AWACS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Airborne Early Warning and Control (AEW&C), nebo Airborne Warning and Control System (AWACS) je v anglické vojenské terminologii označení pro létající středisko včasného varování a řízení, které umožňuje získávání informací s pomocí výkonného radaru a další elektroniky a poskytuje možnost dohledu, velení, kontroly vzdušného prostoru, nebo komunikace. Získané informace mohou být využity k navádění protivzdušné obrany na cíle a řízení vojenských operací.

Počátky systému AWACS lze vysledovat v roce 1944, kdy britské letectvo RAF začalo používat upravené bombardéry Wellington pro sledování Severního moře. Masovější využití systémů AEW/AEW&C však přišlo ze strany leteckých složek US Navy již od konce druhé světové války a na přelomu 60. a 70. let 20. století ze strany sovětského a amerického letectva. Později se připojili někteří členové NATO. V současnosti jej využívá velké množství vojenských letectev, které si pořízení a provoz takového systému mohou dovolit.

Většina letounů s výkonnějším řešením se vyznačuje charakteristickou kruhovou nástavbou nad trupem. Méně výkonné instalace radaru bývají integrovány většinou do nadstavby podélného tvaru (např. Saab 340 AEW&C), případně jsou integrovány do trupu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku 1944 byl jako první letoun upraven bombardér Vickers Wellington (model Wellington XIV) 407. letky RCAF pro roli AEW&C, instalací radaru. Takto upravený letoun byl používán nad Severním mořem k detekci a navedení stíhačů RAF proti německým bombardérům He-111 z holandských základen a střelám V-1. Již tehdy byli na palubě letounu letečtí návodčí pro řízení letového provozu.

V roce 1945 začala US Navy používat jako svůj první stroj v roli AEW přestavěný námořní palubní letoun Grumman TBF Avenger, model TBM-3W, který byl schopen svým radarem AN/APS-20 detekovat nízko letící formaci letounů na vzdálenost 160 km.

Od roku 1950 US Navy začala používat přestavěný námořní palubní letoun Douglas A-1 Skyraider s radarem AN/APS-20.

V letech 1954 USAF a 1956 US Navy zavedly do operační služby Lockheed EC-121 Warning Star stále jen v roli AEW, bez řízení letového provozu.

V roce 1958 zařadila US Navy Grumman E-1 Tracer pro roli AEW.

V roce 1964 US Navy zavedly do operační služby Grumman E-2 Hawkeye.

Od roku 1965 začalo Sovětské letectvo používat Tupolev Tu-126 svůj první letoun vlastní konstrukce se systémem AEW&C.

V roce 1977 USAF zavedly do operační služby E-3 Sentry.

Od roku 1984 začalo Sovětské letectvo používat Berijev A-50.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době miniaturizace elektroniky existují kromě klasických velkých strojů AWACS také méně výkonné systémy integrované do malých obchodních letounů s proudovým pohonem. Díky tomu jsou letouny se systémem AWACS dostupnější pro širší okruh zájemců.


Seznam letounů kategorie AWACS[editovat | editovat zdroj]

V operačním nasazení, nebo ve vývoji[editovat | editovat zdroj]

Vyřazené[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu AWACS ve Wikimedia Commons