Venezuelské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aviación Militar Bolivariana
Znak Venezuelského letectva
Znak Venezuelského letectva
ZeměVenezuelaVenezuela Venezuela
Vznik22. června 1946
Typletectvo
PosádkaCaracas (SV)
Motto«Spatium superanus palatinus» („Strážce svrchovaného prostoru“)
VeliteléGenerálmajor Edgar Valentín Cruz Arteaga
Nadřazené jednotkyVenezuelské ozbrojené síly
Insignie
Znak[[Soubor:
Letecký výsostný znakLetecký výsostný znak, se sníženou viditelností
|80px|]]
Znak na SOP[[Soubor:
Letecký znak na SOP
|80px|]]

Venezuelské letectvo (oficiálním názvem španělsky Aviación Militar Bolivariana, doslova Bolivariánské vojenské letectvo) je letecká složka ozbrojených sil Venezuely.

Jedná se o plně profesionální ozbrojený sbor, jehož hlavním úkolem je ochrana suverenity Venezuely a jejího vzdušného prostoru. Jeho tradice sahají k 10. prosinci 1920 kdy ve Venezuele vznikla Škola vojenského letectva (Escuela de Aviación Militar) a samostatnou složkou jejích ozbrojených sil se stalo 22. června 1946, pod názvem Venezuelské vzdušné síly (Fuerza Aérea Venezolana). V letech 2001-2006 neslo název Venezuelské vojenské letectvo (Aviación Militar Venezolana). Svůj současný název nese od roku 2007.

Vlastními podpůrnými vzdušnými složkami disponují i Venezuelská armáda, národní garda a námořnictvo.

Přehled letecké techniky[editovat | editovat zdroj]

Venezuelský letoun F-16A
Suchoj Su-30 Venezuelského letectva
Venezuelský Shaanxi Y-8
Eurocopter AS532 Cougar
Venezuelský AT-27 Tucano

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Venezuelského letectva podle Flightglobal.com.[1]

Název Fotografie Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USAUSA USA víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun[pozn. 1]
F-16A Block 15 OCU
F-16B Block 15 OCU
16
4
Suchoj Su-30 RuskoRusko Rusko víceúčelový bojový letoun Su-30MK2 23 Objednáno dalších dvanáct kusů.[3]
Speciální letouny
Boeing 707 USAUSA USA letoun pro tankování paliva za letu 1
Dassault Falcon 20 FrancieFrancie Francie elektronický boj 1
Fairchild Swearingen Metroliner USAUSA USA elektronický boj Merlin IV 1
Dopravní a transportní letouny
Beechcraft Super King Air USAUSA USA lehký dopravní/užitkový letoun King Air 200/350 4
Cessna 208 Caravan USAUSA USA užitkový letoun 4
Cessna Citation USAUSA USA spojovací letadlo/business jet Cessna Citation II 1
Dornier Do 228 NěmeckoNěmecko Německo lehký transportní/užitkový letoun Do 228/NG 3 Objednáno dalších 7 kusů.
Fairchild Swearingen Metroliner USAUSA USA lehký dopravní letoun Merlin IV 1
Lockheed C-130 Hercules USAUSA USA taktický transportní letoun C-130H/L-100 Hercules 5
Shaanxi Y-8 ČínaČína Čína taktický transportní letoun 8 Čínská kopie sovětského An-12
Short 360 Spojené královstvíSpojené království Spojené království lehký transportní letoun 2
Vrtulníky
Eurocopter AS332 Super Puma/AS532 Cougar FrancieFrancie Francie užitkový a transportní vrtulník 10
Mil Mi-8/Mil Mi-17 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svazRuskoRusko Rusko užitkový a transportní vrtulník Mi-171/Mi-172 6
Mil Mi-28 RuskoRusko Rusko bitevní vrtulník 0 Předběžně objednáno 10 kusů.
Cvičná letadla
Diamond DA40 RakouskoRakousko Rakousko letoun pro základní výcvik DA40NG 24
Diamond DA42 RakouskoRakousko Rakousko dvoumotorový cvičný letoun 6
Embraer EMB 312 Tucano BrazílieBrazílie Brazílie cvičný letoun AT-27 Tucano 19
Enstrom 280/480 USAUSA USA cvičný vrtulník 6 Objednáno dalších 12 kusů.
Hongdu JL-8 ČínaČína Čína proudový cvičný a lehký bojový letoun K-8VV Karakorum 5
Hongdu L-15 ČínaČína Čína proudový cvičný letoun 0 Předběžně objednáno 24 kusů.
SIAI-Marchetti SF.260 ItálieItálie Itálie cvičný letoun SF.260EU 12

