Royal Australian Air Force

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Royal Australian Air Force
Královské australské letectvo
Logo RAAF

Logo RAAF
Země AustrálieAustrálie Austrálie
Vznik 31. března 1921
Typ letectvo
Velikost 14 120 příslušníků v aktivní službě, 4273 v záloze
265 strojů (2014)
Posádka Canberra (stanoviště velitelství)
Motto Per ardua ad astra
Velitelé Air Marshal Gavin Davies
Nadřazené jednotky Austrálie Australian Defence Force
Účast
Války druhá světová válka
korejská válka
„mimořádný stav v Malajsku“
„konfrontace“ mezi Indonésií a Malajsií
válka ve Vietnamu
válka v Afghánistánu
válka v Iráku
válka proti Islámskému státu
Mise berlínský vzdušný most
INTERFET
operace Astute
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
Letouny
Průzkumné EA-18G Growler
AP-3C Orion
P-8A Poseidon
Stíhací F/A-18A/B Hornet
F/A-18F Super Hornet
F-35A Lightning II
Cvičné PC-9
Hawk 127
B300
Dopravní Challenger 600
Boeing 737
C-27J Spartan
Transportní C-130J Super Hercules
C-17 Globemaster III
Airbus A330 MRTT
Bezpilotní Heron

Royal Australian Air Force (zkratka RAAF) je letectvo Australského svazu. Přímo navazuje na tradice druhého nejstaršího letectva na světě Australian Flying Corps (AFC), vytvořeného 22. října 1912. V současnosti (2012) v RAAF slouží 17 375 vojáků a letectvo provozuje 275 letadel. Od svého vzniku se jeho jednotky zúčastnily obou světových válek, Korejské války i války ve Vietnamu. Posledním bojovým nasazením jednotek RAAF je zapojení do bojů proti Islámskému státu v Iráku počínaje říjnem 2014.[1] Mottem RAAF (stejně jako RAF) je latinské Per ardua ad astra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie RAAF.
Prapor RAAF

Předchůdcem RAAF byly Australian Flying Corps založené v roce 1914 jako součást britských Royal Flying Corps. AFC poskytovaly během první světové války podporu britským jednotkám v Iráku, Egyptě, Palestině, ale byly nasazeny také na západní frontě. Po skončení války se AFC v roce 1921 přeměnilo na nezávislé Royal Australian Air Force,[p 1] jako druhé letectvo světa organizačně zcela nezávislé na pozemních a námořních silách,[3] po britském Royal Air Force.

Na začátku druhé světové války se Australané zapojili do společného výcvikového programu letectev Commonwealthu (Empire Air Training Scheme). Cílem tohoto programu bylo připravit v co nejkratší době co největší počet pilotů ze všech částí britského impéria pro předpokládanou válku s Třetí říší a jejími spojenci.

Celkem bylo v průběhu války pod britským velením nasazeno 19 australských perutí. Většina jednotek byla umístěna na Britských ostrovech, ale některé ve Středomoří a Severní Africe. Australané také tvořili posádky bombardérů v britských perutích RAF.

19. února 1942 podniklo japonské letectvo nálet na Darwin. Australská vláda tak poprvé pocítila japonské ohrožení a začala se stahováním některých jednotek z Evropy, ačkoliv většina jich v Evropě zůstala až do konce války. Z nedostatku vlastních letounů schopných boje s Japonci Austrálie přistoupila k dovozu britských a amerických. Šlo především o letouny Bristol Beaufighter. Koncem roku 1942 započala výroba prvních v Austrálii vyvinutých stíhacích letounů typu CA-12 Boomerang. RAAF se od roku 1943 významně podílela na znovuzískání ztracených území v Pacifiku. Celkově se bojů druhé světové války účastnilo přibližně 20 000 pilotů RAAF. V australském letectvu v tomto období sloužilo 219 600 lidí, z nichž 11 061 ve válce zahynulo.

Během války v Koreji obdrželo RAAF první proudové letouny Gloster Meteor. Nasazeny byly také transportní letouny k zásobování jednotek OSN. V následném konfliktu ve Vietnamu byly poprvé u RAAF použity vrtulníky Bell UH-1. Dvoumotorové bombardéry English Electric Canberra prováděly až do roku 1972 nálety na jednotky Vietkongu.

V následujících desetiletích se RAAF soustředilo zejména na logistickou podporu jednotek Spojených národů. Zvláštní akcí byla mírová mise v roce 1999 ve Východním Timoru pod vedením australských jednotek. V roce 2003 se australské letectvo účastnilo války v Iráku. Bojové letouny F/A-18 Hornet podnikaly společně s britskými Tornády nálety na cíle v Iráku. Navíc se podílely i na kontrole iráckého vzdušného prostoru. Nasazení v Iráku ovšem vyvolalo ostrou kritiku.[zdroj?] Letecká operační skupina 630 (anglicky Air Task Group 630) RAAF se od října 2014 podílí na operacích proti hnutí Daeš na území Iráku,[1] a od září 2015 i v Sýrii.[4]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 zahájilo australské ministerstvo obrany program obnovy strojového parku. Jako náhrada za F/A-18 a F-111 bylo u firmy Lockheed Martin objednáno 100 letounů F-35A. Dosluhující tankovací Boeingy 707 budou nahrazeny pěti stroji Airbus A330 MRTT. Bylo objednáno i šest letadel včasné výstrahy Boeing 737 AEW&C Wedgetail. Pro strategickou přepravu měly být do roku 2008 zakoupeny čtyři Boeingy C-17 Globemaster III.

