Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Vojtěcha v Praze 1-Novém Městě
Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě, pohled od severu
Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě, pohled od severu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Flag of Prague.svg Hlavní město Praha
Městská část Praha 1
Obec New Town (Prague) CoA CZ.jpg Nové Město
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát I. pražský
Farnost Římskokatolická farnost u kostela sv. Vojtěcha Praha-Nové Město
Datum posvěcení 1351
Status farní kostel
Užívání pravidelně
Architektonický popis
Stavební sloh gotika, barokní přístavba
Specifikace
Odkazy
Adresa Kapucínské náměstí 303/5
602 00 Brno-město
Kód památky 39818/1-1044 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kostel svatého VojtěchaPraze stojí ve Vojtěšské ulici na Novém Městě, jihovýchodně od Národního divadla. Gotický, barokně přestavěný kostel slouží jako farní. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Vojtěcha, interiér hlavní lodi
Socha svatého Vojtěcha nad portálem kostela

Kostel vznikl snad ještě ve 13. století, při založení osady Zderazské předměstí či V Jirchářích. Původní stavba patrně tvoří dnešní boční loď. Po založení Nového města byl kostel rozšířen o hlavní loď, 1367 se připomíná fara a 1413 škola. V letech 1671-1693 byl barokně přestavěn, přistavěna kaple sv. Kříže a sakristie, změněna okna a fasády. V letech 1874-1876 byl opraven, presbytář regotizován a pořízeny nové varhany. K regotizaci lodi už nedošlo.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jádrem stavby je hlavní loď z poloviny 14. století, k níž se postupně přistavovaly různé kaple a přístavky, takže celek působí velmi nepravidelně. Hlavní loď s jednoduchou sedlovou střechou se sanktusníkem a s barokním štítem na západě má pětiboký gotický závěr s opěráky, tři pole křížové klenby a barokní předsíň. K severní stěně přiléhá užší boční loď, snad původní kostelík, se třemi poli křížové klenby a rovným závěrem. S hlavní lodí je spojen barokními arkádami s vrchní emporou. K severní straně boční lodi jsou přistavěny dvě barokní kaple, nižší z nich s lucernou na střeše. K jižní stěně hlavní lodi přiléhá sakristie a farní budova. Hlavní průčelí je poměrně prosté s velkým oknem v ose lodi a plasticky zdobeným hlavním vchodem se sochou sv. Vojtěcha z konce 17. století. Vpravo od hlavního vchodu je edikula se sochou sv. Jana Nepomuckého (kolem 1740). Ve zdi mezi farou a školou jsou dva náhrobní kameny z let 1599 a 1640.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Zařízení je většinou novogotické, kazatelna a dva boční oltáře jsou z doby kolem 1740. V čele boční lodi na neogotickém oltáři je polychromovaná pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie Zderazské z konce 15. století. Byla sem přenesena ze zbořeného kostela sv. Petra a Pavla u kláštera křižovníků Božího hrobu na Zderaze. Hlavní oltář je z roku 1875 podle návrhu J. Patzolda. Na něm je obraz sv. Vojtěcha (patrona jirchářů) od P. Maixnera a sochy od E. Veselého. Cínová křtitelnice s pozdějším víkem má český nápis s datem 1493. Pod kruchtou jsou zbytky gotických fresek.[2] Na klenbě hlavní lodi jsou malby z první poloviny 16. století (Madona, Beránek, Apoštolové, Čeští patroni).

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Odděleně stojící zvonice kostela
Gotická zadní část kostela

Za kostelem stojí samostatná zděná hranolová zvonice, která prošla během časů výraznými změnami. Byla založena spolu s kostelem a hřbitovem, přízemí zvonice sloužilo jako márnice. Ve stěně směrem ke kostelu je patrný zazděný vstup do schodiště, které probíhalo v síle přes metr tlusté zdi a do doby Josefa II. se tudy chodilo na zvonici; dnešní schodiště neexistovalo ani průraz skrze klenbu. Od počátku do 16. století měla zvonice jen přízemní část s dřevěným zvonovým patrem se třemi zvony. Umíráček je patrně starší dílo, které bylo roku 1611 přelito a je tu dodnes.

Od počátku 17. století měla zvonice již vysokou kamennou část se dvěma okny ze stran a po jednom okně zepředu a zezadu, dřevěná konstrukce původní zvonice je dodnes vestavěná uvnitř a střecha byla dlátková bez lucerny. Z barokní doby má zvonice lucernu, okna jsou ve spodní části zazděná, takže jsou nižší, a mají žaluzie. Bylo zrušeno vnitřní schodiště v síle stěny a zazděno. Když byl hřbitov za vlády Josefa II. zrušen, zanikla i funkce márnice, v přízemí byla probourána klenba do 1. patra a postaveno dřevěné schodiště. Dodnes je zvonice funkční a zvoní se tu stále na ranní bohoslužbu vždy v neděli od 8:30 a pak na poledne od 12:00.

Zvony[editovat | editovat zdroj]

  1. Vojtěch, průměr 122,5 cm, hmotnost cca 1 500 kg, ladění fis´-1. Ulit roku 1540 mistrem Ondřejem na Novém Městě pražském.
  2. Ludmila, průměr 112,2 cm, hmotnost cca 1 150 kg, ladění gis´±1. Ulit roku 1545 Stanislavem Klatovským.
  3. Kulhavý, průměr 49,7 cm, hmotnost cca 73 kg, ladění gis´´+3. Je to zvon přelitý roku 1611 Baltasarem Hoffmanem v Praze na Slovanech (u Emauzského kláštera).
  4. Bezejmenný zvonek, zřejmě sv. Anna nebo Josef a Maria, o průměru cca 35 cm je prasklý a pochází ze zrušené kapličky na Jihlavsku.
  5. Bezejmenný zvonek z roku 1921, průměr 30 cm, není v současné době zavěšen a připravuje se k vyzvednutí do lucerny věže k druhému zvonku, Kulhavému.
  6. Zvon, odlitý roku 1554 Brikcím z Cimperka a pak přelitý roku 1871 Annou Bellmannovou, dnes neexistuje. Byl zavěšen v krajním poli u zvonu Vojtěch a v první světové válce zrekvírován.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Antonínu Dvořákovi

V letech 1874-1877 byl zdejším varhaníkem Antonín Dvořák (1841-1904). Na fasádě nalevo od vchodu je umístěna pamětní deska s textem: V tomto kostele působil v letech 1874-77 hudební skladatel Antonín Dvořák jako varhaník, v pozadí textu jsou noty a houslový klíč.

V kostele působil také biskup Kajetán Matoušek v letech (1949-1994)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-08-12]. Katalogové číslo 151854 : Kostel sv. Vojtěcha. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]