Dříve užívaná letadla[editovat | editovat zdroj]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Venezuelské letectvo je organizováno do perutí (Escuadrón), z nichž každá je složena z několika letek (Escuadrilla). Dvě či více perutí tvoří skupinu (Grupo Aéreo), z nichž každá sídlí na jedné základně (Base Aérea), na které může být dislokována jedna nebo více skupin.

Letecké jednotky[editovat | editovat zdroj]

Rozmístění venezuelských leteckých základen.

(Podle stavu k červnu 2016)

  • Grupo Aéreo de Operaciones Especiales 10 "Cobras" – Base Aérea "El Libertador" – Palo Negro
    • Escuadrón 101 "Guerreros" (AS332B1 a AS532AC)
    • Escuadrón 102 "Piaroas" (Enstrom F280FX)
    • Escuadrón 103 (C-S.A.R.)
  • Grupo Aéreo de Caza 11 "Diablos" – Base Aérea "Capitan Manuel Rios Guarico" – El Sombrero
  • Grupo Aéreo de Caza 12 "Grifos" – Base Aérea "Tenente Vincente Landaeta Gil" – Barquisimeto
    • Escuadrón 35 "Panteras" (K-8VV)
    • Escuadrón 36 "Jaguares" (K-8VV)
  • Grupo Aéreo de Caza 13 "Leones" – Base Aérea "Teniente Luis del Valle García" – Barcelona
  • Grupo de Entrenamiento Aéreo 14 "Escorpiones" – Base Aérea "Mariscal Sucre" – Boca del Rio
    • Escuadrón Primario 141 "Aguiluchos" (Cessna 182 a SF.260EU)
    • Escuadrón Básico 142 "Yavire" (EMB 312)
    • Escuadrón Tactico 143 "Urimare" (EMB 312)
    • Escuadrón Ultralivianos (Challenger II)
  • Grupo Aéreo de Operaciones Especiales 15 "Potros" – Base Aérea "General en Jefe Rafael Urdaneta" – Maracaibo
  • Grupo Aéreo de Operaciones Especiales 17 "Arpias" – Base Aérea "Teniente Coronel Teofilo Méndez" – Puerto Ordaz
  • Grupo de Entrenamiento Aéreo 18 – Base Aérea "Mariscal Sucre" – Boca del Rio
    • Escuadrón Primario 191 "Domu Auka" (Enstrom F480B)
    • Escuadrón Básico 192 "Otoida Nihakana" (Enstrom F480B)
  • Grupo de Entrenamiento Aéreo 19 – Base Aérea "Mariscal Sucre" – Boca del Rio
    • Escuadrón Primario 181 (DA40NG)
    • Escuadrón Básico 182 (DA42VI)
  • Grupo Aéreo de Inteligencia, Vigilancia y Reconocimiento Electronico 85 "Cuervos" – Base Aérea "El Libertador" – Palo Negro
  • Escuadrón 851 "Aguilas" (Falcon 20C-EW)
  • Escuadrón de Inteligencia de Señales 852 "Guacharos" (C-26B)
  • Escuadrón de Vuelo No Tripulado 83 "Cari Cari" (UAV Arpia a UAV Venezolano)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aviación Militar Venezolana na italské Wikipedii.

  1. HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 18. Formát PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. (anglicky) 
  2. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-11-02]. Dostupné online. 
  3. Pese a la crisis económica, Venezuela compra doce cazas rusos. Clarín. 2015-10-29. Dostupné online [cit. 2017-11-02]. (španělsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]