Národní lékařská knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Národní lékařská knihovna
Národní lékařská knihovna, Sokolská 54
Národní lékařská knihovna, Sokolská 54
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Webové stránky www.nlk.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní lékařská knihovna (NLK) je největší knihovna lékařské literatury v České republice s kapacitou přes 400 000 knih. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Sídlí na Praze 2 na adrese Sokolská 54, využívá také prostory v Lékařském domě na adrese Sokolská 31.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Národní lékařská knihovna je největší lékařskou knihovnou v ČR a kromě plnění funkce knihovny je také pověřena funkcí Dokumentačního centra WHO pro Českou republiku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Počátky vzniku první lékařské knihovny se datují do 18. století. Za datum vzniku se dá považovat rok 1726, kdy byl v renovovaném Karolinu otevřen fond knih právnických, lékařských a historických. Již v roce 1746 zde měli čtenáři k dispozici 1136 lékařských textů. Po sloučení jezuitských knihoven s knihovnami v Karolinu (1777) byly lékařské texty společně s ostatními univerzitními již obsaženy v nově vzniklé c. k. veřejné univerzitní knihovně. V této době však knihovna neobsahovala všechny důležité lékařské texty a zcela nevyhovovala nárokům čtenářů.[1]

Později docházelo k zakládání knihoven na klinikách a fakultních pracovištích. První nejznámější tohoto druhu byly zakládány na počátku 19. století. Jednou z takových byla např. knihovna porodnické kliniky založená roku 1819 Antonínem Janem Jungmannem.[1]

Lesemuseum[editovat | editovat zdroj]

Později se lékařská fakulta dále rozvíjela. Vznikla tzv. Pražská lékařská škola, která měla za cíl fakultu dále rozvíjet, jak zakládáním nových klinik, tak i doplňováním knih z lékařského prostředí. Její zásluhou vzniklo 6. ledna 1841 z prostředků lékařské fakulty Prager medizinisches Lesemuseum, které již nabízelo větší množství publikací. Sídlo Lesemusea bylo v Martinské ulici na Starém Městě. Lesemuseum také iniciovalo a provádělo v posluchárně Karolina každý měsíc vědecké schůze s přednáškami, přístupné pro všechny lékaře. Od roku 1944 byly tyto přednášky specializované. V roce 1845 již Lesemuseum obsahovalo 2200 svazků a v roce 1849 se přestěhovalo do budovy Karolina. Od roku 1873 přešlo Lesemuseum do správy doktorských sborů, které se tehdy od fakulty oddělily, a od této doby již působily jako samostatné spolky. Dle údajů z roku 1888 mělo muzeum 3638 titulů.[2]

Na počátku 20. století a po vzniku samostatného Československa bylo z finančních důvodů nutné knihovnu uzavřít. V roce 1923 však tehdejší ministerstva školství a práce knihovnu odkoupila a ta přešla pod vlastnictví tehdejšího ministerstva školství. Od roku 1924 byl opět její provoz spuštěn. V roce 1931 došlo k jejímu přemístění do nově postaveného Lékařského domu v Sokolské ulici poblíž náměstí I. P. Pavlova a byla spojena se zde nově vybudovanou lékařskou knihovnou.[2]

Poválečná historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 inscenovalo tehdejší ministerstvo zdravotnictví vznik dvou samostatných pracovišť: Ústřední, později Státní lékařská knihovna a Zdravotnické dokumentační středisko (od 1952 Ústav pro zdravotnickou dokumentaci). V roce 1961 byly tyto instituce sloučeny a až do roku 1977 nesl ústav název Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu. Od roku 1977 nesla instituce název Ústav vědeckých lékařských informací a od roku 1992 nese dnešní název Národní lékařská knihovna.[3]

Zdravotnické muzeum[editovat | editovat zdroj]

Po zřízení nové budovy Lékařského domu v roce 1931 inicioval v roce 1934 lékař František Šamberger zřízení lékařského muzea, které by shromažďovalo a uchovávalo památky českého lékařského stavu. Po výzvách v tisku se začaly shromažďovat sbírkové předměty a knihy, především z darů lékařů. V roce 1938 vznikla snaha o sehnání prostředků pro financování. Od roku 1939 však po dlouhou dobu provázelo muzeum stěhování a neustálé změny orgánů, pod které mělo spadat. V této době se až do roku 1962 zdravotnické muzeum nijak nerozvíjelo a de facto pouze "existovalo". V roce 1962, na datum 100. výročí Spolku českých lékařů, které bylo novým organizátorem muzea, bylo rozhodnuto o oživení funkce muzea a byly pro něj vyčleněny i nové místnosti v Pařížské ulici, na Malém náměstí a v prostorách bývalého kostela Pod Petřínem. V roce 1965 byl však projekt opět pozastaven a knihy byly uloženy do prostor Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

V dnešní podobě působí Zdravotnické muzeum České lékařské komory od roku 1997 v nádvorním domku v prostorách Národní lékařské knihovny, Sokolská 54, a jeho činnost je již obnovena. Muzeum je veřejně přístupné každý čtvrtek mezi 14. a 17. hodinou, jinak po ohlášení na tel. 296 335 964 nebo e-mail krysl@nlk.cz.[4]

Knihovní fondy[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době nabízí NLK vypůjčování lékařských publikací pro širokou veřejnost. V současné době disponuje knihovna 410 994 knihovními jednotkami.[5]

Knihovna využívá své sbírky z budov v Praze v Sokolské ulici (Sokolská 54, 31, 29), ze zde umístěného Zdravotnického muzea (staré tisky) a z depozitářů v Thomayerově nemocnici v Krči, Jenštejně (časopisy) a ve Hředlích (umístění nejstaršího knihovního fondu).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001
  • Seminární práce z Architektury knihoven: Národní lékařská knihovna, Ondřej Hašek, 2009

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001, str. 4
  2. a b Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001, str. 4-6
  3. Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001, str. 7
  4. https://muzeum.nlk.cz/o-muzeu/historie-muzea/
  5. Seminární práce z Architektury knihoven: Národní lékařská knihovna, Ondřej Hašek, 2009, str. 3
  6. https://nlk.cz/zdroje/fondy-a-sbirky/ulozeni-a-dostupnost-fondu/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]