Židovské muzeum v Praze
| Židovské muzeum v Praze | |
|---|---|
 Administrativní budova ŽMP, někdejší židovská nemocnice, s přiléhající Španělskou synagogou | |
| Logo | |
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Praha |
| Adresa | U Staré školy 141/1, Praha 1 - Josefov |
| Založeno | 1906 |
| Zaměření | expozice náboženských a rituálních předmětů, rukopisů a spisů |
| Objekty | Synagogy a hřbitovy v Praze |
| Ředitelka | Pavla Niklová |
| IČO | 60459263 (VR) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′25,03″ s. š., 14°25′15,96″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovské muzeum v Praze bylo založeno roku 1906 a spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě, která obsahuje na 44 000 sbírkových předmětů, 130 000 knih a bohatý archiv židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Je trvale jedním z nejvíce navštěvovaných muzeí v Česku.[1] Od roku 1994 je muzeum nestátní neziskovou organizací zřízenou Federací židovských obcí v ČR. Muzeum spravuje čtyři synagogy (Maiselovu, Pinkasovu, Klausovou a Španělskou) a Starý židovský hřbitov s obřadní síní Pohřebního bratrstva. Aktuálně nabízí prohlídkový okruh zahrnující Maiselovu synagogu (expozice Dějiny židů v českých zemích 10. - 18. století), Pinkasovu synagogu (Památník šoa), Starý židovský hřbitov, Staronovou synagogu (ve správě Pražské židovské obce) a Španělskou synagogu (Dějiny, život a kultura Židů v českých zemích v 19. a 20. století). Ředitelství muzea sídlí v ulici U Staré školy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik muzea a jeho vývoj (1906–1939)
[editovat | editovat zdroj]Židovské muzeum vzniklo roku 1906.[2] U jeho zrodu stáli dr. Salomon Hugo Lieben (1881–1942) a dr. August Stein (1854–1937), pozdější předseda Pražské židovské obce. Účelem muzea bylo dokumentovat historii, tradice a zvyky židovského obyvatelstva v Čechách a zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, zaniklých během asanace bývalého židovského ghetta.[3]
Muzeum za okupace českých zemí
[editovat | editovat zdroj]Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava vznikla v Praze v rámci okupačního aparátu Ústředna pro židovské vystěhovalectví (Zentralstelle für jüdische Auswanderung), později přejmenovaná na Ústřední úřad pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě. Za instituci, která bude vykonávat příkazy Ústředny, byla určena Židovská náboženská obec v Praze, která v té době spravovala i muzeum. V roce 1942 přišel pracovník Pražské obce JUDr. Karel Stein (1906–1961) s návrhem, aby byl v Praze pod hlavičkou muzea uschován movitý majetek židovských obcí na území Protektorátu. Předměty z vylidněných židovských obcí, jejichž členové byli deportováni do terezínského ghetta, byly interpretovány jako výlučně umělecké, a tedy vhodné pro uchování.
Nacisté s tímto návrhem souhlasili. Z jejich pohledu jim měli židovští pracovníci muzea ulehčit práci. Konvenovala jim představa, že v Praze bude shromážděn veškerý movitý majetek židovských obcí Čech a Moravy, i když se nedá vyloučit, že sledovali i jiné záměry. Často citovaná domněnka, že nacisté usilovali vytvořit takzvané muzeum vyhynulé rasy, není fakticky doložena. Skutečností naproti tomu je, že v důsledku válečných událostí počet muzejních předmětů mezi lety 1941–1945 z několika tisíc mnohonásobně vzrostl a že veškerá aktivita v tomto směru vycházela ze strany Pražské židovské obce. Muzeum pracovalo velmi profesionálně pod odborným vedením Tobiase Jakobovitse a Josefa Poláka.
Poválečné období (1945–1994)
[editovat | editovat zdroj]Po válce, jejímiž oběťmi se stalo na 80 000 českých a moravských židů, nebylo až na výjimky komu vracet v muzeu uschované a konfiskované předměty. Muzeum s novým posláním připomínat válečnou tragédii obnovilo již 13. května 1945 svou činnost pod správou Rady židovských náboženských obcí a vedením Hany Volavkové a 26. června 1946 se pak uskutečnila první poválečná výstava muzea. Kromě předmětů židovské hmotné kultury začalo muzeum spravovat také knihy, které ve válce ztratily své majitele: tyto knihy se pak staly součástí muzejní knihovny, jež oficiálně vznikla roku 1950.
