Brazilské letectvo

Força Aérea Brasileira; Brazilské letectvo
	Znak Brazilského letectva
Země	Brazílie
Vznik	20. ledna 1941
Typ	letectvo
Velikost	75 402 příslušníků, cca 542 strojů v aktivní službě (2016)
Posádka	Brasília (stanoviště velitelství)
Motto	„Asas que protegem o País“; „Křídla která ochraňují vlast“
Velitelé	Tenente-Brigadeiro do Ar Nivaldo Luiz Rossato
Nadřazené jednotky	Brazilské ozbrojené síly
Účast
Války	druhá světová válka
Insignie
Znak
	Letecký výsostný znak
Znak na SOP
Letouny
Bitevní	AMX A-1M; Embraer A-29
Průzkumné	Embraer R-99/E-99; P-3 Orion
Stíhací	F-5EM/FM
Cvičné	AT-27 Tucano; Neiva T-25
Dopravní	Airbus A319; Embraer ERJ 145; C-98
Transportní	CASA C-295; C-130E/H/M Hércules; C-767
Bezpilotní	Elbit Hermes 450; Elbit Hermes 900
Vrtulníky
Bitevní	AH-2
Transportní	Bell 206; UH-1 Iroquois; UH-60 Black Hawk; Super Puma
Víceúčelové	Eurocopter AS 350; Eurocopter EC 725

Brazilské letectvo (portugalsky Força Aérea Brasileira – FAB; vzdušné síly Brazílie), je součástí největších ozbrojených sil v regionu Latinské Ameriky. Vlastními leteckými složkami disponuje i brazilská armáda a brazilské námořnictvo.

Letecká technika[editovat | editovat zdroj]

Super Tucano[editovat | editovat zdroj]

Úspěšná civilní výroba letecké společnosti Embraer je v současnosti rozšířena o vojenskou výrobu, která díky svým vývojovým kapacitám a zahraniční spolupráci získává na důležitosti a do značné míry umožňuje uspokojit domácí poptávku. Předpokládaná hodnota brazilských zbrojních programů plánovaných do roku 2030 má dosáhnout 74 miliard dolarů.^[3] Na exportní úspěchy cvičných vrtulových letounů společnosti Embraer navázal víceúčelový cvičně-bojový typ EMB 314 / A-29 Super Tucano. Poptávku domácích vzdušných sil ve výši 99 letounů následovalo úspěšné zavedení do služby a nasazení proti organizovanému zločinu na území Brazílie.^[4]

Stíhací letouny[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s obměnou či modernizací jiných druhů letecké výzbroje představovala pro brazilské letectvo dlouhodobý problém náhrada zastaralých stíhacích letounů Mirage IIIE/B. Program na pořízení nového typu letounu, pojmenovaný F-X a spuštěný na začátku nového tisíciletí, se ovšem nedařilo uskutečnit a jako dočasné řešení byl zvolen pronájem. Smlouva mezi Francií a Brazílií byla podepsána 15. července 2005 a brazilské vzdušné síly tak získaly 12 strojů Mirage 2000C/B. K obnovení programu došlo pod názvem F-X2 v září 2007, přičemž specifikace zahrnovaly dodání 36 nadzvukových letounů, které by do roku 2022 nahradily stroje Mirage 2000 a F-5 Tiger II.

Do soutěže byly přihlášeny stroje předních světových výrobců – např. Boeing F/A-18E/F, Dassault Rafale, Eurofighter Typhoon, Lockheed Martin F-16BR, SAAB Gripen a Suchoj Su-35. Za favorita užšího finále, ve kterém se nacházely typy Gripen NG, Rafale a F/A-18E/F, byl v říjnu 2008 považován francouzský typ, což měla v září následujícího roku potvrdit smlouva o spolupráci v oblasti vojenské techniky mezi brazilským prezidentem da Silvou a francouzským prezidentem Sarkozym. Ani tato podoba programu stíhacích letounů však neměla být definitivní. Z řad letectva se totiž ozývaly hlasy, které preferovaly švédské letouny z důvodu nižší pořizovací ceny i provozních nákladů. Program byl tedy v roce 2011 znovu pozastaven.^[5]

Ruské letouny Su-35 byly sice ze soutěže vyřazeny, ale Suchoj přišel s nabídkou zapojení brazilského průmyslu do vývoje a výroby stíhacího letounu páté generace T-50 PAK FA. Podobná spolupráce probíhá mezi Ruskem a Indií, která bude T-50 licenčně vyrábět v rámci programu FGFA a podílí se též na vývojových pracích. Rozhodnutí o F-X2 odložila prezidentka Dilma Rousseffová na rok 2015.^[6] Konečné rozhodnutí v programu F-X2 nicméně padlo již 18. prosince 2013, kdy byl za vítěze vyhlášen švédský Saab Gripen E/F. Akvizice v hodnotě 4,5 miliardy dolarů zahrnuje dodání 36 letounů, transfer všech technologií a nabízí se další možnost spolupráce mezi brazilským a švédským průmyslem.^[7]

