Brazilské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Força Aérea Brasileira
Brazilské letectvo
Znak Brazilského letectva

Znak Brazilského letectva
Země BrazílieBrazílie Brazílie
Vznik 20. ledna 1941
Typ letectvo
Velikost 75 402 příslušníků,[1] cca 542 strojů v aktivní službě[2] (2016)
Posádka Brasília (stanoviště velitelství)
Motto Asas que protegem o País
„Křídla která ochraňují vlast“
Velitelé Tenente-Brigadeiro do Ar Nivaldo Luiz Rossato
Nadřazené jednotky Brazílie Brazilské ozbrojené síly
Účast
Války druhá světová válka
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak  (provedení se sníženou viditelností)
Znak na SOP
Výsostný znak na SOP
Letouny
Bitevní AMX A-1M
Embraer A-29
Průzkumné Embraer R-99/E-99
P-3 Orion
Stíhací F-5EM/FM
Cvičné AT-27 Tucano
Neiva T-25
Dopravní Airbus A319
Embraer ERJ 145
C-98
Transportní CASA C-295
C-130E/H/M Hércules
C-767
Bezpilotní Elbit Hermes 450
Elbit Hermes 900
Vrtulníky
Bitevní AH-2
Transportní Bell 206
UH-1 Iroquois
UH-60 Black Hawk
Super Puma
Víceúčelové Eurocopter AS 350
Eurocopter EC 725

Brazilské letectvo (portugalsky Força Aérea Brasileira – FAB; vzdušné síly Brazílie), je součástí největších ozbrojených sil v regionu Latinské Ameriky. Vlastními leteckými složkami disponuje i brazilská armáda a brazilské námořnictvo.

Letecká technika[editovat | editovat zdroj]

A-29 Super Tucano

Super Tucano[editovat | editovat zdroj]

Úspěšná civilní výroba letecké společnosti Embraer je v současnosti rozšířena o vojenskou výrobu, která díky svým vývojovým kapacitám a zahraniční spolupráci získává na důležitosti a do značné míry umožňuje uspokojit domácí poptávku. Předpokládaná hodnota brazilských zbrojních programů plánovaných do roku 2030 má dosáhnout 74 miliard dolarů.[3] Na exportní úspěchy cvičných vrtulových letounů společnosti Embraer navázal víceúčelový cvičně-bojový typ EMB 314 / A-29 Super Tucano. Poptávku domácích vzdušných sil ve výši 99 letounů následovalo úspěšné zavedení do služby a nasazení proti organizovanému zločinu na území Brazílie.[4]

Stíhací letouny[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s obměnou či modernizací jiných druhů letecké výzbroje představovala pro brazilské letectvo dlouhodobý problém náhrada zastaralých stíhacích letounů Mirage IIIE/B. Program na pořízení nového typu letounu, pojmenovaný F-X a spuštěný na začátku nového tisíciletí, se ovšem nedařilo uskutečnit a jako dočasné řešení byl zvolen pronájem. Smlouva mezi Francií a Brazílií byla podepsána 15. července 2005 a brazilské vzdušné síly tak získaly 12 strojů Mirage 2000C/B. K obnovení programu došlo pod názvem F-X2 v září 2007, přičemž specifikace zahrnovaly dodání 36 nadzvukových letounů, které by do roku 2022 nahradily stroje Mirage 2000 a F-5 Tiger II.

Do soutěže byly přihlášeny stroje předních světových výrobců - např. Boeing F/A-18E/F, Dassault Rafale, Eurofighter Typhoon, Lockheed Martin F-16BR, SAAB Gripen a Suchoj Su-35. Za favorita užšího finále, ve kterém se nacházely typy Gripen NG, Rafale a F/A-18E/F, byl v říjnu 2008 považován francouzský typ, což měla v září následujícího roku potvrdit smlouva o spolupráci v oblasti vojenské techniky mezi brazilským prezidentem da Silvou a francouzským prezidentem Sarkozym. Ani tato podoba programu stíhacích letounů však neměla být definitivní. Z řad letectva se totiž ozývaly hlasy, které preferovaly švédské letouny z důvodu nižší pořizovací ceny i provozních nákladů. Program byl tedy v roce 2011 znovu pozastaven.[5]

Ruské letouny Su-35 byly sice ze soutěže vyřazeny, ale Suchoj přišel s nabídkou zapojení brazilského průmyslu do vývoje a výroby stíhacího letounu páté generace T-50 PAK FA. Podobná spolupráce probíhá mezi Ruskem a Indií, která bude T-50 licenčně vyrábět v rámci programu FGFA a podílí se též na vývojových pracích. Rozhodnutí o F-X2 odložila prezidentka Dilma Rousseffová na rok 2015.[6] Konečné rozhodnutí v programu F-X2 nicméně padlo již 18. prosince 2013, kdy byl za vítěze vyhlášen švédský Saab Gripen E/F. Akvizice v hodnotě 4,5 miliardy dolarů zahrnuje dodání 36 letounů, transfer všech technologií a nabízí se další možnost spolupráce mezi brazilským a švédským průmyslem.[7]

Letoun AMX doplňující palivo za letu
Northrop F-5EM
Embraer 110 (C-95CM)
Letoun včasné výstrahy E-99
P-3M Orion
Bitevní vrtulníky Mi-35M
Cvičný letoun Embraer 312

KC-390[editovat | editovat zdroj]

