Toskánský palác
| Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác na Hradčanech v Praze | |
|---|---|
 Toskánský palác na Hradčanském náměstí | |
| Účel stavby | |
Městský palác | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko, klasicismus |
| Architekt | Jean Baptiste Mathey |
| Výstavba | Konec 17. století |
| Přestavba | 1998 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Thunové z Hohenštejna, Anna Marie Františka Toskánská |
| Další majitelé | Lobkovicové, toskánští velkovévodové, |
| Současný majitel | český stát (Ministerstvo zahraničí) |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 182/5 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Hradčanské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′21,84″ s. š., 14°23′42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39785/1-1024 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Toskánský palác, někdy zvaný též Thunovský nebo Thun-Hohenštejnský palác, je mohutná barokní stavba palácového typu, která se nachází na západní straně Hradčanského náměstí v městské části Praha 1 na Hradčanech, s číslem popisným 182/IV. V současnosti budovu využívá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1964 je palác chráněn jako kulturní památka[1] a od roku 2026 má status národní kulturní památky.[2]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
První kamenný dům na tomto místě se připomíná k roku 1350, větší stavbu zde k roku 1491 vlastnil Litvin z Klinštejna, po něm v roce 1534 Šlikové. Tento dům zcela vyhořel při ničivém požáru Hradčan a Malé Strany roku 1541 a dlouho zůstal pustý. Ke spojení původně tří domů v jeden došlo za Oldřicha Felixe z Lobkovic v roce 1656, jeden z nich v zástavě držel Johann hrabě z Rottalu[3] Stavbu barokního paláce zahájil hrabě Michael Osvald z Thun-Hohensteinu před rokem 1690 na místě několika menších obytných domů, které do té doby patřily Rotalům.[4][5] Hrabě Thun tehdy pojal úmysl vystavět zde své šlechtické reprezentační sídlo v blízkosti Pražského hradu. Dokončení stavby se však již nedožil. V roce 1718 nedostavěnou budovu od Thunů odkoupila Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, pro ni stavbu dokončil pravděpodobně architekt a stavitel Václav Špaček, od ní také pochází jméno tohoto paláce.
Stavbu podle projektu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye prováděl italský stavitel a architekt Jacopo Antonio Canevalle, jemuž bývají také autorsky připisovány dva pavilony nad hlavním průčelím, které prostupují střechou a jsou spojeny terasou.[6] Objekt má celkem čtyři uzavřená křídla s obdélnvým nádvořím uprostřed. Na západním průčelí nádvorní fasády je vchod do koníren, první klenutý sál slouží jako příležitostná výstavní síň. Po levé straně od vchodu je nika s barokní kašnou a původní sochou Hérakla s kyjem a kůží nemejského lva. Osově souběžná kašna v pravém rohu má chrlič v podobě ryby, doplněný v roce 1998. Bohaté průčelí paláce zdobí dva toskánské erby a dále také sochařská výzdoba na atice, kterou tvoří alegorie Sedmera svobodných umění od Jana Brokoffa (zleva: Gramatika, Dialektika, Rétorika, Astronomie, Aritmetika, Musika, Geometrie).[1] V nároží paláce k Loretánské ulici je vsazena socha archanděla Michaela s plamenným mečem, osobního patrona prvního stavebníka paláce, dílo sochaře Ottavia Mosta. Socha stojí na skalisku mezi postavami andílků s thunskými orlicemi, mezi něž byl dodatečně vsazen erb velkovévodů toskánských. Podle data úmrtí objednavatele bývá stavba datována před rok 1693.[7]
V roce 1741 objekt zdědila dcera Marie Anna Karolina Luisa Františka, vévodkyně Bavorská. V majetku vévodů Bavorských zůstal až do roku 1770, kdy jej zdědil Karel princ z Pfalz-Zweibrückenu a po něm jeho bratr Maxmilian. Roku 1805 přešla bavorská panství v Čechách na arcivévody habsburské. Od roku 1847 se stal vlastníkem císař Ferdinand I. Dobrotivý. Po jeho abdikaci roku 1848 zůstal v osobním vlastnictví císaře Františka Josefa I. Po roce 1918 se stal majetkem Československé republiky.[8]
Výraznější stavební úpravy probíhaly v letech 1941–1942 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka. V roce 1956 byl palác restaurován pro účely vědeckých ústavů.
V letech 1994–1998 proběhla celková rekonstrukce budovy podle projektu architekta Pavla Kupky[9], včetně restaurování soch a doplnění chybějících článků výzdoby. Nově bylo do chodníku před budovou zasazeno 12 figurálních patníků z božanovského pískovce, jejichž autorem je Karel Nepraš. V nádvoří byla do průjezdu vsazena mříž s figurou orla na klice.[10]
Pro veřejnost jsou příležitostně přístupné pouze dvě prostory v přízemí západního dvorního traktu, kde se občas konají různé společenské akce nebo výstavy, naposledy v září až listopadu 2025 výstava obrazů Patrika Hábla a kolekce z uměleckých sbírek rodiny Masarykových.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Erb na Toskánském paláci
Nádvoří
Výstavní síň
kašna se sochou Herkula
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Toskánský palác - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Vláda schválila nové národní kulturní památky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-24]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. S. 412–415.
- ↑ POCHE Emanuel-PREISS Pavel, Pražské paláce. Odeon 1973, s.46
- ↑ Toskánský palác. www.turistik.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Toskánský palác, Praha - Hradčany [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ POCHE Emanuel-PREISS Pavel, Pražské paláce. Odeon 1973, s.31-32
- ↑ LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Nakl. Akropolis 474 s. ISBN 978-80-85770-23-0.
- ↑ NPÚ územní odborné pracoviště v Praze, Restaurátorská dokumentace inv.č. RZ 76 G, Kupka Pavel,Rekonstrukce Toskánského paláce pro MZV ČR Hradčanské nám. čp. 182, Praha 1. Podklady pro návrh stavby. 1994
- ↑ HORYNA, Mojmír. Toskánský palác v Praze: historie a rekonstrukce stavby. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 1999
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUBÍČEK, Alois. Thunovský palác na Hradčanech. Umění, roč. 4 (1956), č. 1, s. 66-71.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. S. 418–422.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Toskánský palác v Praze na Wikimedia Commons - Hrady.cz
- Turistik.cz
