Švédské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Flygvapnet
(Letectvo)
Erb švédského letectva

Erb švédského letectva
Země ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Vznik 1. července 1926[1]
Typ letectvo
Funkce vzdušný boj
Velitelé generálmajor Mats Helgesson
Nadřazené jednotky Švédsko Ozbrojené síly Švédska
Účast
Války válka v Afgánistánu
Mise Konžská krize
operace Odyssey Dawn
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
Znak na SOP
Znak na svislé ocasní ploše
Letouny
Průzkumné S 100D
S 102B
Stíhací JAS 39C/D Gripen
Cvičné SK 60
Dopravní TP 102
Transportní TP 84
TP 100
Bezpilotní AUV 03 Örnen
Skeldar
SAUV Falken
Vrtulníky
Víceúčelové Hkp 14
Hkp 15
Hkp 16

Švédské letectvo (švédsky Flygvapnet) jsou letecké síly Švédska. V současnosti je vyzbrojeno převážně letouny Saab, zejména JAS 39 a cvičnými letadly SK 60 a také letouny z USA a také výjimečně ze zbytku EU.

Letectvu je od roku 1998 podřízeno i Vrtulníkové křídlo ozbrojených sil (Försvarsmaktens Helikopterflottilj) sdružující vrtulníkové jednotky dříve podléhající leteckým složkám pozemních (Arméflyget) a námořních (Marinflyget) sil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Švédské vzdušné síly, coby nezávislá složka ozbrojených sil Švédska, vznikly v roce 1926 sloučením armádní „Letecké roty“ (Flygkompaniet) a leteckých oddílů (Flygavdelningar) námořnictva.[1] V roce 1930 měly již sedm eskadron.[zdroj?] Za druhé světové války pomáhalo Švédsko Finsku v zimní válce, kdy poslalo Finům dvacet devět letounů, počítaje v to i stroje křídla F 19, složeného ze švédských dobrovolníků, kteří přišli na pomoc napadenému Finsku,[2] a umožnilo přepravu další materiální pomoci přes své území. Později během války silné letectvo, dosahující počtu až 800 strojů, přispělo k odvrácení hrozby možné invaze do Švédska. Za studené války budovalo Švédsko nadále silné letectvo na ochranu své neutrality. Švédsko si mohlo vybrat mezi silným letectvem či vyvinout atomovou bombu. Nakonec se rozhodli pro letectvo. Tak vznikl i návrh úspěšné JAS-39.

Přehled letecké techniky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Švédského letectva podle Flightglobal.com.[3]

Název Původ Určení Verze V aktivní službě Poznámky
Bojové letouny
Saab JAS-39 Gripen Švédsko víceúčelový bojový letoun

dvoumístný bojový letoun[pozn. 1]
JAS 39C
JAS 39E

JAS 39D
72
0

23
Je objednáno 60 kusů varianty Gripen E.
Speciální letouny
Gulfstream IV USA letoun elektronického průzkumu S 102B 2
Lockheed KC-130H Hercules USA letoun pro tankování paliva za letu TP 84 1
Saab 340 Švédsko letoun včasné výstrahy a varování S 100D 3
Dopravní a transportní letouny
Lockheed C-130H Hercules USA transportní letoun TP 84 4
Saab 340 Švédsko lehký dopravní letoun TP 100 1
Cvičná letadla
Pilatus PC-21 Švýcarsko cvičný letoun 0 Předběžně objednáno 20 kusů.
Saab 105 Švédsko cvičný letoun SK 60 43
Vrtulníky
Agusta A109 Itálie užitkový vrtulník Hkp 15A
Hkp 15B
12
8
Hkp 15B je verze určená k námořním operacím.
NHIndustries NH90 EU pátrání a záchrana
protiponorkový boj
Hkp 14A
Hkp 14B
9
5
Objednány další 4 kusy.
Sikorsky UH-60 Black Hawk USA transportní vrtulník Hkp 16 15

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ANNERFALK, Anders. Flygvapnet: An Illustrated History of the Swedish Air Force. 1. vyd. Ljungsbro : Aviatic Förlag, 1999. ISBN 91-86642-049. Kapitola The Air Force, s. 25. (anglicky)  
  2. FORSLUND, Mikael. Gloster Gladiator & Hawker Hart: In combat with Swedish voluntary Wing F19, Finland 1940. Falun : Mikael Forslund Produktion AB, 2009. ISBN 978-91-977677-1-2. Kapitola Italian aircraft to F19?, s. 96. (anglicky)  
  3. HOYLE, Craig, et al. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 15. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Cvičné letouny [online]. army.cz, [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]