Morane-Saulnier P
| Typ P | |
|---|---|
 Morane-Saulnier P užívaný Royal Flying Corps | |
| Určení | průzkumný letoun |
| Původ | Francie |
| Výrobce | Morane-Saulnier |
| První let | 1916 |
| Zařazeno | 1916 |
| Vyřazeno | 1918 |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | Aéronautique militaire Royal Flying Corps |
| Vyrobeno kusů | 565 |
| Vyvinuto z typu | Morane-Saulnier LA |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morane-Saulnier P [moran sóňijé] (francouzsky Morane-Saulnier type P) byl francouzský vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce užívaný jako průzkumný a stíhací letoun[1] během první světové války.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Morane-Saulnier Typ P přímo navazoval na předchozí konstrukce Morane-Saulnier L a Morane-Saulnier LA. Od svého předchůdce Typu LA se odlišoval výkonnějším rotačním devítiválcem Le Rhône 9Jb o výkonu 81 kW s účinnější dvoulistou vrtulí a novou konstrukcí trupu.
Type P byl stavěn ve dvou základních variantách. Většinu produkce tvořily dvoumístné průzkumné a pozorovací letouny vyzbrojené pohyblivým kulometem Lewis ráže 7,7 mm nad křídlem, který ovládal pilot a stejnou pohyblivou zbraní pro pozorovatele k obraně zadní polosféry.
Méně početnou sériovou verzí byl jednomístný stíhací letoun vyzbrojený jedním nebo dvěma synchronizovanými kulomety Vickers ráže 7,7 mm instalovanými na hřbetě trupu před pilotem.[zdroj?] Jednomístná varianta měla pilotní kabinu pro dodržení těžiště posunutu vzad a křídlo bylo posazeno níže.[zdroj?] Obě varianty Aéronautique militaire vedlo jako typ MoS.21. U prvních strojů MoS.21 se vyskytovaly rozdílně dole vykrojené kryty motorů i různě velké vrtulové kužely.
Pro nedostatek pohonných jednotek Le Rhône 9Jb byly do draků Type P instalovány méně výkonné motory Le Rhône 9C o výkonu 59 kW. U Aéronautique militaire nesly označení MoS.24.
Již v roce 1916 byl drak Type P technologicky modernizován a motor Le Rhône 9Jb obdržel celistvý kruhový kryt s větracím otvorem na levé straně. Vrtulový kužel již nebyl používán. Vojenské označení bylo změněno na MoS.26.
Nasazení[editovat | editovat zdroj]
U Aéronautique militaire Type P sloužil u stíhacích escadrille N 12, N 124 a N 314 a průzkumných nebo smíšených MS 140, MS 215, N 67, N 79, F 203, F 206, C 207, F 215 a F 218.[2] Výhradní výzbroj tvořil u letek MS 410 a MS 215, zatímco u dalších jednotek ve výzbroji doplňoval jiné typy letounů.[3] Na podzim 1916 přestával jako zastarávající vyhovovat bojovým operacím, v létě následujícího roku již ve stavu francouzského letectva bylo jen cca 100 operačních kusů. Další exempláře Type P sloužily k výcviku, nebo tvořily zálohy. U escadrill MS 140 a MS 215 vydržely v operační službě do začátku roku 1918, než u nich byly nahrazeny typem SPAD S.XVI.[3]
Několik kusů bylo dodáno carskému Rusku, kde však pro neoblíbenost záhy přešly od bojových útvarů k leteckým školám.
Většího exportního úspěchu dosáhly ve Spojeném království, jehož RFC převzalo postupně 116 strojů Morane-Saulnier Type P. Dodávky byly zahájeny již v roce 1916 a sloužily například u perutí č. 1 a č. 3, převážně jako fotoprůzkumné. U 3. peruti RFC je doložena instalace kulometu Lewis na křídle za pomoci lafety Foster.[4] Od roku 1917 přecházely k výcviku, zejména u 1. záložní výcvikové peruti (1. Reserve Training Squadron) v Gosportu a 1. etapní pilotní škole (No. 1 Aircraft Depot Pilot School) ve francouzském Saint-Omer.
V roce 1919 byly obě varianty Typ P po jednom kusu vyvezeny do Japonska a Brazílie.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
_at_Aisne,_April_1917_(cropped).jpg)
Brazílie[5]
- Brazilské letectvo[zdroj?] (1 kus)
Francie
Japonsko[5]
Ruské impérium
Spojené království
Specifikace (MoS.21)[editovat | editovat zdroj]
Údaje platí pro dvoumístnou průzkumnou verzi MoS.21[1][5]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 2 (pilot a pozorovatel)
- Rozpětí: 11,16 m
- Délka: 7,18 m
- Výška: 3,47 m
- Nosná plocha: 18 m²
- Prázdná hmotnost: 433 kg
- Vzletová hmotnost: 730 kg
- Pohonná jednotka: 1 × rotační motor Le Rhône 9Jb
- Výkon pohonné jednotky: 110 hp (82 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost u země: 162 km/h
- Cestovní rychlost: 145 km/h
- Vytrvalost: 4 h
- Dolet: 375 km
- Dostup: 4 800 m
- Výstup do 2 000 m: 8 min a 45 s
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 1 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
- 1 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morane-Saulnier P na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Miroslav Balous, Morane-Saulnier Type P, Letectví+Kosmonautika, 2015, str.57, č.6
- ↑ Miroslav Balous, Morane-Saulnier Type P, Letectví+Kosmonautika, 2015, str.56, č.6
- ↑ a b Davilla a Soltan 1997, s.324
- ↑ WOODMAN, Harry. Early Aircraft Armament: The Aeroplane and the Gun up to 1918. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0-87474-994-8. Kapitola Gun Mountings, s. 56. (anglicky)
- ↑ a b c Davilla a Soltan 1997, s.326
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BALOUS, Miroslav. Morane-Saulnier Type P. Letectví a kosmonautika. Červen 2015, roč. 91., čís. 6, s. 56 a 57. ISSN 0024-1156.
- BRUCE, J.M. The Aeroplanes of the Royal Flying Corps (Military Wing). London: Putnam, 1982. ISBN 0-370-30084-X. (anglicky)
- DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier Type P, s. 323–326. (anglicky)
- NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 1. Praha: Naše vojsko, 1989. 260 s. ISBN 80-206-0115-5. S. 230 a 231.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Morane-Saulnier P na Wikimedia Commons - (anglicky) Morane-Saulnier
- Morane-Saulnier P na www.valka.cz