Letadla[editovat | editovat zdroj]

Foto Letadlo Výrobce Typ Verze Ve službě[5] Poznámky
RAAF Hornet DRW Butler-3.jpg McDonnell Douglas F/A-18 Hornet Spojené státy americké USA Víceúčelové letadlo A
B[p 2]
54
15
Na rok 2018 je plánován začátek nahrazování ve službě typem F-35A Lightning II.
RAAF Super Hornet Amberley.jpg Boeing F/A-18E/F Super Hornet Spojené státy americké USA Víceúčelové letadlo F 24 Stroje F/A-18F nahradily letadla F-111C.
United States Navy EA-18G Growler painted in an Australian scheme in 2016.jpg Boeing EA-18G Growler Spojené státy americké USA Letoun pro elektronický boj EA-18G 1 Z objednávky zbývá dodat ještě 11 kusů.
KC-30A RAAF YBBN 20111106.jpg Airbus A330 MRTT Francie Francie Tankovací letadlo KC-30A 5 Austrálie objednala celkem 7 ks A330.
RAAF Wedgetail Ryabtsev.jpg Boeing 737 Spojené státy americké USA AWACS 737 AEW&C (E-7A Wedgetail) 6 Do budoucna plánováno zvýšení počtu na 9.
AP-3C Orion 2008.jpg Lockheed AP-3C Orion Spojené státy americké USA Námořní hlídkový letoun AP-3C/P-3C 15 V plánu je náhrada stroji P-8A Poseidon a bezpilotními MQ-4C Triton.[7]
Singapore Air Show 2014 140211-N-YU572-080.jpg Boeing P-8 Poseidon Spojené státy americké USA Námořní hlídkový letoun P-8A 1 Objednáno ještě 5 kusů, s možností opce na další 4. První letoun byl převzat v listopadu 2016 a nabytí počáteční operační způsobilosti první jednotky s tímto typem je předpokládáno na listopad 2017.
RAAF C-130J Hercules in the Middle East 2009.jpg Lockheed Martin C-130J Super Hercules Spojené státy americké USA Transportní letoun C-130J 12
RAAFC17A41207.JPG Boeing C-17 Spojené státy americké USA Transportní letoun C-17ER 8
First RAAF C-27J Spartan Arrives at RAAF Base Richmond 8.jpg Alenia C-27J Spartan Itálie Itálie Taktické transportní letadlo 3 Austrálie objednala celkem 10 ks C-27J.
RAAF Beechcraft B300 King Air 350 (A32-351) and QantasLink Bombardier Dash 8 Q400 (VH-QOJ) at YSWG.jpg Beechcraft King Air Spojené státy americké USA Transportní/cvičné letadlo B350 8 Nahradilo DHC-4 Caribou.
RAAF Hawk 127 2011.jpg BAE Hawk Spojené království Spojené království Cvičný letoun Mk.127 33
RAAF PC-9.png Pilatus PC-9 Švýcarsko Švýcarsko Cvičný letoun PC-9A(F) 59 Po roce 2018 plánováno nahrazení typem Pilatus PC-21.[7]
Royal Australian Air Force F-35 at Luke AFB 14 May 2015.JPG Lockheed Martin F-35 Lightning II Spojené státy americké USA Víceúčelové stíhací letadlo F-35A 2 Letadla F-35A zatím v RAAF nedosáhla počáteční operační schopnosti a oba exempláře jsou dislokovány na Lukeově letecké základně v USA, kde slouží k výcviku. Australská objednávka typu zní na 70 kusů, s možností rozšíření až na celkem 100 letounů.
Heron RPA (Remotely Piloted Aircraft) on display at Centenary of Military Aviation 2014.jpg IAI Heron Izrael Izrael Bezpilotní letoun Heron 1 4
MQ-4C Triton flight testing.jpg Northrop Grumman MQ-4C Triton Spojené státy americké USA Bezpilotní letoun V plánu je zakoupení 7 strojů, doplňujících pilotované P-8 Poseidon, ale objednávka ještě nebyla oficiálně potvrzena.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Původně 31. března 1921 jako Australian Air Force, předpona Royal byla oficiálně schválena od 13. srpna 1921.[2]
  2. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Australian Air Force na anglické Wikipedii.

  1. a b RAAF Air Task Group Arrives in Middle East. Defence News and Media [online]. 2014-09-14 [cit. 2016-06-11]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. COULTHARD-CLARK, Christopher David. The Third Brother: The Royal Australian Air Force 1921-1939. Sydney : Allen & Unwin Australia (in association with The Royal Australian Air Force), 1991. ISBN 0-04-442307-1. Kapitola 2. Raising the new service, s. 33-34. (anglicky)  
  3. The Second Oldest Air Force. Pathfinder: Air Power Development Centre Bulletin [online]. Air Power Development Centre, červen 2009, čís. 119 [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. PITTAWAY, Nigel. Operation Okra: Australia's War on Daesh. AirForces Monthly. únor 2016, čís. 335, s. 38-43. (anglicky) 
  5. HOYLE, Craig, et al. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-28. S. 7. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Cvičné letouny [online]. army.cz, [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  7. a b PITTAWAY, Nigel. Force Report: Royal Australian Air Force. AirForces Monthly. leden 2017, čís. 346, s. 78-89. (anglicky) 
  8. POLANSKÝ, Karel. Kittyhawky na Nové Guineji. NV Military revue. 25.8.2013, roč. 2013, čís. 9, s. 8,9. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]