Pražská asanace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražská asanace
Krennův dům čp. 936, Staroměstské náměstí, zbořen roku 1902
Kolkovna, čp. 922, Dlouhá třída, zbořena roku 1904

Jako pražská asanace se označuje radikální ozdravující přestavba centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19. a 20. století. Jednalo se o jednu z největších podobných akcí své doby v evropských městech.

Asanace se týkala především Josefova, bývalého židovského města, a sousedních oblastí směrem k Anežskému klášteru a při Mariánském náměstí, oblastí při novoměstském kostele sv. Vojtěcha (Vojtěšská čtvrť), na Zderaze a v Podskalí.

Důvody[editovat | editovat zdroj]

V Praze, na území dnešního Josefova a částečně Starého Města, se nacházelo židovské ghetto, jehož špatný stav byl hlavním podnětem velké pražské asanace. Nevyhovovaly zejména hygienické podmínky (ohnisko nákazy, závadnost studniční pitné vody, neexistence kanalizace, přelidněnost),[1] ale trnem v oku radním byly i úzké křivolaké středověké uličky. Josefov, nacházející se v blízkosti Staroměstského náměstí, nebyl dostatečně reprezentativní.[2]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

S prvními přípravami na asanaci se začalo v roce 1882. Přesto trvalo ještě několik let, než byly asanační zákony schváleny.

Prvotní asanační plán z roku 1887 navrhoval nejen zbourání židovského ghetta, ale také rozsáhlé demolice na celém Starém Městě a části Nového Města. Tak velké stavební úpravy by však byly finančně natolik nákladné, že od nich radní upustili. Konečný asanační plán, schválený v roce 1893, tedy počítal pouze s židovským ghettem zasahujícím do menší části Starého a Nového města. Mezitím byly přijaty vyvlastňovací zákony (11. února 1893).[3] Asanační obvod měl rozlohu zhruba 380 000 m² a nacházelo se v něm přes 600 domů.

Částečné demolice začaly již roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896, kdy se z domů museli vystěhovat nájemníci. Celá akce měla skončit v roce 1903. V roce 1903 však byl asanační zákon prodloužen o deset let, poté se každých deset let prodlužovalo až do roku 1943. Největší asanační zásahy však proběhly do roku 1914. Asanace silně postihla rovněž Podskalí.

Kulturní ztráty a důsledky[editovat | editovat zdroj]

Na nátlak veřejnosti (roku 1896) byla zřízena Umělecká komise, která měla dokumentovat umělecké památky určené k demolici a příp. zachránit některé umělecké prvky. (Komise se roku 1898 sama rozpustila, protože městská rada nerespektovala její názory.) Kromě toho pracovala Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy zřízená usnesením prezidia Městské rady ze dne 13. 6. 1893. Jejím posláním se mělo stát zajištění soupisu stavebních, uměleckých a historických památek v Praze. Členy byli konzervátoři památkové péče v Praze, zástupci vědeckých a uměleckých ústavů a odborníci. Iniciátorem vzniku komise byl městský radní Vladimír Per, který zpracoval návrh a předložil jej radě. Komise měla následně jako odborný poradní orgán rady dohlížet na ochranu inventarizovaných památek.[4]Tato Komise organizovala mimo jiné dokumentaci památek v asanačním pásmu. Člen komise, významný fotograf Jindřich Eckert pořídil v době svého členství v komisi (1894–1898) 40 nových snímků a zapůjčil 500 fotografií z předchozích dvaceti let své tvorby. Spolek výtvarných umělců Mánes inicioval pořízení akvarelových maleb vybraných partií města, především v asanačním pásmu. Malíř Václav Jansa namaloval 150 barevných akvarelů dokumentujících zaniklé části Prahy, které se staly součástí sbírek Městského Muzea.bylo uloženo v Městském muzeu.[5]Ghetto bylo mimo jiné zachyceno na četných fotografiích, olejomalbách Jana Minaříka[6] Asanace vyvolala všeobecý zájem o historické památky a a genius loci starého židovského ghetta a uliček kolem Anežského kláštera,[7][8]V druhé polovině 90. let byla proti asanaci StaréhoMěsta a Malé Strany a postupům městské rady svolávána protestní shromáždění. Na obranu památek se angažovali významní umělci, zejména spisovatel Vilém Mrštík s Manifestem českému lidu (1896), se svým proslulým manifestem Bestia triumphans v roce 1897. [9]Argumenty proti způsobu provádění asanace byly formulovány na manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně[10]. Na tomto shromáždění vystoupili ještěv architekt Bohumil Štěrba s řečí O stavebním vývoji a programu veleobce Pražské[11] a s výkladem O novém stavebním řádu JUDr. Luboš Jeřábek.[12] Proti živelné asanaci se vyslovovali i mladší významní architekti, např. Osvald Polívka na schůzi zastupitelstva, který se kriticky vyslovoval k radikálním demolicím památek v centru Prahy. Vilém Mrštík jej ve svém manifestu Bestia triumphans za to oceňuje a Polívkovo stanovisko doslovně cituje:"...Na místech rozhodujících nenalézá idealní snažení o zachování starobylého rázu Prahy vždy patřičného ohlasu, ba ani porozumění....- Nicméně " pravil dále "musí se učinit vše možné, aby Praha byla zachráněna před zhyzděním svých nádherných krás, aby se nečinilo násilí jejímu panoramu ." [13]Přesto v následujících letech došlo k mnoha necitlivým zásahům do historické zástavby, původní plán byl porušován ve prospěch soukromých zájmů a mnoho cenných budov bylo zničeno.