KC-390[editovat | editovat zdroj]

Největší program vojenské výroby v brazilském leteckém průmyslu představuje transportní a tankovací letoun Embraer KC-390. Tyto stroje jsou vyvíjeny od roku 2006 jako náhrada za dosluhující transportní letouny DHC-5 Buffalo, C-130E/H a tankovací KC-130H. Do programu vývoje, výroby a následné akvizice, dotovaného brazilskou vládou, se postupně zapojilo několik jihoamerických (Argentina, Chile, Kolumbie) a evropských států (Portugalsko, Česko – konkrétně Aero Vodochody) i nadnárodních společností (např. BAE Systems či americký Boeing). K prvnímu vzletu mělo dojít v závěru roku 2014 a první zákazníci měli přebírat objednané KC-390 o tři roky později.^[8]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky brazilského letectva podle Flightglobal.com.^[2]

Název	Původ	Určení	Verze	Ve službě	Objednáno
Bojové letouny
AMX-A/T	Brazílie Brazílie Itálie Itálie	bitevní letoun		47
EMB-314	Brazílie Brazílie	lehký bojový letoun	A-29	31
F-5 Tiger II	USA USA	stíhací letoun	F-5EM	43
Gripen E	Švédsko Švédsko	víceúčelový bojový letoun	JAS 39E	5	23^[9]
Dopravní a transportní letouny
C-130 Hercules	USA USA	transportní letoun	C-130E/H/M	12
CASA C-295	Španělsko Španělsko	transportní letoun		10
Cessna 208	USA USA	dopravní letoun		32
EMB-110	Brazílie Brazílie	dopravní letoun		50
EMB-120	Brazílie Brazílie	dopravní letoun		20
ERJ-145	Brazílie Brazílie	dopravní letoun		6
KC-390	Brazílie Brazílie	transportní/tankovací letoun		5	23^[10]
Tankovací letouny
Boeing 767	USA USA	tankovací letoun	767 MMTT		3
KC-130	USA USA	tankovací letoun	KC-130H/M	2
Speciální letouny
C-130E	USA USA	SAR		1
CASA C-295	Španělsko Španělsko	SAR		2	3
EMB-110	Brazílie Brazílie	kalibrace		6
EMB-110	Brazílie Brazílie	průzkumný letoun		11
EMB-110	Brazílie Brazílie	námořní hlídkový letoun		4
ERJ-145	Brazílie Brazílie	AEW	E-99	5
ERJ-145	Brazílie Brazílie	průzkumný letoun	R-99	3
Hawker 800	Spojené království Spojené království	kalibrace		4
Learjet 35	USA USA	průzkumný letoun		6
Legacy 500	Brazílie Brazílie	kalibrace			6
P-3 Orion	USA USA	námořní hlídkový letoun		8
Vrtulníky
AS332	Francie Francie	víceúčelový vrtulník		5
AS350	Francie Francie	víceúčelový vrtulník		26
AS355	Francie Francie	víceúčelový vrtulník		4
Bell 205	USA USA	víceúčelový vrtulník		2
Bell 206	USA USA	víceúčelový vrtulník		1
H225M	Francie Francie	transportní vrtulník		5	11
Mi-35	Rusko Rusko	bitevní vrtulník		12
S-70/UH-60	USA USA	víceúčelový vrtulník	S-70/UH-60L/M	16
UH-1 Iroquois	USA USA	víceúčelový vrtulník	UH-1H	22
Cvičná letadla
AMX-T	Brazílie BrazílieItálie Itálie	cvičný letoun		8
EMB-312	Brazílie Brazílie	cvičný letoun		104
EMB-314	Brazílie Brazílie	cvičný letoun		61
F-5FM	USA USA	dvoumístný stíhací letoun		3
Gripen F	Švédsko Švédsko	dvoumístný stíhací letoun	JAS 39F		8
P-3 Orion	USA USA	námořní hlídkový letoun	P-3AM	1

