Palác Kinských

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: palác Kinských v Nerudově ulici na Malé Straně, nebo letohrádek Kinských tzv. Musaion, případně palác Kinských ve Vídni.
Palác (Golz-)Kinských
na Staroměstském náměstí

Palác Kinských na Staroměstském náměstí
Základní informace
Sloh Rokoko
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Výstavba 1755–1765
Stavební materiál Zdivo
Stavitel Jan Arnošt hrabě Golz
Současný majitel Národní galerie v Praze
Poloha
Adresa Staroměstské náměstí 606/12
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
palác Kinských
Red pog.svg
palác Kinských
palác Kinských, Praha
Další informace
Kód památky 38695/1-335 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Kinských (také Palác Golz-Kinských) je významná rokoková stavba v Praze na Staroměstském náměstí 606/12. Stojí na jeho východní straně poblíž pomníku Jana Husa, vedle domu U Kamenného zvonu 605/13.

Historie Paláce Kinských[editovat | editovat zdroj]

Praha - Palac Goltz-Kinskych.jpg
Erb rodu Kinských na průčelí paláci
Palác Kinských

Na místě dnešního paláce ve středověku stávaly dva starší domy. V západní části paláce se v podzemí dochovaly zbytky románského domu, severněji pak jiný raně gotický dům. Dnešní rokokový palác byl postaven pro hraběte Jana Arnošta Golze v letech 1755 až 1765 podle starších plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a pod vedením architekta Anselma Luraga. Na fasádě provedl bohatou štukovou výzdobu C. G. Bossi. Průčelí je nahoře zakončeno dvěma atikami, které zdobí řada soch. Znázorňují antické bohy a jsou dílem Ignáce Františka Platzera. Dva souměrně umístěné monumentální vchody lemované kamennými sloupy spojuje v prvním patře úzký balkón.

Po smrti hraběte Golze koupil roku 1768 palác kníže Rudolf Kinský. V době vlastnictví rodu Kinských byly interiéry přestavěny klasicistně. Došlo také k rozšíření paláce o druhý dvůr sevřený mezi třemi křídly v empírovém stylu podle projektu J. O. Krannera. Roku 1835 byl k paláci připojen další dům; ten byl pod Krannerovým vedením přestavěn novobarokně.

Význam Paláce Kinských v historii[editovat | editovat zdroj]

9. června 1843 se v paláci narodila Bertha von Suttner, pozdější sekretářka Alfreda Nobela, jež roku 1905 jako první žena obdržela Nobelovu cenu za mír.

Koncem 19. století v budově sídlilo německé gymnázium, kam chodil v letech 1893 až 1901Franz Kafka a o dekádu později i František R. Kraus.

V roce 1948 sehrál palác důležitou roli v komunistické propagandě – podle ní právě 25. února z jeho balkónu pronesl Klement Gottwald svůj historický proslov začínající slovy „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ Z balkónu Paláce Kinských ale řečnil Gottwald o čtyři dny dříve, 21. února, a zmiňovaná věta zazněla až na Václavském náměstí z korby nákladního vozu. Tím ostatně výčet komunistických falzifikací o únoru 1948 nekončí. Vedle Gottwalda stál 21. února na balkóně Vladimír Clementis (jenž Gottwaldovi údajně zapůjčil svoji čepici) a spolu byli zachyceni na dobové fotografii. Když byl později Clementis obviněn z pokusu o spiknutí a popraven, stal se pro komunistický režim nežádoucí, a to i na této fotografii; proto byl ze snímku vyretušován a na fotografii která byla později hojně používána k propagandistickým účelům zbyla pouze jeho čepice na pozadí průčelí paláce.[1]

Roku 1949 se stal palác Kinských sídlem sbírky grafiky Národní galerie v Praze. V roce 1992 byl spolu se Staroměstským náměstím prohlášen národní kulturní památkou. V současnosti je v něm umístěna sbírka Národní galerie umění Asie a starověkého Středomoří.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Srovnání fotografií na iDNES.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bastlová, Eliška: Collectio operum musicalium quae in bibliotheca Kinsky adservantur, Národní knihovna ČR, Praha 2013. (recenze na knihu)