Letectvo Čínské republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
中華民國空軍
(Letectvo Čínské republiky)
Znak Letectva Čínské republiky
Znak Letectva Čínské republiky
ZeměČínská republikaČínská republika Čínská republika
Vznik1920
Typletectvo
VeliteléGenerál Hsiung Hou-chi
Účast
Válkydruhá čínsko-japonská válka
druhá světová válka
čínská občanská válka
Insignie
ZnakLetecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
 Letecký výsostný znak
Letouny
PrůzkumnéRF-5E Tiger
Lockheed P-3 Orion
Grumman E-2 Hawkeye
Grumman S-2 Tracker
StíhacíF-5E Tiger
F-16AM/BM Fighting Falcon
Dassault Mirage 2000-5EI
AIDC F-CK-1 Ťing-kuo
CvičnéT-34 Mentor
AIDC AT-3
F-5F Tiger
TransportníLockheed C-130 Hercules
Vrtulníky
TransportníSikorsky UH-60A
VíceúčelovéEurocopter EC225

Letectvo Čínské republiky (Tchaj-wanu) tvoří spolu s vojskovým letectvem tchajwanské armády a námořním letectvem tchajwanského loďstva vzdušné síly Čínské republiky, jejíž území si nárokuje Čínská lidová republika. Velitelství bojových leteckých jednotek zodpovídá za letouny osmi křídel, včetně výcvikových a podpůrných jednotek. Z celkem osmi křídel je pět taktických (TFW), jedno smíšené (TCW), jedno středisko taktického výcviku a rozvoje (TTDC) a jedno křídlo dopravní a včasného varování (T/EWW).[1]

Letecká technika[editovat | editovat zdroj]

Základem výzbroje tchajwanského letectva jsou stíhací letouny AIDC F-CK-1 Ťing-kuo, Dassault Mirage 2000-5 a General Dynamics F-16A/B. Relativně nepočetné dopravní letectvo se dvěma perutěmi se spoléhá na transportní letouny Lockheed C-130 Hercules. Úkoly pátrání a záchrany zajišťuje záchranná peruť s vrtulníky S-70C Blue Hawk. Mezi cvičné letouny patří proudové AIDC AT-3 a vrtulové T-34 Mentor.[1]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky tchajwanského letectva podle Flightglobal.com.[2]

AIDC F-CK-1 Ťing-kuo
Dvoumístný Mirage 2000-5DI
S-70C-1A Bluehawk
Dvojice AIDC AT-3
Název Původ Určení Verze Ve službě Objednáno
Bojové letouny
F-5 Tiger II Spojené státy stíhací letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]
F/RF-5E
F-5F
23
25
F-16 Fighting Falcon (MLU)[pozn. 2] Spojené státy stíhací letoun
dvoumístný letoun
F-16AM[5]
F-16BM[5]
115
28
66 (F-16V)[4]
F-CK-1 Ťing-kuo Čínská republika (Tchaj-wan) stíhací letoun
dvoumístný letoun
F-CK-1A/C
F-CK-1B/D
102
25
Mirage 2000 Francie stíhací letoun
dvoumístný letoun
Mirage 2000-5EI
Mirage 2000-5DI
47
9
Dopravní a transportní letouny
C-27J Spartan Itálie transportní letoun C-27J 6
C-130 Hercules Spojené státy transportní letoun C-130H 19
Speciální letouny
Beechcraft 1900 Spojené státy kalibrace 2
C-130 Hercules Spojené státy elektronický boj C-130H 1
E-2 Hawkeye Spojené státy AEW E-2K Hawkeye 2000[5] 6
P-3 Orion Spojené státy námořní hlídkový letoun P-3C 8
S-2 Tracker Spojené státy námořní hlídkový letoun S-2T Turbo Tracker[5] 11
Vrtulníky
EC225 Super Puma Francie transportní vrtulník 3 17
UH-60 Black Hawk Spojené státy víceúčelový vrtulník S-70/UH-60A 13
Cvičné letouny
T-5 Jung-jing Čínská republika cvičný letoun 21 66[6]
AIDC AT-3 Čínská republika cvičný letoun 49
T-34 Mentor Spojené státy cvičný letoun T-34C 37

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[3]
  2. 60 strojů F-16AM/BM prošlo další modernizací na standard F-16V, zbývající letouny jí postupně procházejí. Objednáno je také dalších 66 kusů verze F-16V z novovýroby.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NEWDICK, Thomas; COOPER, Tom. Moderní bojová letadla 1990-dodnes. Praha: Svojtka & Co., 2011. 192 s. ISBN 978-80-256-0583-7. 
  2. (anglicky) World Air Forces 2016 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
  3. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. 
  4. a b HO, Peter. Taiwanese president hails F-16V fighter achievement. AirForces Monthly. Leden 2022, čís. 406, s. 27. (anglicky) 
  5. a b c d KROMHOUT, Gert; DE BRUIJN, Stephan. Playing Catch-Up: Republic of China Air Force. AirForces Monthly. Duben 2015, čís. 325, s. 50–55. (anglicky) 
  6. focustaiwan.tw [online]. 2021-11-29 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]