Millesimovský palác (Panská)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Millesimovský palác v Celetné ulici.
Millesimovský palác
v Panské ulici
Millesimovský palác v Panské ulici
Millesimovský palác
v Panské ulici
Účel stavby

Palác, tiskárna

Základní informace
Sloh Klasicismus
Architekti Vojtěch Ignác Ullmann, (Matěj Blecha přístavba)
Výstavba 60. léta 19. století
Materiál Zdivo
Stavebník Millesimové (Cavrianiové)
Poloha
Adresa Panská 896/8
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice Panská a V Cípu
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40000/1-1157 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Millesimovský palác, též Lämelův palác, Prager Tagblatt či U tří černých hvězd, je jednopatrová klasicistní budova palácového typu čp. 896/II v ulici Panská č.o.8, na Novém Městě v městské části Praha 1, chráněná jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o parcele z roku 1377 připomíná zahradu domu měšťana Konráda Hausera. V 15. století byla parcela rozdělena pro pět domků, z nichž nárožní čp. 896/I vlastnil nejvyšší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Dubé. Další domy vlastnili Kolovratové z Bezdružic, kteří také podnikli renesanční přestavbu. V letech 1570-1600 se dům nazýval U tří černých hvězd a byl majetkem Albrechta Kolovrata-Krakovského a Hynka Valdštejna na Vranově.

Při švédském bombardování roku 1648 byl dům poškozen. V raně barokní podobě se palác roku 1690 dostal do majetku hraběnky Johanny Barbory Eusebie Carretto-Cavrianiové z Millesima, která jej spojila se svými sousedními domy 896b/I a 896c/I. Jako šosovní dům se zahradou zdědil dům 896a roku 1699 Barbořin starší (nevlastní) syn Jan Ignác hrabě Carretto-Cavriani di Millesimo (̹zemřel 1740), zatímco dům 896c dědil mladší (vlastní) syn Jan Bernard Carretto-Cavriani di Millesimo (zemřel 1724).

Oba domy byly opět poškozeny dělostřelbou, a to při obléhání Prahy pruskými vojáky roku 1757. Poté byly sjednoceny do klasicistní podoby jediného domu v majetku hraběte Adolfa z Kounic, jehož vnuk roku 1860 dům prodal Sofii von Lämel, podle níž se dům jmenoval, poté, co jej dala zásadně přestavět a přistavět vozovnu, konírnu a sklad. Autorem architektonického návrhu přestavby byl Vojtěch Ignác Ullmann.

V zadní části parcely přistavěl v letech 1905 - 1906 Matěj Blecha dvoupatrovou administrativní budovu pro deník Prager Tagblatt. K této budově po roce 1929 přibyla tiskárna tiskařské firmy J. Mercy a syn.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska E. E. Kische

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V nedalekém okolí paláce nacházejí také další zajímavosti:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-31]. Identifikátor záznamu 152047 : Městský dům U tří červených hvězd, s omezením: bez levého dvorního křídla a zadní levé budovy (do ulice V Cípu). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Eva Csémyová, Karolína Drössler, viz http://praguewatch.cz/reports/view/322 Archivováno 4. 1. 2012 na Wayback Machine

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Růžena Baťková a kolektiv, Umělecké památky Prahy II., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s. 500-501.