Blériot XI

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blériot XI
Louis Blériot ve svém letounu (1909)
Louis Blériot ve svém letounu (1909)
VýrobceBlériot Aéronautique
ŠéfkonstruktérLouis Blériot
První let23. ledna 1909[1][2]
UživatelAviation Militaire
Royal Flying Corps
Vyrobeno kusů800
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blériot XI byl jednomotorový hornoplošník francouzského průkopníka letectví Louise Blériota z roku 1909. Blériot s ním překonal řadu leteckých rekordů a jako první s letadlem těžším vzduchu překonal Lamanšský průliv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Thulin A - v licenci vyrobený Bleriot XI

Louis Blériot se konstrukcí letadel zabýval už řadu let a vložil do vývoje všechen majetek. Roku 1908 zkonstruoval typ Blériot XI, na němž 25. července 1909 přeletěl Lamanšský průliv z Calais do Doveru a vyhrál tak cenu 1000 liber, vypsanou novinami Daily Mail. Téhož roku dosáhl na 10 km okruhu v Remeši rychlost přes 74 km/hod. To mu konečně přineslo slávu i obchodní úspěch a letoun se vyráběl ve velkém počtu až do první světové války. Roku 1910 Blériot XI přeletěl Alpy (Simplonský průsmyk, 2006 m n. m.) a v roce 1913 i Pyreneje. V licenci se od roku 1910 vyráběl v Anglii u firmy Blériot Aeronautics a Itálii u společnosti S.I.T z Turína. Celkem bylo vyrobeno asi 800 kusů, v tehdejší době nevídaný počet. S Blériotem XI (výrobní číslo 76) začal roku 1909 létat také český průkopník letectví Jan Kašpar.

Typ byl v roce 1909 přijat jako pozorovací do výzbroje Francouzské armády, kde se nejvíce vyskytovaly verze XI-1XI-2 Artillerie s motorem Gnome-7B o výkonu 52 kW určené k řízení dělostřelecké palby s pilotempozorovatelem na palubě. V roce 1913 letecký poručík Gouin modifikoval základní typ na vzpěrový hornoplošník pro lepší výhled z letounu. Stroj poháněný rotačním sedmiválcem Gnome A o výkonu 59 kW nesl označení Typ XI B.G. Parasol.[3] Společnost Blériot Aeronautique od Gouina zakoupila jeho patent a začala vyrábět tuto modifikaci. Ještě počátkem první světové války byly různé varianty Blériotu XI ve výzbroji nejméně osmi letek Francouzského armádního letectva (Service aéronautique militaire),[4] odkud ale byly od podzimu 1915 vytlačeny letouny konstruovanými přímo k vojenským účelům.

Italové začali Blériot XI používat v létech 1911-1912 v Severní Africe v turecko-italské válce atehdy se také objevil i v balkánských konfliktech. Sloužil většinou ve dvoumístné verzi k pozorování, ale i k ostřelování cílů z ručnic a k svrhování ručních granátů.

U RFC byly Blérioty XI ve výzbroji několika smíšených perutí, např. č. 3, 5 a 9. Dva letouny roje B 3. perutě operovaly na francouzské frontě jako dělostřelecké pozorovací.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Blériot XI byl hornoplošník s křídlem shora i zdola vyztuženým lanky, s příhradovým trupem a jedním motorem vpředu. Letadlo mělo kostru z jasanového dřeva, zčásti potaženou plátnem. Hlavní podvozek tvořila dvě bicyklová kola, v zadní části trupu bylo menší ostruhové kolo. Blériot zprvu používal motor R. E. P. o výkonu 21 kW, ale ještě před rekordním letem jej vyměnil za motor Anzani o výkonu 18,5 kW. Později vznikla i verze Blériot XI-3, XI E1XI R1.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový výkres Blériota XI

Údaje platí pro verzi Blériot XI-2[5]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Rozpětí: 10,25 m
  • Délka: 8,45 m
  • Výška: 2,50 m
  • Nosná plocha křídel: 23 m²
  • Prázdná hmotnost: 349 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 625 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 106 km/hod
  • Praktický dostup: 200 m
  • Vytrvalost: 3 h 30 min

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blériot XI na německé Wikipedii.

  1. Bleriot Flies with His Short-Span Machine. Flight. 30. ledna 1909, s. 64. Dostupné online [cit. 2016-01-05]. (anglicky) 
  2. MEYNIEL, Stéphanie. Le 23 janvier 1909 dans le ciel : Un premier vol d’essai pour le Blériot XI. Air Journal [online]. 23. ledna 2014 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. BALOUS, Miroslav. Blériot (UK) XI B.G. Parasol. Letectví a kosmonautika. Únor 2011, roč. 90., čís. 2, s. 24 a 25. ISSN 0024-1156. 
  4. DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. ISBN 978-1891268090. Kapitola Blériot 11, s. 54. (anglicky) 
  5. NICCOLI, Riccardo. Letadla, Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Knižní klub, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. Kapitola Blériot XI, s. 30. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LOWE, Malcolm. Encyklopedie letectví (1848-1939). Dobřejovice: Rebo Production CZ, 2005. 303 s. ISBN 80-7234-407-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]