Colloredo-Mansfeldský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Colloredo-Mansfeldský palác
v Karlově ulici
Colloredo-Mansfeldský palác v ulici Karlova
Základní informace
Sloh Baroko
Architekti Giovanni Battista Alliprandi a František Ignác Prée
Materiály Zdivo, kámen
Stavebník Jáchym Ondřej Šlik
Současný majitel Český stát
Poloha
Adresa Karlova 189/2
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice Karlova a Smetanovo nábřeží
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38309/1-97 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Colloredo-Mansfeldský palác je barokní budova s neorokokovým průčelím stojící v ulici Karlova 189/2, na Starém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Průčelí paláce, Karlova ulice
Schodiště paláce
Interiér paláce

V místě dnešního paláce stával nejprve románský, později gotický dům. Na počátku 17. století byla budova přestavěna ve stylu pozdní renesance. Právě zde se v noci z 8. na 9. listopadu 1620 také konalo poslední zasedání královské rady zimního krále Fridricha Falckého po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře. Dům tehdy patřil Jáchymu Ondřeji Šlikovi, jenž byl za svou účast na stavovském povstání roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí.

Vrcholně barokní přestavbu paláce inicioval na počátku 18. století hrabě Breda. Autorem projektu je zřejmě Giovanni Battista Alliprandi, nicméně přestavbu dokončil podle projektu Františka Ignáce Prée hrabě Jindřich Pavel z Mansfeldu, který palác koupil roku 1735.

V roce 1842 byl k paláci připojen sousední dům, čímž vznikl nový průjezd. V roce 1848 palác získala jako věno princezna Vilemína Colloredo-Mannsfeldová, která nechala upravit průčelí ve stylu druhého rokoka. Úpravy se týkaly též interiérů paláce a byly provedeny podle vídeňských předloh (1853). Vilemína Colloredo-Mannsfeldová byla provdána za knížete Vincence Karla z Auerspergu, který vlastnil i zámek Slatiňany, kde se dochovaly téměř identické interiéry (jídelna a Růžový salon). Za prusko-rakouské války v roce 1866 v paláci dočasně sídlilo pruské velitelství. Další přestavba z roku 1900 představovala výraznou změnu interiérů západního křídla paláce. Palác zůstal v majetku Auerspergů do roku 1942, kdy zemřel bezdětný poslední člen z mladší linie Ferdinand kníže z Auerspergu (1887–1942). Rodový majetek včetně zámků Žleby a Slatiňany přešel na jeho starší sestru Marii Vilemínu, provdanou za Dr. Karla z Trauttmansdorffu, který vlastnil panství i palác do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Erb Colloredo-Mansfeldů zdobí průjezd do dvora paláce

Čtyřkřídlý palác tvoří svými křídly obdélný dvůr. Románský původ domu prokazuje dochovaný prostor sklepení s původní klenbou. Pozůstatky vrcholně barokní klenby mají některé místnosti v přízemí. Hlavní průčelí paláce směrem do Karlovy ulice je dvoupatrové. Vrcholně barokní edikulový portál zdobený vázami, puttierbem Colloredo-Mansfeldů jsou patrně dílem Antonína Brauna.

Socha Neptuna na nádvoří paláce

V zadní části nádvoří je kašna s pískovcovou sochou Neptuna z doby kolem roku 1735. Ve velkém slavnostním sále v prvním patře paláce je nástropní freska znázorňující alegorii vítězství habsburské monarchie nad Turky. Jejím autorem je Bartolomeo Scotti. Další malby na stěnách jsou od Giovanniho Battisty Zaista.

Okolní stavby[editovat | editovat zdroj]

Geolokace místa WGS84 N 50° 05' 08.81" E 14° 24' 52.15"

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-29]. Identifikátor záznamu 150287 : Palác Colloredo – Mansfeldský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]