Barrandovský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Barrandovský most
Základní údaje
Kontinent Evropa
Státy Česko Česká republika
Město Praha
Řeka Vltava
Doprava osmiproudová vozovka, chodci, cyklisti
Architekt Karel Filsak
Projektant Jiří Hejnic, Pavel Tripal
Začátek výstavby 1978
Otevřen

20. září 1983 (jižní polovina)

1988 (severní polovina)
Denní průjezd 136 000 aut (2014)
Souřadnice
Parametry
Materiál železobeton
Délka 352 m
Šířka 40 až 55 m
Výška 15 m
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu, vybudovaný v letech 19781988 jako most Antonína Zápotockého. Je významným dopravním uzlem jižní části hlavního města a nejrozáhlejším mostním dílem v Praze. Spojuje čtvrť Braník na pravém břehu a Hlubočepy na levém břehu a je pojmenován podle Barrandova, protože do navazuje také na komunikaci sem vedoucí. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Je součástí Městského okruhu, objíždějící užší centrum Prahy.

Jde o nejvytíženější komunikaci v České republice. Denně přes něj podle statistiky v roce 2014 projelo 136 000 vozidel,[1] v roce 2008 137 000 vozidel,[2] dříve bylo uváděno 127 000.[3] Před dokončením jižní části Pražského okruhu přes něj projížděla většina tranzitu ve směru východ–západ včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně. Po vyloučení kamionové a další dopravy na Pražský okruh v roce 2010 zátěž klesla krátkodobě na 80 tisíc vozidel,[4] později se však opět zvýšila na 136 000 aut denně v roce 2014 a opět se Barrandovský most stal nejvytíženější českou komunikací.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedna z plastik na levém břehu

Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka se nachází ve výši 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Barrandovský most je spolu s Holešovickým železničním mostem jeden ze dvou šikmých mostů přes řeku v Praze,[6] svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů). Na levobřežním vyústění mostu se nalézá půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na Městský okruh se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. Barrandovská spojka (K Barrandovu) sloužící jako spojka na Pražský okruh. Směry Chuchelská radiála a Barrandovská spojka nejsou navzájem propojeny.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Most byl postaven ve stylu brutalismu, většina povrchů je z betonu.[7] Architektem dopravního uzlu byl Karel Filsak. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše. Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná „Červ dobyvatel“. Na levém břehu jsou dvě betonové mísy, zvané „Hroší lázeň“ nebo také „Krmítko pro slony“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Barrandovský most zespodu

Již od 18. století v těchto místech umožňoval přechod řeky pontonový most. Po 1. světové válce vznikl velkorysý projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. V období po 2. světové válce byl již navrhován jediný most, vzniklo celkem 13 koncepčních variant, z nichž některé počítaly s tunely pod barrandovskými terasami. V srpnu 1976 byla nakonec vybrána varianta šikmého přemostění.[8]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Přípravné práce začaly v roce 1978. Jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a architekta Karla Filsaka. Pro svou složitou půdorysnou dispozici byl betonován na skruži.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2020 jsou předpokládány opravy Barrandovského mostu za stovky milionů korun, který je na hranici životnosti a bude se muset opravit. Předpokládá se, že opravy způsobí dopravní kolaps a časté dopravní kolony po celé Praze, i když bude vždy most z části průjezdný, plnohodnotná objížďka mostu totiž neexistuje.[9]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online. 
  2. Nejfrekventovanějším místem v pražské dopravě je Barrandovský most, Český metropol, 14. 5. 2009
  3. Ročenka dopravy Praha 2006, Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 2007
  4. Měsíc s Pražským okruhem: Tempo výběru mýtného zaplatí projekt za 83 let
  5. Silnice Železnice: Po otevření okruhu se zvýšil provoz na Jižní spojce
  6. Barrandovský most - jeden ze dvou šikmých mostů přes Vltavu. ČT24. 2013-11-03 Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  7. Brutalismus Barrandova mostu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2003-09-09 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  8. Jiří Hejnic, Martin Höfler: Soubor staveb „Ve Studeném–Barrandov“. Panel výstavy v Sále architektů Staroměstské radnice, srpen 2008.
  9. Barrandovský most čeká rozsáhlá oprava. Kolony budou po celé Praze. ČT24. 2017-01-03 Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]