Dne 4. dubna 1950 bylo muzeum komunistickým režimem zestátněno a přejmenováno na Státní židovské muzeum. V období komunistické diktatury až do jejího pádu v listopadu 1989 byla existence muzea z ideologických důvodů opakovaně zpochybňována. Činnost muzea podléhala přísnému dohledu státních orgánů. Pod záminkou boje proti sionismu byla omezována až znemožňována jeho výstavní, badatelská a publikační činnost stejně jako kontakty se zahraničními odborníky. Snáze se prosazovala jen vybraná témata, která se hodila do konceptu boje za mír a proti fašismu. Odkazem na tento smysl obhajovalo muzeum kupříkladu vytvoření památníku českým a moravským obětem šoa, pro nějž se rozhodlo roku 1954 a slavnostně jej otevřelo o 6 let později. Stát se nestaral ani o sbírky, ani o budovy, v nichž muzeum sídlilo. To nicméně neznamená, že muzeum rezignovalo na jakoukoli obtížněji prosaditelnou iniciativu: Josef Hráský se v letech 1960–1971 staral o pořádání sbírek drahých kovů a cínu. Muzeum mimo jiné začalo v roce 1965 vydávat odborný časopis Judaica Bohemiae, který vychází dosud.
Novou ředitelkou muzea po sametové revoluci se v roce 1991 stala Ludmila Kybalová. Také její zásluhou byly v roce 1994 budovy, v nichž muzeum působilo, stejně jako Starý židovský hřbitov navráceny Židovské obci v Praze a sbírky byly restituovány Federaci židovských obcí v České republice jako právnímu nástupci zaniklých židovských komunit. Následně v září 1994 bylo založeno zájmové sdružení právnických osob Židovské muzeum v Praze, jehož členy se staly Federace židovských obcí v České republice a Ministerstvo kultury České republiky. Ve správní a dozorčí radě muzea je dále zastoupena Židovská obec v Praze. Roku 1994 se na základě volby rady stal ředitelem Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Od 1. července 2023 ho nahradila jako nová ředitelka Pavla Niklová.[4][5]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Židovské muzeum v Praze v současnosti tvoří následující objekty:
- Maiselova synagoga
- Pinkasova synagoga
- Španělská synagoga
- Klausová synagoga
- Obřadní síň pražského pohřebního bratrstva (Aktuálně probíhá rekonstrukce. Expozice bude otevřena v průběhu roku 2027.)
- Starý židovský hřbitov
- Galerie Artschul (Aktuálně probíhá rekonstrukce. Expozice bude otevřena na podzim 2026.)
- Archiv sídlící ve Smíchovské synagoze
Židovské muzeum v Praze je jedním z nejstarších a kontinuálně existujících židovských muzeí na světě. Spravuje rozsáhlou sbírku judaik a bohatý knižní a archivní fond. Většina exponátů pochází z majetku židovských obcí a rodin, které byly vyvražděny během holokaustu. Kromě svého tragického válečného osudu je sbírka ojedinělá i tím, že pochází z jednoho uceleného území. Ve svém souhrnu tak podává celistvý obraz o životě a historii Židů v regionu Čech a Moravy a je nositelem jejich kulturní a duchovní paměti. Muzeum sídlí v pražských synagogách a dalších židovských památkách.
Od roku 1996 v Praze slouží k rozvíjení osvětové a vzdělávací činnosti Židovského muzea v Praze samostatné oddělení.[6]
V únoru 2014 muzeum otevřelo v Maiselově ulici Informační a rezervační centrum s multimediálním informačním prostorem a nabídkou doplňujících služeb.[7]
Návštěvnost
[editovat | editovat zdroj]S návštěvností mezi 500 000–700 000 návštěvníků ročně se jedná o jedno z nejvíce vyhledávaných muzeí v Česku.[8][9][10]
| Rok | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet návštěvníků | 659 865 | 716 918 | 721 193 | 677 499 | 126 206 | 154 903 | 407 914 | 550 034 | 542 534 | 542 010 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2013/05/navstevnost_muzei_2012.pdf [online].
- ↑ VESELSKÁ, Magda. Archa paměti. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-200-2200-4.
- ↑ Historie muzea | Židovské muzeum v Praze. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Nová ředitelka Židovského muzea v Praze. www.fzo.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Židovské muzeum povede Pavla Niklová, vědci potvrdili význam krále Davida a odvaha Anny Bergmanové. regiony.rozhlas.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Vzdělávání | Židovské muzeum v Praze. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Informační a rezervační centrum | Židovské muzeum v Praze. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2024 [online]. Národní institut pro kulturu, 2025 [cit. 2026-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost muzeí a galerií v roce 2021 [online]. Národní institut pro kulturu, 2022 [cit. 2026-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost muzeí a galerií v roce 2018 [online]. Národní institut pro kulturu, 2019 [cit. 2026-04-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovské muzeum v Praze na Wikimedia Commons - Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Židovské muzeum v Praze Archivováno 22. 12. 2014 na Wayback Machine.
- Online katalog sbírek Židovského muzea v Praze
