Národní technické muzeum v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní technické muzeum v Praze
Budova Národního technického muzea na Letné
Budova Národního technického muzea na Letné
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa Kostelní 42, 170 78 Praha 7
Zakladatel česká technická inteligence
Založeno 5. července 1908
Zaměření věda a technika
Původní účel budovy muzeum
Objekty autor budovy Milan Babuška
Vyhledávané exponáty historická vozidla a letectví, železnice, astronomie, architektura a stavitelství, fotografie
Počet návštěvníků 250 000 (v roce 2015)
Vstupné 190 Kč plné, 90 Kč snížené
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky

Národní technické muzeum v Praze (NTM) je největší českou institucí specializovanou na muzejní sbírky technického charakteru. Muzeum bylo založeno 5. července 1908 jako Technické muzeum Království českého. V současnosti představuje své sbírky ve 14 expozicích a v množství krátkodobých výstav v budově na Letné a v pobočce v Plasích (Centrum stavitelského dědictví Plasy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nápis nad vstupem do budovy Národního technického muzea

Počátky sbírání technických památek na území Čech jsou spojeny s Jednotou pro povzbuzení průmyslu v Čechách, která v roce 1834 založila technický kabinet, ve kterém shromažďovala ukázky strojů a průmyslových výrobků. Zakladatelem českého moderního technického muzejnictví se stal Vojtěch Náprstek, který budoval sbírku světových průmyslových a technických novinek od roku 1862 a v roce 1887 zpřístupnil sbírky Českého průmyslového muzea v nové části domu U Halánků. Úspěchy výstavních podniků v 19. století a na počátku 20. století, úsilí o zachování dokladů o rozvoji českého průmyslu a řemesla i snahy o založení Technického muzea ve Vídni podpořily vznik Technického muzea Království českého v Praze. Muzeum bylo založeno 5. července 1908, v roce 1910 byl ustanoven spolek muzea a 28. září 1910 otevřelo muzeum první expozice ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí.[1]

Mezi světovými válkami se sbírky tehdy již Technického muzea československého dále rozrůstaly, proto hlavním cílem muzea v tomto období bylo postavení vlastní budovy. V roce 1935 zvítězil ve veřejné soutěži na návrh budov pro technické a zemědělské muzeum pro parcely na Letné architekt Milan Babuška. Stavba budovy technického muzea probíhala v letech 19381941. Její osud stejně jako osud muzea však poznamenala válka, hned po dokončení stavby byla budova zabrána okupační správou pro protektorátní ministerstvo pošt.

První expozice a výstavy po skončení války byly v budově na Letné otevřeny až v roce 1948, zpřístupněna byla dopravní hala muzea, budovu však muzeum mohlo využívat jen z jedné třetiny. V roce 1951 se technické muzeum na základě vládního usnesení stalo muzeem státním a přijalo nový název Národní technické muzeum. Nová instituce jako vědecký a vzdělávací ústav získala nové finanční možnosti a byla personálně posílena. Vznikaly nové stálé výstavy, velký význam byl v rámci dobových priorit kladen na výstavbu důlních expozic v suterénu budovy v letech 1951 až 1953. V 60. letech se NTM dále rozvíjí a navazuje kontakty v zahraničí, v 70. letech proběhla výstavba depozitářů v Čelákovicích a i v nepříznivé době normalizace pokračoval bohatý výstavní program.

Důležitým úkolem pro NTM po roce 1989 bylo získání celé budovy na Letné pro muzejní účely. V roce 1990 vláda rozhodla o uvolnění budovy pro muzeum, ale až v roce 1999 opustil budovu poslední nájemník. Připravovanou opravu budovy zbrzdila povodeň v roce 2002, která zasáhla depozitáře muzea v InvalidovněKarlíně. V roce 2003 byla zahájena stavební rekonstrukce budovy na základě projektu ateliéru AR 18 Němec Žilka a muzeum bylo uzavřeno pro veřejnost. 15. února 2011 bylo slavnostně otevřeno prvních pět expozic, v  říjnu 2013 bylo Národní technické muzeum po 75 letech konečně dokončeno a plně zařízeno. Muzeum nyní představuje staletí technického důvtipu ve 14 stálých expozicích a množství krátkodobých výstavních projektů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti Národní technické muzeum, které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR a plní funkci národní muzejní instituce, spravuje 70 000 sbírkových předmětů, které dokumentují vývoj vědy a techniky v Českých zemích a jsou uchovávány v několika depozitářích. Sbírky jsou základem pro výstavní i vědeckou činnost muzea, v budově na Letné je otevřena specializovaná knihovna a archivní badatelna pro odborné zájemce. Hojnou prezentační činnost muzea doprovází množství doprovodných programů, edukační aktivity jsou připraveny především pro žáky základních a středních škol. Návštěvnost muzea je vysoká, v roce 2015 činila 245 000 osob.

