Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)
| Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici v Praze | |
 Kolovratský palác (v pozadí na nádvoří Malý Fürstenberský palác) | |
| Účel stavby | |
|---|---|
|
Městské sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko, od 19. století klasicismus |
| Architekt | Ignác Jan Nepomuk Palliardi |
| Výstavba | Konec 18. století |
| Přestavba | 2003–2006 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Černínové |
| Další majitelé | Kolovratové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa |
Valdštejnská 154/10 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Valdštejnská |
| Souřadnice | 50°5′26″ s. š., 14°24′24,14″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39120/1-610 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolovratský palác je pozdně barokní palác od Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho ve Valdštejnské ulici v Praze na Malé Straně. Palác je součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky a přiléhá k němu Malý Fürstenberský palác a Kolovratská zahrada, která je součástí komplexu Palácových zahrad pod Pražským hradem. Palác je od roku 1964 kulturní památkou;[1] je také součástí národní kulturní památky Sídlo Parlamentu České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
_p%C5%99edek.JPG)
Dva domy stojící původně v místech nynějšího Kolovratského paláce byly v roce 1603 propojeny v jeden, ten pak Vilém starší Popel z Lobkovic nechal začátkem 17. století rozšířit a další majitelka ho přebudovala na jednopatrový dům. V 18. století dům koupila Marie Barbora roz. Schaffgotschová (1725–1789), manželka Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1706/15–1784) a zadala jeho přestavbu architektovi Ignáci Palliardimu. Vzniklo tak honosné šlechtické sídlo, jež v době raného klasicismu mělo připomenout palácový typ vrcholného baroka. Byl s ním tehdy propojen i nově vzniklý Malý Fürstenberský palác, a byla založena terasovitá zahrada, vybavená altány, schodištěm a balustrádami a vystupující do trojdílné sala terreny. Když koncem 18. století získal palác Jan Arnošt Schaffgotsch, synovec Marie Barbory, nechal oba paláce opět oddělit.
V 19. století se vystřídalo několik majitelů a roku 1886 se stal vlastníkem hrabě Zdeněk Kolovrat Krakovský. Ten nechal palác přestavět, zejména interiéry byly upraveny v novobarokním slohu do dnešní podoby a byla v nich umístěna majitelova obrazárna, knihovna a sbírka mincí. Jeho syn Hanuš Kolovrat Krakovský dal k paláci přistavět konírnu.
Po 1. světové válce byl v prosinci 1920 palác zakoupen československým státem a po úpravách jej využívalo jako sídlo předsednictvo ministerské rady. V Kolovratském paláci se odehrály i důležité události v souvislosti s Mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu Čechy a Morava.[3] Po roce 1945 tu sídlilo ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo kultury.
V roce 2003 byla zahájena celková rekonstrukce Kolovratského paláce a Malého Fürstenberského paláce, která byla dokončena kanceláří Senátu v roce 2006. Prostory Kolovratského paláce jsou využívány jako zázemí pro některé senátní výbory, komise a kluby.
Nejzajímavější prostory Senátu jsou přístupné během státních svátků v rámci dnů otevřených dveří. Zajímavé jsou zejména dva reprezentativní salonky – Růžový a Zelený – a původně pozdně barokní pilířové schodiště.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Kolovratský palác
.JPG)
_pr%C5%AFjezd.JPG)
_cel%C3%BD.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kolovratský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolovratský palác na Wikimedia Commons - http://www.senat.cz – oficiální stránky horní komory Parlamentu České republiky Senátu
