Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Vojtěcha v Praze 1-Novém Městě

Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě, pohled od severu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Flag of Prague.svg Hlavní město Praha
Městská část Praha 1
Obec New Town (Prague) CoA CZ.jpg Nové Město
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát I. pražský
Farnost Římskokatolická farnost u kostela sv. Vojtěcha Praha-Nové Město
Datum posvěcení 1351
Status farní kostel
Užívání pravidelně
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, barokní přístavba
Specifikace
Odkazy
Adresa Kapucínské náměstí 303/5
602 00 Brno-město
Kód památky 39818/1-1044 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel svatého VojtěchaPraze stojí ve Vojtěšské ulici na Novém Městě, jihovýchodně od Národního divadla. Gotický, barokně přestavěný kostel slouží jako farní. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Vojtěcha, interiér hlavní lodi
Socha svatého Vojtěcha nad portálem kostela

Kostel vznikl snad ještě ve 13. století, při založení osady Zderazské předměstí či V Jirchářích. Původní stavba patrně tvoří dnešní boční loď. Po založení Nového města byl kostel rozšířen o hlavní loď, 1367 se připomíná fara a 1413 škola. V letech 1671-1693 byl barokně přestavěn, přistavěna kaple sv. Kříže a sakristie, změněna okna a fasády. V letech 1874-1876 byl opraven, presbytář regotizován a pořízeny nové varhany. K regotizaci lodi už nedošlo.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jádrem stavby je hlavní loď z poloviny 14. století, k níž se postupně přistavovaly různé kaple a přístavky, takže celek působí velmi nepravidelně. Hlavní loď s jednoduchou sedlovou střechou se sanktusníkem a s barokním štítem na západě má pětiboký gotický závěr s opěráky, tři pole křížové klenby a barokní předsíň. K severní stěně přiléhá užší boční loď, snad původní kostelík, se třemi poli křížové klenby a rovným závěrem. S hlavní lodí je spojen barokními arkádami s vrchní emporou. K severní straně boční lodi jsou přistavěny dvě barokní kaple, nižší z nich s lucernou na střeše. K jižní stěně hlavní lodi přiléhá sakristie a farní budova. Hlavní průčelí je poměrně prosté s velkým oknem v ose lodi a plasticky zdobeným hlavním vchodem se sochou sv. Vojtěcha z konce 17. století. Vpravo od hlavního vchodu je edikula se sochou sv. Jana Nepomuckého (kolem 1740). Ve zdi mezi farou a školou jsou dva náhrobní kameny z let 1599 a 1640.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Zařízení je většinou novogotické, kazatelna a dva boční oltáře jsou z doby kolem 1740. V čele boční lodi na neogotickém oltáři je polychromovaná pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie Zderazské z konce 15. století. Byla sem přenesena ze zbořeného kostela sv. Petra a Pavla u kláštera křižovníků Božího hrobu na Zderaze. Hlavní oltář je z roku 1875 podle návrhu J. Patzolda. Na něm je obraz sv. Vojtěcha (patrona jirchářů) od P. Maixnera a sochy od E. Veselého. Cínová křtitelnice s pozdějším víkem má český nápis s datem 1493. Pod kruchtou jsou zbytky gotických fresek.[2] Na klenbě hlavní lodi jsou malby z první poloviny 16. století (Madona, Beránek, Apoštolové, Čeští patroni).

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Odděleně stojící zvonice kostela
Gotická zadní část kostela

Za kostelem stojí samostatná zděná hranolová zvonice, která prošla během časů výraznými změnami. Byla založena spolu s kostelem a hřbitovem, přízemí zvonice sloužilo jako márnice. Ve stěně směrem ke kostelu je patrný zazděný vstup do schodiště, které probíhalo v síle přes metr tlusté zdi a do doby Josefa II. se tudy chodilo na zvonici; dnešní schodiště neexistovalo ani průraz skrze klenbu. Od počátku do 16. století měla zvonice jen přízemní část s dřevěným zvonovým patrem se třemi zvony. Umíráček je patrně starší dílo, které bylo roku 1611 přelito a je tu dodnes.

Od počátku 17. století měla zvonice již vysokou kamennou část se dvěma okny ze stran a po jednom okně zepředu a zezadu, dřevěná konstrukce původní zvonice je dodnes vestavěná uvnitř a střecha byla dlátková bez lucerny. Z barokní doby má zvonice lucernu, okna jsou ve spodní části zazděná, takže jsou nižší, a mají žaluzie. Bylo zrušeno vnitřní schodiště v síle stěny a zazděno. Když byl hřbitov za vlády Josefa II. zrušen, zanikla i funkce márnice, v přízemí byla probourána klenba do 1. patra a postaveno dřevěné schodiště. Dodnes je zvonice funkční a zvoní se tu stále na ranní bohoslužbu vždy v neděli od 8:30 a pak na poledne od 12:00.

Zvony[editovat | editovat zdroj]

  1. Vojtěch, průměr 122,5 cm, hmotnost cca 1 500 kg, ladění fis´-1. Ulit roku 1540 mistrem Ondřejem na Novém Městě pražském.
  2. Ludmila, průměr 112,2 cm, hmotnost cca 1 150 kg, ladění gis´±1. Ulit roku 1545 Stanislavem Klatovským.
  3. Kulhavý, průměr 49,7 cm, hmotnost cca 73 kg, ladění gis´´+3. Je to zvon přelitý roku 1611 Baltasarem Hoffmanem v Praze na Slovanech (u Emauzského kláštera).
  4. Bezejmenný zvonek, zřejmě sv. Anna nebo Josef a Maria, o průměru cca 35 cm je prasklý a pochází ze zrušené kapličky na Jihlavsku.
  5. Bezejmenný zvonek z roku 1921, průměr 30 cm, není v současné době zavěšen a připravuje se k vyzvednutí do lucerny věže k druhému zvonku, Kulhavému.
  6. Zvon, odlitý roku 1554 Brikcím z Cimperka a pak přelitý roku 1871 Annou Bellmannovou, dnes neexistuje. Byl zavěšen v krajním poli u zvonu Vojtěch a v první světové válce zrekvírován.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Antonínu Dvořákovi

V letech 1874-1877 byl zdejším varhaníkem Antonín Dvořák (1841-1904). Na fasádě nalevo od vchodu je umístěna pamětní deska s textem: V tomto kostele působil v letech 1874-77 hudební skladatel Antonín Dvořák jako varhaník, v pozadí textu jsou noty a houslový klíč.

V kostele působil také biskup Kajetán Matoušek v letech (1949-1994)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-08-12]. Katalogové číslo 151854 : Kostel sv. Vojtěcha. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]