V roce 2015 otevřeno NTM první pobočku mimo Prahu - Centrum stavitelského dědictví v Plasích s rozsáhlou expozicí stavitelství a prostory pro pořádání řemeslných workshopů a setkávání odborné veřejnosti. Nyní muzeum plánuje přípravu Muzea železnice a elektrotechniky, které vznikne v areálu NTM na Masarykově nádraží.

Generálním ředitelem byl od 1. června 2007 do 19. srpna 2010 Mgr. Horymír Kubíček, kterého odvolal ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) z důvodu údajného nesprávného zacházení s veřejnými prostředky. Krátkodobě dočasně řediteloval muzeu dosavadní náměstek generálního ředitele Oldřich Rambousek, který po týdnu ve funkci rezignoval. Dále byl pověřen dočasným zastupováním funkce generálního ředitele NTM pan Mgr. Tomáš Wiesner, do té doby ředitel Odboru ochrany movitého kulturního dědictví ministerstva kultury. Weisner vedl NTM do doby jmenování řádného ředitele této příspěvkové organizace. Vypsání výběrového řízení připravil aparát ministerstva kultury. Novým ředitelem, vyšlým z tohoto řízení, je Mgr. Karel Ksandr.

Expozice Národního technického muzea

Exponáty[editovat | editovat zdroj]

Za dobu delší než sto let byly vybudovány rozsáhlé sbírky dokumentující vývoj mnoha technických oborů, přírodních a exaktních věd a průmyslu na území dnešní České republiky. V expozicích muzea je vystaveno kolem 6 tisíc předmětů, tedy necelých 10 procent z jeho sbírkového fondu. Další předměty představuje muzeum ve svých krátkodobých výstavních projektech. Mezi vystavenými exponáty nalezne návštěvník mnoho významných předmětů, mezi nimi také devět předmětů zapsaných na seznam národních kulturních památek. Mezi unikátní exponáty patří nejstarší automobil vyrobený u nás NW Präsident, vůz prezidenta T. G. Masaryka Tatra 80, slavná Tatra 87 cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, parní lokomotiva Kladno z roku 1855, lokomotiva 387.007, salonní vůz císaře Františka Josefa, letoun Kašpar JK systém Blériot nebo tři celosvětově unikátní vojenské letouny z doby I. světové války: ruský Anatra Anasalj, americký LWF Tractor a rakouský Knoller CII., z astronomické sbírky sextant Josta Bürgiho, sextant Erasma Habermela a astronomické hodiny Engelberta Seigeho, mezi předměty ze sbírky technika v domácnosti jsou exponáty z vlastnictví Vojty Náprstka, další unikáty naleznou návštěvníci v expozicích fotografie, měření času, architektury či tiskařství.

Knihovna Národního technického muzea[editovat | editovat zdroj]

Knihovna NTM je veřejně přístupnou specializovanou knihovnou s odborným fondem zaměřeným na dějiny vědy, techniky a průmyslu nejen v rámci České republiky, ale i v evropském a celosvětovém kontextu. Knihovna vznikla společně se založením muzea v roce 1908 a později byla obohacena velmi cennými fondy dvou významných knihoven – knihovny Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách (Průmyslové jednoty), která tvoří převážnou část historického fondu knihovny NTM, a knihovny Spolku architektů a inženýrů (SIA). V současnosti knihovní fond čítá okolo 200 000 svazků a je každoročně doplňován o odbornou literaturou nejen české, ale i zahraniční provenience. Knihovna NTM poskytuje pouze prezenční výpůjčky ve své studovně.

Archiv NTM a Archiv stavitelství a architektury NTM[editovat | editovat zdroj]

Archiv NTM je veřejně přístupným archivem dokumentů k dějinám techniky, vědy, průmyslu, řemesel, podnikání a obchodu na území České republiky se zřetelem k vývoji evropskému a světovému.

Archiv architektury a stavitelství NTM obsahuje přes 200 souborů dokumentujících vývoj (nejen) české architektury 19. a 20. století. Kromě pozůstalostí významných českých architektů (J. Schulz, J. Zítek., J. Kotěra, J. Gočár, P. Janák) nebo stavitelů (B. Hlava, V. A. Lanna) zahrnuje rovněž několik tématických sbírek k dějinám architektury a stavitelství (sbírky "Národní divadlo", "Strakova akademie", "Rudolfinum" aj). Archiv nabízí ke studiu materiálově rozmanité archivní soubory: výkresy, skici, náčrtníky, plány, fotografie, osobní dokumenty aj.

Fotogalerie interiérů a některých exponátů[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOZÁK, Jan. PhDr.. Praha : Národní technické muzeum, 2008. 205 s. ISBN 978-80-7037-173-2.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRUBER, Josef. Technické museum pro království České. Praha : Přípravný komitét, 1908. Dostupné online. Spis přípravného komitétu pro zřízení Technického muzea vydaný u příležitosti jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory v Praze v r. 1908. 
  • Výroční zprávy Národního technického muzea (2000-2015). Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]