Juditin most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Juditin most
Zachovalý oblouk Juditina mostu na Staroměstském břehu
Zachovalý oblouk Juditina mostu na Staroměstském břehu
Základní údaje
Státy Česko
Přes Vltava
Souřadnice
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juditin most v Praze byl kamenný most přes řeku Vltavu. Tento předchůdce Karlova mostu ležel od něj jen o málo severněji, tj. po proudu. Juditin most, postavený mezi lety 1158 a 1172, se stal nejstarším kamenným mostem v Českých zemích a jedním z nejstarších severně od Alp. V té době ve střední Evropě stály jen dva kamenné mosty, v Řezně a Drážďanech.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Reliéf Bradáče v navigaci u Karlova mostu. Podle legendy znázorňuje stavitele mostu

Nápad vystavět kamenný most přes Vltavu je přičítán třináctému pražskému biskupovi Danielovi, jenž se po zničení původního dřevěného mostu r. 1157 inspiroval kamennými mosty v Itálii, kde byl s knížetem Vladislavem II. na válečném tažení. Štědrou mecenášku našla stavba zejména v králově choti Juditě Durynské, po níž později dostal jméno. Stavbu prováděli stavitelé povolaní z Itálie.

Most byl dokončen roku 1172. Podle listu kanovníka pražského kostela Vincentia královně Juditě ho postavili během pouhých tří let.

V roce 1253 předal Václav I. správu mostu hospitálu bratrstva křižovníků, který vyrostl na Křižovnickém náměstí o rok dříve. K potřebným opravám vybírali špitální bratři na mostě clo a získávali i výnosy z majetku darovaného králem. Při protržení mostu pořádali i sbírky almužen po Čechách. Dne 3. února roku 1342 Juditin most zničila povodeň. V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu, kterou svěřil císařské stavební huti. Architekt Petr Parléř vedl těleso mostu souběžně se zničeným mostem, přičemž staroměstské zakončení mostu posunul o několik desítek metrů jižněji, tam, kde nyní stojí Staroměstská mostecká věž.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Románský reliéf ve výklenku malostranské věže Juditina mostu

Tento románský most o délce 514 m a šířce 6,8 m postavili zřejmě podle vzoru kamenného mostu v Řezně z roku 1146. Vydláždili ho nepravidelnými křemencovými nebo buližníkovými kvádry a jeho dlažba se oproti Karlovu mostu nacházela o 4 až 5 m níž. Most vybavili ledolamy a mohutným kamenným roubením. Založení mostu se provádělo do jímek z kůlů. Za pomocí šneků či šlapacích kol se z jímek vyčerpala voda a na jejich dno pak stavitelé uložili dřevěné rošty napěchované jílem, na které pak kladli těžké kamenné kvádry mostních pilířů.

Pozůstatky[editovat | editovat zdroj]

Jeho zbytky lze v současnosti spatřit v Muzeu Karlova mostu, které se nachází v budově řádu křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí. Dosud stojí oblouk v průplavu pod náměstím – přístavišti Pražských Benátek, další části jsou ve sklepích domů na Malé Straně, tedy na západním břehu řeky. K mostu patřily také mostecké věže na obou říčních březích. Do dnešních dob se dochovala upravená Juditina věž na malostranském břehu a hmota staroměstské věže v rizalitu na jihovýchodním nároží křižovnické rezidence. Ze sochařské výzdoby se zachoval Bradáč v nábřežní zdi Křižovnického náměstí a monumentální basreliéf ve výklenku Juditiny věže.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Při nízkém stavu vody po protržení jezu v roce 1784 a 1941 byly patrné zbytky pilířů mostu na dně řeky.
  • V navigaci pod Křižovnickým náměstím je do zdi zasazen reliéf „Bradáč“, který za vltavských povodní slouží jako vodoměrná značka. Byl už součástí původního Juditina mostu. Legenda praví, že znázorňuje prvního vlašského stavitele mostu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODA, Alois; TUČKOVÁ, Anna. Prahou od jara do jara. Praha: Orbis, 1957. Kapitola Řeka spoutala město, s. 12. 
  2. KOVANDA, Jiří. Neživá příroda Prahy a jejího okolí. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0835-7. (česky) 
  3. Památkový katalog – dům U Zlaté hvězdy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STREIT, Jiří: Divy staré Prahy. Praha: Mladá fronta, 1960, s. 19–35.
  • BOHÁČOVÁ, Ivana, PODLISKA, Jaroslav a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, zastoupený územním odborným pracovištěm v Praze, Praha 2017. 336 str.; ISBN 978-80-87365-97-7 (ARÚ Praha), ISBN 978-80-7480-091-7 (NPÚ). Kapitola Staré Město a Josefov: Klášter křižovníků s červenou hvězdou a pozůstatky Juditina mostu. S. 126 - 127.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]