Křižovnické náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křižovnické náměstí
Pohled na Křižovnické náměstí z mostecké věže
Pohled na Křižovnické náměstí z mostecké věže
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město
Poloha 50°5′10″ s. š., 14°24′50″ v. d.
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons
Časně ranní pohled na ještě liduprázdné náměstí, které bude během několika hodin zahlceno turisty procházejícími po Královské cestě

Křižovnické náměstí v Praze se rozkládá na staroměstském (pravém) břehu Vltavy v těsném sousedství Karlova mostu na Královské cestě. Patří k nejmenším náměstím v Praze, přesto se řadí k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města. Ve středověku zde protékalo rameno Vltavy oddělující Křižovnický ostrov, ze kterého byl v 19. století sklenut oblouk na staroměstský břeh, čímž se zvětšil prostor náměstí o plochu vedle mostecké věže. Ostrov, stejně jako náměstí, se jmenuje podle kláštera rytířského řádu křižovníků na severní straně náměstí, který na tomto ostrově z části stojí.

Současná podoba náměstí pochází z roku 1848, kdy bylo rozšířeno a byly zakryty zbývající oblouky Juditina mostu. Basreliéf Bradáče byl přemístěn do dnešní pravobřežní stěny náměstí a byla odhalena socha císaře a krále Karla IV.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na severní straně náměstí stojí kostel svatého Františka z Assisi; nárožní risalit sousedícího kláštera křižovníků obsahuje zdivo mostní věže zaniklého Juditina mostu. Úzká část náměstí podél budovy kláštera má sníženou úroveň, protože je nesena původním zachovalým obloukem Juditina mostu.

Východní stranu tvoří průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora, který je součástí areálu pražského Klementina. Podél východní strany vede důležitá dopravní trasa – tramvajová trať podél nábřeží a komunikace silně zatížená automobilovou dopravou.

K dalším dominantám náměstí patří Staroměstská mostecká věž a novogotický pomník Karla IV. zhotovený na žádost představeného křižovníků Jakoba Bära podle modelu drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník odlil norimberský slévač Jacob Daniel Burgschmiet a měl být odhalen roku 1848 k 500. výročí založení Karlovy Univerzity. Kvůli studentským bouřím během všeslovanského sjezdu však bylo odhalení odloženo, došlo k němu až v lednu 1851.[1]

V ose brány mostecké věže stával v minulosti tzv. viniční či vinařský sloup (je zdoben ovíjející se vinnou révou) se sochou sv. Václava, který podle legendy vlastníma rukama vyráběl víno pro mši. Sloup v současnosti stojí na severovýchodní straně náměstí, na nároží křížovnického kostela, naproti vstupu do Klementina. Jedná se o barokní dílo Jana Jiřího Bendla z roku 1676.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. *VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Staré město, Josefov. Praha : Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 544.  
  2. Vlček (1996), s. 546

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Ederer: Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Praha: Milpo, 2002, ISBN 80-86098-24-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]