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Jak vypadá konkrétní nasazení brazilských letounů v akci proti ilegální činnosti demonstrovalo letectvo například v polovině roku 2011, kdy proběhla v pohraničním pásu od Venezuely až po Uruguay tzv. Operace Ágata. V této kombinované operaci letectva, námořnictva a pozemních sil bylo nasazeno 105 letadel a 35 vrtulníků, což demonstrovalo užitečnost vzdušných sil i proti protivníkům nestátního charakteru. Vojenské letouny byly zapotřebí při útocích na letiště pašeráků ukrytá hluboko v pralesích a při stíhání jejich letadel a vrtulníků. Výsledkem akce bylo 2600 zadržených zločinců, zabaveno bylo 46 500 kg nelegálních pesticidů, 3320 kg marihuany, atd.^[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ (portugalsky) «Servidores»
↑ ^a ^b (anglicky) World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
↑ Export.gov [online]. International Trade Administration, „Last Updated 10/17/13“ [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://export.gov/brazil/static/CC_BR_DoingBusiness_CCG_PDF_Chap4_Defense_Latest_eg_br_062845.pdf^{[nedostupný zdroj]}
↑ ONDRÁŠEK, Jiří. Brazílie: Nová velmoc v oblasti vojenského letectví. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 3, s. 51-55
↑ STOLÁR, Michal J. a Ricardo ROCCA. Vzdušné sily Brazílskej federácie. ATM. Praha: Aeromedia, 2013, roč. 45, čís. 2, s. 48-54
↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Rusko nabízí Suchoj T-50 Brazílii. ATM. Praha: Aeromedia, 2013c, roč. 45, čís. 11, s. 57
↑ SALLES, Felipe. Saab wins Brazil's F-X2 fighter contest with Gripen NG. Flightglobal [online]. Reed Business Information, 18 December 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/news/articles/saab-wins-brazil39s-f-x2-fighter-contest-with-gripen-394289/
↑ SOUŠEK, Tomáš. Program KC-390 v plném proudu. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 28-29
↑ HERK, Hans van. Four more F-39E Gripens handed over to FAB. scramble.nl [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CENTENO, Gabriel. FAB recebe sua 5ª unidade do Embraer KC-390 [online]. 2021-12-01 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (portugalsky)
↑ STOLÁR, Michal J., STOLÁR, Martin a Ricardo ROCCA. Bombami na kriminálnikov: Operácia „Ágata“. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 74-76

Související články[editovat | editovat zdroj]

Brazilské námořní letectvo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brazilské letectvo na Wikimedia Commons
(portugalsky) Oficiální stránky

[1] (portugalsky) «Servidores»

[FlG-2] (anglicky) World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.

[3] Export.gov [online]. International Trade Administration, „Last Updated 10/17/13“ [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://export.gov/brazil/static/CC_BR_DoingBusiness_CCG_PDF_Chap4_Defense_Latest_eg_br_062845.pdf^{[nedostupný zdroj]}

[4] ONDRÁŠEK, Jiří. Brazílie: Nová velmoc v oblasti vojenského letectví. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 3, s. 51-55

[5] STOLÁR, Michal J. a Ricardo ROCCA. Vzdušné sily Brazílskej federácie. ATM. Praha: Aeromedia, 2013, roč. 45, čís. 2, s. 48-54

[6] ZDOBINSKÝ, Michal. Rusko nabízí Suchoj T-50 Brazílii. ATM. Praha: Aeromedia, 2013c, roč. 45, čís. 11, s. 57

[7] SALLES, Felipe. Saab wins Brazil's F-X2 fighter contest with Gripen NG. Flightglobal [online]. Reed Business Information, 18 December 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/news/articles/saab-wins-brazil39s-f-x2-fighter-contest-with-gripen-394289/

[8] SOUŠEK, Tomáš. Program KC-390 v plném proudu. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 28-29

[9] HERK, Hans van. Four more F-39E Gripens handed over to FAB. scramble.nl [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)

[10] CENTENO, Gabriel. FAB recebe sua 5ª unidade do Embraer KC-390 [online]. 2021-12-01 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (portugalsky)

[11] STOLÁR, Michal J., STOLÁR, Martin a Ricardo ROCCA. Bombami na kriminálnikov: Operácia „Ágata“. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 74-76

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Seznam vzdušných sil

Nezávislé státy	Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Argentina Arménie Austrálie Ázerbájdžán Bahamy Bahrajn Bangladéš Belgie Belize Benin Bělorusko Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Brunej Bulharsko Burkina Faso Čad Černá Hora Česko Čína Dánsko DR Kongo Dominikánská republika Džibutsko Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Etiopie Filipíny Finsko Francie Ghana Gruzie Guatemala Honduras Chile Chorvatsko Indie Indonésie Irák Írán Irsko Island Itálie Izrael Jamajka Japonsko Jemen Jihoafrická republika Jižní Korea Jižní Súdán Jordánsko Kambodža Kamerun Kanada Katar Kazachstán Keňa Kolumbie Kongo Kuba Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malajsie Malawi Mali Malta Maroko Mauritánie Mexiko Moldavsko Mongolsko Mosambik Myanmar Namibie Německo Niger Nigérie Nikaragua Nizozemsko Norsko Nový Zéland Omán Pákistán Paraguay Peru Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Salvador Saúdská Arábie Senegal Severní Korea Severní Makedonie Singapur Slovensko Slovinsko Spojené arabské emiráty Spojené království Spojené státy americké Srbsko Srí Lanka Středoafrická republika Surinam Súdán Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Tanzanie Thajsko Togo Tunisko Turecko Turkmenistán Uganda Ukrajina Uruguay Uzbekistán Venezuela Vietnam Zambie Zimbabwe

Státy s omezeným uznáním	Abcházie Arcach Podněstří Tchaj-wan