Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Františka z Assisi
na Křižovnickém náměstí
Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí
Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj hl. m. Praha
městská část Praha 1
Obec Staré Město
Lokalita Křižovnické náměstí
Souřadnice
Základní informace
Církev česká římskokatolická
Provincie Čechy
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát I. pražský
Farnost Římskokatolická farnost u kostela sv. Františka z Assisi Praha-Staré Město
Status klášterní a farní kostel
Užívání pravidelně
Současný majitel Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Datum posvěcení 1688
Světitel arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna
Architektonický popis
Architekt Jean-Baptiste Mathey, Gaudenzio Casanova a Domenico Canevalle
Stavební sloh baroko
Typ stavby jednolodní kostel
Výstavba 1252
Specifikace
Stavební materiál kámen, zdivo, dřevo
Další informace
Adresa

Křižovnické náměstí

110 00 Praha 1-Staré Město
Kód památky 38191/1-25 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Františka z Assisi (neboli sv. Františka Serafínského, zvaný též kostel U křižovníků) je řádový kostel sousedního kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Nachází se na Křižovnickém náměstíPraze 1-Starém Městě. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Večerní pohled na kostel sv. Františka s konventem
Konvent křižovníků a kupole kostela sv. Františka
Interiér kostela sv. Františka - vnitřek kupole
Hlavní dominanta kostela - zelená kupole. V pozadí vlevo observatoř Klementina

Počátky kostela[editovat | editovat zdroj]

Historii kostela U křižovníků lze sledovat až ke svaté Anežce České. Ta roku 1252 založila Řád křižovníků s červenou hvězdou, pro nějž nechala u staroměstské strany tehdejšího Juditina mostu zřídit špitál s kostelem svatého Ducha. Její bratr, český král Václav I., roku 1253 na řád křižovníků navíc převedl právo, výběru mýtného a mostného, i povinnost střežit a provádět údržbu mostu. Tato práva a povinnosti zanikla s dokončením Karlova mostu ve 14. století, na jehož výstavbu byl použit pískovec z lomu řádu křižovníků u Hloubětína).[2] V roce 1378 byl při požáru konventu kostel sv. Ducha poškozen, ale po opravách vydržel až do výstavby kostela sv. Františka z Assisi v 17. století.

Barokní podoba[editovat | editovat zdroj]

V 16. a 17. století dosáhl řád křižovníků svého vrcholu. V místě původního gotického kostela nechal v letech 16791685 vybudovat nový barokní chrám staviteli Gaudenzio Casanovou a Domenico Canevallem podle plánů Jeana-Baptisty Matheye. Vysvěcen byl v roce 1688 pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.

Dnešní kostel svatého Františka s Assisi stojí na místě a částečně i základech gotického chrámu, jehož základní kámen v roce 1252 pokládala Anežka Přemyslovna. 10 m dlouhý a s postranními loděmi 12,5 m široká stavba kostela měla pětiboký závěr a presbytář na východní straně. Jižní postranní vstup původního kostela se zachoval jako torzo. Původní podoba kostela se dochovala v breviáři velmistra křižovníků Lva (1356) a na jedné procesní monstranci velmistra Mikuláše Puchnera.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o centrální stavbu s hlavním oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí nad centrálním oválným prostorem. Hlavní jižní fasáda je členěná římskodórskými pilastry,má konkávně prohnutá nároží a je celá obložena kamenem. Na atice a ve výklencích této fasády jsou osazeny sochy z dílny Matěje Václava Jäckela, po stranách schodiště jsou na podstavcích sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Immaculaty od Jana Antonína Quitainera (momentálně sejmuté).

Vnitřek chrámu tvoří kupolí zastřešená oválná loď, proti vchodu pravoúhlé kněžiště a dvojice bočních kaplí, které dohromady tvoří křížové uspořádání. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška. Autory soch jsou opět M. V. Jäckel, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner. Hlavní oltář (stigmatizace sv. Františka) a oba boční (sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie) jsou dílem M. V. Jäckela a J. K. Lišky.

V suterénu pod hlavním kostelem je tzv. dolní kostel, který svým uspořádáním včetně orientace vychází z původního středověkého kostela. Jsou zde náhrobky osobností řádu a grotta. Dolní kostel je přístupný z chodby kláštera a je také propojen třemi malými zamřížovanými otvory v podlaze s horním kostelem.

Nad dveřmi do sakristie visí malý obrázek od malíře El Greca, zřejmě originál.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2014 na opravu památky čerpáno 550 000 Kč.[4]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. Kapitola Farní chrám sv. Františka Serafinského, s. 329-348. 
  • MORPER, Johann Joseph. Der prager Architekt Jean Baptiste Mathey (Matthaeus Burgundus) : Studien zur Geschichte des prager Barock. München: Callwey, 1927. Dostupné online. Půdorysy, fotografie a popisy pražských kostelů, klášterů a paláců i mimopražských klášterů, kostelů a zámků, jež projektoval Jean Baptiste Mathey. 
  • VLČEK, Pavel a kolektiv autorů. Umělecké památky Prahy - Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 64-69. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Klášter křižovníků s červenou hvězdou - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-07. (anglicky)  na: praha.eu, 19. ledna 2013.
  3. Radio Praha: Svatá Anežka – Princezna a řeholnice. (německy) 1. ledna 2013.
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102-103.