Juditin most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Juditin most
Segment-Judithbrücke.png
Základní údaje
Souřadnice
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juditin most v Praze byl kamenný most přes řeku Vltavu, jednalo se o předchůdce ležícího po proudu - severně od Karlova mostu. Byl postaven mezi lety 1158 a 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem v Českých zemích a jedním z nejstarších severně od Alp. V té době byly ve střední Evropě jen dva kamenné mosty, v Řezně a Drážďanech.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Reliéf Bradáče v navigaci u Karlova mostu. Podle legendy znázorňuje stavitele mostu

Nápad vystavět kamenný most přes Vltavu je přičítán třináctému pražskému biskupovi Danielovi, jenž se po zničení původního dřevěného mostu r. 1157 inspiroval kamennými mosty v Itálii, kde byl se svým knížetem Vladislavem II. na válečném tažení. Štědrou mecenášku našla stavba zejména v králově choti Juditě Durynské, po níž později dostal jméno. Stavbu prováděli stavitelé povolaní z Itálie.

Most byl dokončen roku 1172. Podle listu kanovníka pražského kostela Vincentia královně Juditě měl vyrůst během pouhých tří let.

V roce 1253 předal Václav I. správu mostu hospitálu bratrstva křižovníků, který vyrostl na Křižovnickém náměstí o rok dříve. K potřebným opravám vybírali špitální bratři na mostě clo a získávali i výnosy z majetku darovaného králem. Při protržení mostu pořádali i sbírky almužen po Čechách.

3. února roku 1342 byl Juditin most zničen povodní. V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu, který vystavěla císařská stavební huť. Architekt stavby Petr Parléř vedl těleso mostu souběžně se zničeným mostem, přičemž staroměstské zakončení mostu posunul o několik desítek metrů jižněji do míst, kde nyní stojí Staroměstská mostecká věž.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Románský reliéf ve výklenku malostranské věže Juditina mostu

Románský most, jehož vzorem byl zřejmě Kamenný most v Řezně z roku 1146, byl dlouhý 514 m a široký 6,8 m. Vydlážděn byl nepravidelnými křemencovými nebo buližníkovými kvádry a jeho dlažba byla o 4 až 5 m níže oproti současnému mostu. Most byl vybaven novými ledolamy a mohutným kamenným roubením. Založení mostu se provádělo do jímek z kůlů, z nichž se za pomocí šneků či šlapacích kol vyčerpala voda a na jejichž dno stavitelé uložili jílem napěchované dřevěné rošty. Na ně pak kladli těžké kamenné kvádry mostních pilířů.

Pozůstatky[editovat | editovat zdroj]

Jeho zbytky je možno v současnosti spatřit v budově řádu křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí, zachovaný oblouk v průplavu pod náměstím a další části ve sklepích domů na Malé Straně. Součástí stavby byly i mostecké věže na obou říčních březích. Do dnešních dob se dochovala upravená Juditina věž na malostranském břehu a hmota staroměstské věže v rizalitu na jihovýchodním nároží křižovnické rezidence. Ze sochařské výzdoby se dochoval Bradáč v nábřežní zdi Křižovnického náměstí a monumentální basreliéf ve výklenku Juditiny věže.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Při nízkém stavu vody po protržení jezu v roce 1784 a 1941 byly patrné zbytky pilířů mostu na dně řeky.
  • V navigaci pod Křižovnickým náměstím je ve zdi umístěn reliéf zvaný „Bradáč“. Za vltavských povodní slouží jako vodoměrná značka. Reliéf byl součástí již původního Juditina mostu. Legenda praví, že znázorňuje prvního vlašského stavitele mostu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODA, Alois; TUČKOVÁ, Anna. Prahou od jara do jara. Praha : Orbis, 1957. Kapitola Řeka spoutala město, s. 12.  
  2. KOVANDA, Jiří. Neživá příroda Prahy a jejího okolí. Praha : Academia, 2001. ISBN 80-200-0835-7. (česky)  
  3. Památkový katalog – dům U Zlaté hvězdy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Streit: Divy staré Prahy. Praha: Mladá fronta, 1960, s. 19–35.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]