Most císaře Františka I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Most císaře Františka I.
Bridge of Francis I, Prague.jpg
Základní údaje
Státy Česko
Přes Vltava
Souřadnice
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Most císaře Františka I. (ve své původní podobě zvaný také řetězový most) byl (po Karlovu mostu) druhý pražský most přes Vltavu. Most v letech 18411898 spojoval Národní třídu (v 19. století nesla název Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. V letech 1898–1901 byl přebudován na kamenný most. Po vzniku republiky byl přejmenován na Most Legií.[1]

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Satirická kresba, Humoristické listy, 1884. Text: U řetězového po Sylvestru. – „Kolik jich vypili?“ – „Třiadvacet.“ – „To jich nemohu na most pustit; jdou si přes kamennej.“

Nový pražský most přes Vltavu chtěl už v roce 1803 postavit nejvyšší purkrabí Jan Rudolf Chotek a František Antonín Kolovrat. V roce 1825 František Josef Gerstner prosadil myšlenku mostu litinového. V roce 1826 se ujal agendy mostu Karel Chotek.

Původní řetězový most byl postaven v letech 18391841 (jako druhý trvalý most přes Vltavu). Autorem projektu byl c. k. inženýr Bedřich Schnirch. Stavbu provedl podnik Vojtěcha Lanny.

Celková délka mostu byla 412,74 m, šířka mezi zábradlím 9 m (z toho vozovka 6 m). Dvě totožné poloviny mostu byly spojeny mohutným zděným pilířem na Střeleckém ostrově. Každý z obou dílů měl dvě věže, na nichž spočívala ve výši 10,5 m nad vozovkou ložiska mostních řetězů. Rozpětí středního pole činilo 132 m, u krajních polí po 33,3 m. Řetězy měly 3,16 m dlouhé články z obdélníkových želez. Byly umístěny v rovinách mostního zábradlí ve skupinách po čtyřech a příčníky mostovky byly zavěšovány střídavě na horní a spodní dvojici řetězů. Celá mostovka byla z měkkého dřeva.

Most byl monumentální stavbou, která přispěla k rozvoji Prahy a zejména Smíchova. Jeho problémem však byla nedostatečná nosnost. V roce 1857 se při přepravě obzvlášť těžkého vozu z Ringhofferovy továrny most velmi prohnul a rozhoupal. Od té doby byly tyto těžké transporty vedeny opět po staré trase přes Karlův most (až do roku 1872, kdy začal sloužit železniční vyšehradský most)[2]. Konstrukce mostu také nedovolila instalaci kolejí tramvajové dráhy, a vozy tehdy ještě koňské dráhy tak končily na obou stranách mostu, cestující jej museli přecházet pěšky.[3]

Roku 1898 byl provoz na mostě ukončen a převeden na dřevěné provizorium. V letech 18981901 pak byl postaven nový kamenný most, který dnes nese název most Legií.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Starej Procházka na mostě - Legendární hoax žije i po sto letech, abcHistory.cz, 21. 11. 2016.
  2. Železniční most spojovací dráhy. Národní listy. 17. 2. 1872, s. 3. Dostupné online. 
  3. J. Láník, cit. dílo

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOUKUP, Jiří. Pražské mosty : Studie se zřetelem na současné podniky. Praha: Weinfurter, 1904. Dostupné online. - kapitola Řetězový most císaře Františka I.. 
  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 54–58.
  • Jiří Streit: Divy staré Prahy. Mladá fronta, Praha 1960, s. 311–328.
  • Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Žehušice: Městské knihy, 2006, ISBN 80-86699-44-7, s. 43–44.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]