Bahrajnské královské letectvo
| Bahrajnské královské letectvo سلاح الجو الملكي البحريني | |
|---|---|
 Znak letectva Bahrajnu | |
| Země |  Bahrajn |
| Vznik | 1977 |
| Typ | letectvo |
| Velikost | 1 500 příslušníků,[1] ~ 108 letadel[2] (2022) |
| Nadřazené jednotky | Bahrajnské obranné síly |
| Účast | |
| Války | válka v Zálivu intervence v Jemenu |
| Insignie | |
| Znak |  |
| Znak na SOP |  |
| Letouny | |
| Stíhací | F-5 F-16 |
| Cvičné | Firefly Hawk 129 |
| Transportní | Cessna 208 C-130J |
| Vrtulníky | |
| Bitevní | AH-1 Cobra AH-1Z Viper |
| Transportní | Bell 212 Bell 412 UH-60M |
| Víceúčelové | Bo 105 |
Bahrajnské královské letectvo (arabsky سلاح الجو الملكي البحريني) jsou vzdušné síly Bahrajnu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Letectvo Bahrajnu bylo založeno v roce 1977 jako Letecké křídlo Bahrajnských obranných sil. V roce 1987 vznikla organizačně samostatná složka obrojených sil pod názvem Bahrajnské emírské letectvo.
V roce 2002 se název změnil na Bahrajnské královské letectvo. V roce 2009 mělo 1 500 příslušníků.[3]
Výzbroj byla v době založení tvořena pouze dvěma vrtulníky Bölkow Bo 105 plnícími spojovací úkoly. Následující rok získal Bahrajn další vrtulník tohoto typu, jež používá stále. Později letectvo získalo 8 stíhaček Northrop F-5E Freedom Fighter a 4 dvoumístné F-5F, následovaných víceúčelovými stroji General Dynamics F-16 Fighting Falcon, používanými letectvem hlavně v rolích záchytných stíhačů i jako stíhací bombardéry.
Letadla[editovat | editovat zdroj]
Tabulka obsahuje přehled letecké techniky bahrajnských vzdušných sil v roce 2022 podle FlightGlobal.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bahrańskie Siły Powietrzne na polské Wikipedii a Real Fuerza Aérea Bareiní na španělské Wikipedii.
- ↑ IISS. The Military Balance 2022. I. vyd. London: Routledge, 2022. 528 s. ISBN 978-1-032-01227-8. Kapitola Middle East and North Africa, s. 357–358. (anglicky)
- ↑ a b HOYLE, Craig. World Air Forces 2022 [online]. London: Flightglobal, 2021 [cit. 2022-12-01]. S. 13. formát PDF. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IISS. The Military Balance 2009. I. vyd. London: Routledge, 2009. Kapitola Chapter Five: Middle East and North Africa. (anglicky)
- ↑ Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2022-12-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEACOCK, Lindsay T. World Air Forces. Coulsdon: Jane's Information Group Ltd., 2002. ISBN 0-86101-563-0. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bahrajnské královské letectvo na Wikimedia Commons