Prostředím asanovaných částí Prahy se zčásti inspiroval spisovatel Jaroslav Foglar při psaní svých příběhů o tajemných Stínadlech a o klubu Rychlé šípy.[14]

Galerie domů a ulic zbouraných v rámci asanace[editovat | editovat zdroj]

Akvarely Václava Jansy zachycující zbořené domy[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Jindřicha Eckerta zachycující zbořené domy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GIUSTINO,, Cathleen M.. Za Prahu zdravější. Modernizace města a politická moc (kolem roku 1900).. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. [online]. Roč. 2005, čís. 11 [cit. 2015-10-13], s. 21 - 23. Dostupné online. ISSN 0418-5129.  (česky) 
  2. BEČKOVÁ, Kateřina; HRŮZA, Jiří; ET AL. Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské.In: Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu. první. vyd. Svazek 93. Praha : Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis) Résumé německy s. 135-136.. Dostupné online. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 34-56. (česky) 
  3. Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...). Praha : Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1893. S výkladem a plánem asanačního obvodu. Dostupné online.  
  4. HERMAN,, František.. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského : nákladem vlastním, 1904. ISBN null. S. 46. (česky) 
  5. HERMAN,, František.. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského : nákladem vlastním, 1904. ISBN null. S. 51. (česky) 
  6. Pátá čtvrť, recenze televizního dokumentu, ToSiPiš.cz
  7. TOMEK, Vratislav Václav. Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách. Praha : Končel, 1932. Dostupné online.  
  8. HERRMANN,, Ignát; TEIGE, Josef; WINTR, Zikmund. 'Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Kašpar Adolf. první. vyd. Praha : Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.. Dostupné online. ISBN null. (česky) 
  9. MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha : Rozhledy, 1897. Proslulý manifest protestující proti plánované asanaci v historickém centru Prahy, esej na obranu starobylého historického rázu města proti modernímu vandalismu, proti nekulturním zásahům tehdejšího pražského magistrátu a ničení stavebních památek.. Dostupné online.  
  10. O významu boje za Prahu pro náš kulturní život.Řeč spisovatele Viléma Mrštíka. In:Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha : Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné online. ISBN null. Kapitola Řeč spisovatele Viléma Mrštíka, s. 23-28. (česky) 
  11. BOHUMIL, Štěrba. O stavebním vývoji a programu veleobce Pražské In: Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha : Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné online. ISBN null. S. 3 - 10. (Praha) 
  12. JEŘÁBEK, Luboš. O novém stavebním řádu.In: Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha : Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné online. ISBN null. S. 11 - 22. (Praha) 
  13. MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha : Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné online. ISBN null. S. 1. (česky) 
  14. Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla. NZB, Praha, 2010, ISBN 978-80-904272-2-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dvorský, Miloš: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. Praha, 2011. ISBN 978-80-904272-5-9
  • Štech, Wirth, Vojtíšek: Zmizelá Praha (I.), Staré a Nové město s Podskalím, ISBN 80-7185-497-2
  • JEŘÁBEK, Luboš. Boj proti starobylému rázu Prahy od století 18. až na naši dobu. Praha : Dílo, 1905. Dostupné online.  
  • Poslední pokus o záchranu Staré kolkovny, někdejšího domu krále Václava IV., jehož osud má býti rozhodnut ve schůzi Sboru obecních starších král. hl. města Prahy dne 7. března 1904. Praha : Klub za Starou Prahu, 1905. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš. Zachování starobylého a krásného vzhledu Prahy hospodářským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva. Praha : Spolek majitelů domů pro Nové Město Pražské a Vyšehrad, 1900. Dostupné online.  
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha : Rozhledy, 1897. Dostupné online.  
  • Praha ve dne v noci. Příprava vydání Körber Pavel. Praha : Körber, 1904. Dostupné online. - kapitola K.L.Kukla : Konec Ghetta.  
  • FRIČ, Vojtěch. Řeč JUDra. Vojtěcha Friče proslovená v II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších král. hlavního města Prahy 6 dne měsíce února 1899 v příčině bourání domů čp. 931, 932, 933-I. na Staroměstském náměstí v Praze. Praha : Chamonilla, 1899. Obhajoba rozhodnutí městských radní nechat jako zdravotně závadné zbourat 5 domů na severní straně Staroměstského náměstí a na uvolněném místě umožnit vybudování nového paláce městské pojišťovny.. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš; MRŠTÍK, Vilém; ŠTĚRBA, Bohumil. Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha : Kocourek, 1899. Texty tří proslovů a závěrečné rezoluce, v níž účastníci protestují proti jednání městských zastupitelů a nevhodné regulaci města.. Dostupné online.  
  • Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...). Praha : Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1893. S výkladem a plánem asanačního obvodu. Dostupné online.  
  • HERMAN,, František.. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského : nákladem vlastním, 1904. ISBN null. S. 46. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]