Klášter křižovníků (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze
Klášter křižovníků s červenou hvězdou v Praze
Klášter křižovníků s červenou hvězdou v Praze
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Místo Praha 1-Staré Město
Ulice Platnéřská, Křižovnická a Křižovnické náměstí
Souřadnice
Základní informace
Řád Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Založení 1252
Odkazy
Kód památky 38191/1-25 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter či konvent křižovníků s červenou hvězdou při kostele svatého Františka z Assisi je mateřský klášter původního českého církevního rytířského řádu založeného svatou Anežkou Českou. Adresa kláštera je Praha 1-Staré Město

Dějiny kláštera[editovat | editovat zdroj]

Výstavba kláštera řádu byla zahájena 21. května 1252 na břehu Vltavy u tehdejšího Juditina mostu, poté, co byl tento první český řád v roce 1237 potvrzen papežem jako špitální bratrstvo a přestěhoval se sem ze své první lokality Na Františku. Výstavba probíhala z vůle zakladatelky Anežky Přemyslovny a byla dokončena za panování krále Václava II.. První kostel byl oproti dnešnímu orientován blíže k řece a zasvěcen svatému Duchu. V dnešním suterénu vstupního průčelí z náměstí se z něj dochoval jeden prostor a část portálu se sloupky.

Základem kláštera byl špitál, řád především pečoval o poutníky a nemocné, k čemuž si zvolil příhodný komunikační uzel u Karlova mostu při hlavní cestě na staroměstské tržiště. V roce 1378 zasáhl klášter požár, po kterém došlo k jeho přestavbě a zvýšení nivelety. Budovy byly obklopeny hřbitovem. V době husitských válek rytíři řádu klášter zřejmě zcela neopustili, stav budov se však kvůli nedostatku prostředků zhoršoval. Roku 1526 byl na nábřeží přistavěn nový špitál z iniciativy velmistra řádu Václava z Hradešína.

Vstup do sklepení konventu na Křižovnickém náměstí
Vpředu tympanon kláštera se znakem řádu, v pozadí zelená kupole kostela svatého Františka

Celý areál byl silně poškozen za švédského obléhání Starého Města roku 1648, jehož boje se odehrávaly na Karlově mostě u staroměstské mostecké brány, tedy v těsné blízkosti kláštera. Teprve po válce, roku 1663 mohla být zahájena celková barokní přestavba areálu konventu. Jako první byl dokončen nový trakt směrem do dnešní Křižovnické ulice.

Stavba nového klášterního kostela podle projektu Jeana-Baptisty Matheye byla zahájena roku 1679, kostel byl vysvěcen až roku 1688. Přesto jde o jedno z prvních barokních řádových ústředí v Českém království. Ve druhé polovině 18. století došlo k nějakým stavebním úpravám konventu za účasti Ignáce Jana Palliardiho. Roku 1846 pak došlo k výraznější přestavbě, kdy byla o jedno poschodí zvýšena budova generalátu a špitálu a přibyl štít s atikou a tympanonem, jehož autorem byl architekt Vincenc Kulhánek.

V letech 1908-1910 byla směrem do Křižovnické ulice vystavěna nová budova prelatury s kaplí blahoslavené Anežky podle projektu architekta Josefa Sakaře.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Vlček – Petr Sommer – Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri Praha 1997, ISBN 80-85983-17-6 , s. 519-523 (heslo od Pavla Vlčka)
  • Od Karlova mostu, zprávy řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze, roč. 1-6, 1928-1933

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]