby kolem roku 2024.[10]

IDnes.cz v roce 2015 citovala architekta Jaroslava Zimu, jehož vztah k tématu blíže nevysvětlila, který kritizoval jak narušení kamenných oblouků případnou výstavbou zastávky na Výtoni, tak údajné zničení veškerých historických hodnot mostu jeho zamýšleným přizvednutím o jeden metr. Přijatelným řešením by podle něj bylo, aby rychlíky jezdily do centra po mostu v Braníku a přes Krč a Vršovice. Ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje oponoval, že kapacita trati mezi Vršovicemi a hlavním nádražím je rovněž téměř vyčerpaná a také by došlo k neúměrnému navýšení cestovní doby.[10]

Roku 2022 představila Správa železnic vítěze soutěže na architektonický návrh nového mostu, kterým se stala firma 2T engineering. Nový most bude jinak pojatý, budou však zachovány pilíře mostu. Zároveň bude most rozšířen. Správa železnic v současné době pracuje s rokem 2026 jako datem zahájení stavby, přičemž její délka je odhadována na 20 měsíců. Součástí mají být i lávky pro pěší a cyklisty. Cena je předběžně odhadována na 2 miliardy korun. Zároveň bude probíhat oprava železniční tratě mezi mostem a hlavním nádražím. Vznikne také nová železniční zastávka na Výtoni, kde má být naváznost na tramvaj. Nýtovaná konstrukce mostu má být snesena a použita jinde.[14][15] Nedlouho po vyhlášení výsledků soutěže vznikla petice za zachování mostu[16], ale i dvě petice za náhradu novým mostem[17][18].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KALOUSKOVÁ, Kristýna. Meatainformační systém, Id prvku: 3114186 [online]. Národní památkový ústav, 19. 9. 2018 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Lukeš Zdeněk: Krásný a bezejmenný železniční most pod Vyšehradem na lidovky.cz
  3. ↑ [1] Nejnovější plán král. hlav. města Prahy, Karlína, Smíchova, Vyšehradu, Žižkova, Král. Vinohradů a nejbližšího okolí, 1881
  4. ↑ Plán Prahy z let 1909-1914 [online]. HÚ AV ČR [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ [2] Archiválie I 12752 • 1890-1899 • Celkový pohled na původní vyšehradský železniční most ze Smíchovského břehu.
  6. ↑ Železniční most spojovací dráhy. Národní listy. 17. 2. 1872, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Železniční most - rarita a senzace jeho přestavby na praguecityline.cz
  8. ↑ Železniční most na Výtoni na virtualni.praha.eu
  9. ↑ Vyhláška o zavedení jízdy vpravo, Policejní ředitelství v Praze, 24. 3. 1939, on line
  10. ↑ a b c d e f g h i Ocelový most pod Vyšehradem dostane dvojče. Zastávku památkáři neskousnou, iDnes.cz, 4. 9. 2015
  11. ↑ Vyroubalová M.: Ocelový most pod Vyšehradem dostane dvojče. Zastávku památkáři neskousnou na zpravy.idnes.cz
  12. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Identifikátor záznamu 475228997 : Železniční most - soubor železničních mostů na trati Praha hl. n - Praha Smíchov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  13. ↑ Optimalizace traťového úseku Praha hlavní nádraží - Praha Smíchov (čas: 10m 15s) [online]. 2013-08-29 [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK. Most pod pražským Vyšehradem čeká přestavba. Podívejte se, jak bude vypadat. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-11-23 [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Správa železnic vybrala budoucí podobu mostu na pražské Výtoni - Zprávy - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Petice za zachování železničního mostu [4]
  17. ↑ Petice za modernizaci železničního mostu na pražské Výtoni. Petice.com [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Petice za náhradu železničního mostu pod Vyšehradem novým 3kolejným mostem bez přesunutí původního mostu do centra Prahy. Petice.com [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pražské mosty přes Vltavu (po proudu)
Most Závodu míru (66,36) • Radotínský most (64,98) • Branický most (Most inteligence) (60,11) • Barrandovský most (58,58) • Dvorecký most • most na Císařskou louku • lávka na Císařskou louku • most na Veslařský ostrov • Výtoňský most • vyšehradský železniční most (55,33) • Palackého most (54,68) • Jiráskův most (54,38) • most na Dětský ostrov • most na Slovanský ostrov • Most Legií (53,62) • Most císaře Františka I. • mostky přes Čertovku • Karlův most (53,05) • Juditin most • Mánesův most (52,7) • Rudolfova lávka • Čechův most (52,2) • Štefánikův most (51,49) • Most císaře Františka Josefa I. • Hlávkův most (50,69) • Negrelliho viadukt (50,42) • Štvanická lávka • Rohanský most • Libeňský most (48,77) • lávka přes holešovický přístav • holešovický železniční most (47,25) • Most Barikádníků (46,96) • Trojský most (46,28) • Trojský tramvajový most • Trojská lávka • mosty na Císařský ostrov • most Podbaba – Troja • Suchdolský most
Šedě jsou označeny bývalé mosty, zeleně mosty plánované nebo rozestavěné, kurzívou mosty přes vltavská ramena (v závorce říční kilometr).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vyšehradský_železniční_most&oldid=22789843“