Genius loci
Genius loci je latinské slovní spojení znamenající „duch místa“.
V římské mytologii byl genius loci duch či bůžek ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti než jakési místní ochraňující síly (např.: genius loci, duch tohoto místa, převzal nad událostmi svou moc). V sociologickém a urbanistickém kontextu je vnímán jako stabilní znak identity dané lokality, který se zachovává v různých historických situacích a přechází z jedné do druhé, oživován novými existenciálními významy.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Genius loci, Sociologická encyklopedie, Jiří Ryba, poslední editace 11. 1. 2018
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Norberg-Schulz, Christian: Genius loci, Praha 1994
- Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha, Eminent 1994, str. 44
- Genius loci, Sociologická encyklopedie, Jiří Ryba, poslední editace 11. 1. 2018
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Genius loci na Wikimedia Commons
