Martin Stejskal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Martin Stejskal
Narození 19. února 1944 (74 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání spisovatel a malíř
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Surrvirtuality

Martin Stejskal (* 19. února 1944 Praha) je český malíř, esejista a esoterik hlásící se k surrealismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Odbornou školu výtvarnou v Praze. V r. 1963 se spřátelil s básníkem Karlem Šebkem, který ho seznámil se surrealistickým okruhem. Od roku 1968 se podílí na činnosti Surrealistické skupiny v Československu a je členem redakční rady revue Analogon. Koncem 60. let poznal českého alchymistu a hermetika Theofana Abbu a spolupracoval s ním až do jeho smrti. Později spolupracoval na českých překladech knih francouzského alchymisty Fulcanelliho.

Koncem 60. let 20. století se dvakrát účastnil spolu s několika výtvarníky ze Surrealistické skupiny experimentace s kyselinou lysergovou (LSD) a psylocibinem ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze-Bohnicích. Zážitky z pokusů natrvalo ovlivnily jeho tvorbu. Je autorem interpretačních metod konturáže, leptomanie a fázovaných ilusí, v nichž vždy metamorfuje několik statických obrazů v cyklu následných fází.

V roce 1976 vydal v Paříži v nakladatelství Editions surréalistes velkoformátovou knihu-bibliofilii 14 vlastních litografií Maisons (Domy), doprovázenou básnickými texty francouzského surrealisty Vincenta Bounoura. Podle autorových kreseb litografie zhotovil prestižní pařížský litografický atelier Babette Pons.

Spolupracoval na koncepci souborné hermetické expozice Opus Magnum[1] (s V. Zadrobílkem a L. Antonínem) v roce 1997 v Domě U kamenného zvonu v Praze a napsal text pro obsáhlý katalog-knihu, kterou i graficky upravil. Podílel se také na koncepci výstavy ke 450 letům letohrádku Hvězda v Praze (s. L. Antonínem a I. Puršem) v roce 2003, k níž zpracoval i interaktivní katalog na CD. Rovněž se podílel na výstavě o hraběti Šporkovi, kterou připravil V. Zadrobílek ve Staroměstské radnici (1999).

Podle knihy Labyrintem tajemna natočila Česká televize v roce 1993 dvanáctidílný seriál Magickou krajinou, k němuž napsal námět a scénář: (1. Bílá paní, 2. Mluvící kameny, 3. Za ukrytými poklady, 4. Po stopách alchymistů, 5. Draci v Čechách, 6. Zázračné studánky, 7. Ďábel a jeho pikle, 8. Obyvatelé podzemí, 9. Golem, 10. Zjevení a přízraky, 11. Čarodějství, 12. Vládcové krajiny.)

První samostatnou výstavu Hra proti hře měl v Domě umění města Brna v r. 1972, katalog k výstavě byl zakázán. Během normalizace zde prakticky nevystavoval, měl však samostatnou výstavu v Paříži v galerii L'envers du miroir (1972). Po roce 1989 měl řadu samostatných výstav a účastnil se i mnoha výstav zahraničních. Z nejvýznamnějších to byla výstava Zadem k nekonečnu I., v Paláci kultury v Praze v r. 1990, a série výstav k autorovým 60. narozeninám Zadem k nekonečnu II. (Remscheid, Cheb, Hradec Králové, České Budějovice, Písek, Nová Paka) v letech 2003-2005. K těmto výstavám byla vydána i stejnojmenná obsáhlá monografie.

V roce 2011 byl spoluautorem retrospektivní výstavy Surrealistická východiska (1948–1989) Odkony-Návraty-Přesahy (se S. Dvorským a F. Dryjem) v Památníku národního písemnictví konaném v letohrádku Hvězda v Praze.

Publikoval v mnoha českých a zahraničních periodikách a sbornících, zejména v Analogonu, Logosu (ČR), Arsenalu (USA), Phases, SURR.., BLS, Change, Rouge, Coupure (Francie), a mnoha dalších.

Od roku 1990 je členem Spolku výtvarných umělců Mánes, kam ho kooptoval Josef Istler.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Maisons (Domy), 14 litografií s básněmi Vincenta Bounoura, Editions surréalistes, Paříž 1976
  • Labyrintem tajemna, Paseka (1991)
  • Hvězda (Pokus o vymezení letohrádku jako filosofického obydlí), Volvox Globator (1994)
  • Secrets de Prague magique, Dauphin (1996), 4 jazykové mutace
  • Cesty za hvězdou, Paseka (2001)
  • Rovnomoc, Torst (2002)
  • Praga hermetica, Eminent (2004)
  • Labyrintem míst klatých, Eminent (2011)
  • Zadem k nekonečnu - monografie (2003)
  • Prague insolite et secrète, Jonglez Paris (2013), 4 jazykové mutace
  • Stella alchimica (Skrytý význam výzdoby letohrádku Hvězda podle podání starých hermetických autorů), Malvern (2015)
  • Nepaměti,samizdat (2016)
  • Rozpuštěno a zahuštěno,samizdat (2017)
  • Zjevna a zasutiny,samizdat (2017)
  • Skoronoc, Malvern (2017)


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Opus Magnum. 1. vydání. vyd. Praha: Trigon, 1997. 328 s. ISBN 80-85320-95-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Stejskal
  • V. Effenberger: The Shape of Illusionary Transformations, Arts International, 1971
  • Martin Stejskal. Heslo v R. Passeron:Encyclopédie du Surréalisme, Paris Somogy 1975, str. 238 (mutace FR, HU) [1]
  • G. Bénamou: L'Art aujourd'hui en Tchécoslovaquie, 1979, heslo: Martin Stejskal, str. 115. [2]
  • Martin Stejskal. Heslo v A. Biro a R. Passeron:Dictionnaire général du surréalisme et ses environs, Paris PUF 1982, str. 385. (Údaj zpracoval P. Král.) [3]
  • Contemporary Czech painting, Pavla Pečinková, Craftman House (Australia),1993, ISBN:9768097256 [4]
  • Umění zastaveného času (Art when time stood still), katalog ČMVU 1996-7, Praha-Brno-Cheb, str. 131 a 258. [5]
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, heslo: Martin Stejskal, ISBN: 80-200-0522-6, 80-200-0536-6 (soubor), Academia 1995 [6]
  • abArt archiv
  • Surrvirtuality