Největší program vojenské výroby v brazilském leteckém průmyslu představuje transportní a tankovací letoun Embraer KC-390. Tyto stroje jsou vyvíjeny od roku 2006 jako náhrada za dosluhující transportní letouny DHC-5 Buffalo, C-130E/H a tankovací KC-130H. Do programu vývoje, výroby a následné akvizice, dotovaného brazilskou vládou, se postupně zapojilo několik jihoamerických (Argentina, Chile, Kolumbie) a evropských států (Portugalsko, Česko - konkrétně Aero Vodochody) i nadnárodních společností (např. BAE Systems či americký Boeing). K prvnímu vzletu mělo dojít v závěru roku 2014 a první zákazníci měli přebírat objednané KC-390 o tři roky později.[8]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky brazilského letectva podle Flightglobal.com.[2]

Název Původ Určení Verze Ve službě Objednáno
Bojové letouny
AMX-A/T Brazílie, Itálie bitevní letoun 47
EMB-314 Brazílie bitevní letoun A-29 31
F-5 Tiger II Spojené státy stíhací letoun F-5EM 43
Gripen E Švédsko stíhací letoun JAS 39E 28
Dopravní a transportní letouny
C-130 Hercules Spojené státy transportní letoun C-130E/H/M 12
CASA C-295 Španělsko transportní letoun 10
Cessna 208 Spojené státy dopravní letoun 32
EMB-110 Brazílie dopravní letoun 50
EMB-120 Brazílie dopravní letoun 20
ERJ-145 Brazílie dopravní letoun 6
KC-390 Brazílie transportní/tankovací letoun 28
Tankovací letouny
Boeing 767 Spojené státy tankovací letoun 767 MMTT 3
KC-130 Spojené státy tankovací letoun KC-130H/M 2
Speciální letouny
C-130E Spojené státy SAR 1
CASA C-295 Španělsko SAR 2 3
EMB-110 Brazílie kalibrace 6
EMB-110 Brazílie průzkumný letoun 11
EMB-110 Brazílie námořní hlídkový letoun 4
ERJ-145 Brazílie AEW E-99 5
ERJ-145 Brazílie průzkumný letoun R-99 3
Hawker 800 Spojené království kalibrace 4
Learjet 35 Spojené státy průzkumný letoun 6
Legacy 500 Brazílie kalibrace 6
P-3 Orion Spojené státy námořní hlídkový letoun 8
Vrtulníky
AS332 Francie víceúčelový vrtulník 5
AS350 Francie víceúčelový vrtulník 26
AS355 Francie víceúčelový vrtulník 4
Bell 205 Spojené státy víceúčelový vrtulník 2
Bell 206 Spojené státy víceúčelový vrtulník 1
H225M Francie transportní vrtulník 5 11
Mi-35 Rusko bitevní vrtulník 12
S-70/UH-60 Spojené státy víceúčelový vrtulník S-70/UH-60L/M 16
UH-1 Iroquois Spojené státy víceúčelový vrtulník UH-1H 22
Cvičná letadla
AMX-T Brazílie, Itálie cvičný letoun 8
EMB-312 Brazílie cvičný letoun 104
EMB-314 Brazílie cvičný letoun 61
F-5FM Spojené státy dvoumístný stíhací letoun 3
Gripen F Švédsko dvoumístný stíhací letoun JAS 39F 8
P-3 Orion Spojené státy námořní hlídkový letoun P-3AM 1

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Jak vypadá konkrétní nasazení brazilských letounů v akci proti ilegální činnosti demonstrovalo letectvo například v polovině roku 2011, kdy proběhla v pohraničním pásu od Venezuely až po Uruguay tzv. Operace Ágata. V této kombinované operaci letectva, námořnictva a pozemních sil bylo nasazeno 105 letadel a 35 vrtulníků, což demonstrovalo užitečnost vzdušných sil i proti protivníkům nestátního charakteru. Vojenské letouny byly zapotřebí při útocích na letiště pašeráků ukrytá hluboko v pralesích a při stíhání jejich letadel a vrtulníků. Výsledkem akce bylo 2600 zadržených zločinců, zabaveno bylo 46 500 kg nelegálních pesticidů, 3320 kg marihuany, atd.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (portugalsky) «Servidores»
  2. a b (anglicky) World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
  3. Export.gov [online]. International Trade Administration, „Last Updated 10/17/13“ [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://export.gov/brazil/static/CC_BR_DoingBusiness_CCG_PDF_Chap4_Defense_Latest_eg_br_062845.pdf
  4. ONDRÁŠEK, Jiří. Brazílie: Nová velmoc v oblasti vojenského letectví. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 3, s. 51-55
  5. STOLÁR, Michal J. a Ricardo ROCCA. Vzdušné sily Brazílskej federácie. ATM. Praha: Aeromedia, 2013, roč. 45, čís. 2, s. 48-54
  6. ZDOBINSKÝ, Michal. Rusko nabízí Suchoj T-50 Brazílii. ATM. Praha: Aeromedia, 2013c, roč. 45, čís. 11, s. 57
  7. SALLES, Felipe. Saab wins Brazil's F-X2 fighter contest with Gripen NG. Flightglobal [online]. Reed Business Information, 18 December 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.flightglobal.com/news/articles/saab-wins-brazil39s-f-x2-fighter-contest-with-gripen-394289/
  8. SOUŠEK, Tomáš. Program KC-390 v plném proudu. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 28-29
  9. STOLÁR, Michal J., STOLÁR, Martin a Ricardo ROCCA. Bombami na kriminálnikov: Operácia „Ágata“. ATM. Praha: Aeromedia, 2012, roč. 44, čís. 9, s. 74-76

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]