Belgické letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vzdušná složka
Composante air/Luchtcomponent
Belgický pilotní odznak
Belgický pilotní odznak
Země BelgieBelgie Belgie
Existence 1909: Aviatická rota
1915-1949: Vojenské letectvo
1940-1945: Belgická sekce RAF
1949-2002: Belgické letectvo
od 2002: Vzdušná složka
Typ letectvo
Velikost 5,739 příslušníků
Velitelé generálmajor letectva Frederik Vansina
Nadřazené jednotky Ozbrojené síly Belgie
Účast
Války první světová válka
druhá světová válka
válka proti Islámskému státu[1]
Mise Baltic Air Policing
Insignie
Znak
Belgický letecký výsostný znak
Letouny
Stíhací F-16 AM/BM
Cvičné Aermacchi SF.260D
Alpha Jet
Bezpilotní IAI RQ-5
Vrtulníky
Bitevní Agusta A109
Víceúčelové Westland Sea King
NHI NH90
Alouette III
Belgická F-16 na přehlídce v Polsku v roce 2005

Belgické letectvo (dnes známé jako Belgická letecká složka, nizozemsky Luchtcomponent, francouzsky Composante air) je letecká odnož belgických ozbrojených sil. Belgické letectvo bylo založeno v roce 1909 jako Compagnie des Ouvries et Aérostiers a patří mezi nejstarší letectva. V současné době v něm slouží asi 8 600 mužů a žen.

Velitelem je od 23. července 2009 generálmajor Frederik Vansina.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Belgické letectvo bylo založeno v roce 1909 na podnět krále Alberta, který viděl velký potenciál prvních letadel ve vojenském využití. Shodou okolností získal ve stejném roce baron Pierre de Caters oprávnění civilního pilota a hned potom založil civilní leteckou školu. Do konce roku 1910 zde složili pilotní zkoušky první tři poručíci belgické armády: Baudoin de Montens d'Oosterwyck, Alfred Sartene a Georges Nelis.

Na jaře v roce 1911 založilo nově vzniklé belgické letectvo svou vlastní leteckou školu, která se skládala z pěti pilotů, dvou mechaniků a jednoho pracovníka se dřevem. Tato první škola vojenského letectví zíslala své první letadlo od krále Alberta, který ho dostal darem od barona Caterse.

12. září 1912 si poručíci Nelis a Stellingwerff připsali významné prvenství, když jako první Evropané spustili kulometnou střelbu z kabiny letadla. Zatímco pilot Nelis letěl nízko nad zemí, Stellingwerff vystřelili salvu na plachtu, připevněnou kolíky k zemi. Ačkoli byli oba poručíci za toto chování ihned disciplinárně potrestáni, už o rok později doprovázel Nelis velitele Émile Mathieu do Anglie. Tam, na základně Hendon, předvedli vzdušné využití kulometu Lewis. V důsledku toho přijali Britové kulomet Lewis do výzbroje svého Royal Flying Corps. Paradoxem bylo, že belgické letectvo tak neučinilo a do první světové války vstoupilo s letadly určenými výhradně k průzkumným misím.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Když Belgie 4. srpna 1914 vstupovala do první světové války, její letectvo se skládalo ze čtyř letek, ačkoliv 3. a 4. letka se stále jen formovaly. Do každé z letek byla zařazena čtyři letadla od Henriho Farmana o výkonu 80 koní. Letka se skládala z velitele, pěti pilotů, šesti pozorovatelů a důstojníků, přeložených z nadřazených jednotek. V průběhu války vznikla ještě 5. letka, která se zformovala z civilních pilotů, vybavených letadly Blériot.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku druhé světové války mělo belgické letectvo tři aktivní pluky, vybavené letadly Renard R-31 a R-32, Fiat CR.42, Hawker Hurricane, Gloster Gladiator, Fairey Fox a Fairey Battle. Celé belgické vzdušné síly však byly do května 1940 zmasakrovány mnohem silnější německou Luftwaffe.

Po kapitulací Belgie 28. května 1940 vzniklo v exilu ve Spojeném království velmi malé belgické letectvo jako součást dobrovolných rezerv RAF. Tyto belgické letky byly vybaveny stroji Supermarine Spitfire a Hawker Typhoon.

Seznam letadel[editovat | editovat zdroj]

Letadlo Foto Země původu Úloha Verze Ve službě[3] Poznámky
Stíhací letouny
General Dynamics F-16 Fighting Falcon General Dynamics F-16AM ‘FA-114’ (31512705031).jpg USAUSA USA víceúčelové stíhací letadlo
cvičné/stíhací letadlo
F-16AM
F-16BM
49
10
Dopravní a transportní letouny
Airbus A321 A321 Belgian Air Force.jpg FrancieFrancie Francie dopravní letadlo (VIP) A321-200 1
Dassault Falcon 900 Dassault Falcon 900B Belgium - Air Force CD-01, LUX Luxembourg (Findel), Luxembourg PP1325228999.jpg FrancieFrancie Francie dopravní letadlo (VIP) Falcon 900B 1
Embraer ERJ 135 CE-01 (17379431385).jpg BrazílieBrazílie Brazílie dopravní letadlo (VIP) ERJ 135LR 2
Embraer ERJ 145 Embraer ERJ-145LR, Belgium - Air Force JP7581373.jpg BrazílieBrazílie Brazílie dopravní letoun (VIP) ERJ 145LR 2
Lockheed C-130 Hercules Lockheed C-130H Hercules, Belgium - Air Force JP6687585.jpg USAUSA USA taktické transportní letadlo C-130H 11
Cvičná letadla
Alpha Jet Dassault Alpha Jet 1B+ AT11 (5934453761).jpg FrancieFrancie Francie
NěmeckoNěmecko Německo
cvičný/lehký bojový letoun Alpha Jet E 29
SIAI-Marchetti SF.260 BAC - Red Devils - SF.260W - Waddington Airshow 2012 (7495907298).jpg ItálieItálie Itálie cvičný letoun SF.260D
SF.260M+
32
Vrtulníky
Agusta A109 A109BA.jpg Spojené královstvíSpojené království Spojené království
ItálieItálie Itálie
průzkumný/bojový vrtulník A109BA 20
NHIndustries NH90 NH Industries NH90-NFH ‘RN-02’ (28002626845).jpg FrancieFrancie Francie
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
NěmeckoNěmecko Německo
ItálieItálie Itálie
víceúčelový/transportní vrtulník NH90NFH
NH90TTH
8
Westland Sea King Westland Sea King Mk 48 Belgium - Air Force RS04 (cropped).jpg Spojené královstvíSpojené království Spojené království záchranný/víceúčelový vrtulník Sea King Mk.48 2
Bezpilotní letouny
IAI RQ-5 Hunter Hunter RQ-5 UAV.jpg IzraelIzrael Izrael bezpilotní letoun MQ-5B 13[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgické vzdušné sily na slovenské Wikipedii.

  1. Belgian F-16s Deploy for Anti-Daesh Operations. AirForces Monthly. Srpen 2016, čís. 341, s. 18. (anglicky) 
  2. SCHOOFS, Jos. A New Commander For The Air Component [online]. July 2009 [cit. 2015-08-21]. Belgian Wings. (anglicky) 
  3. World Air Forces 2016 16. ledna 2016 Flightglobal.com
  4. B-HUNTER UAV

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]