Royal Australian Air Force

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Royal Australian Air Force
Královské australské letectvo
Logo RAAF
Logo RAAF
ZeměAustrálieAustrálie Austrálie
Vznik31. března 1921
Typletectvo
Velikost14 120 příslušníků v aktivní službě, 4273 v záloze
265 strojů (2014)
PosádkaCanberra (stanoviště velitelství)
MottoPer ardua ad astra
Veliteléletecký maršál Gavin Davies
Nadřazené jednotkyAustrálie Australian Defence Force
Účast
Válkydruhá světová válka
korejská válka
„mimořádný stav v Malajsku“
„konfrontace“ mezi Indonésií a Malajsií
válka ve Vietnamu
válka v Afghánistánu
válka v Iráku
válka proti Islámskému státu
Miseberlínský vzdušný most
INTERFET
operace Astute
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
Letouny
PrůzkumnéEA-18G Growler
AP-3C Orion
P-8A Poseidon
E-7 Wedgetail
StíhacíF/A-18A/B Hornet
F/A-18F Super Hornet
F-35A Lightning II
CvičnéPC-9
Hawk 127
B300
DopravníBoeing 737 Business Jet[1]
Challenger 600
C-27J Spartan
TransportníC-130J Super Hercules
C-17 Globemaster III
KC-30A
BezpilotníHeron

Royal Australian Air Force (zkratka RAAF) je letectvo Australského svazu. Přímo navazuje na tradice druhého nejstaršího letectva na světě Australian Flying Corps (AFC), vytvořeného 22. října 1912. V současnosti (2012) v RAAF slouží 17 375 vojáků a letectvo provozuje 275 letadel. Od svého vzniku se jeho jednotky zúčastnily obou světových válek, Korejské války i války ve Vietnamu. Posledním bojovým nasazením jednotek RAAF je zapojení do bojů proti Islámskému státu v Iráku počínaje říjnem 2014.[2] Mottem RAAF (stejně jako RAF) je latinské Per ardua ad astra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie RAAF.
Prapor RAAF

Předchůdcem RAAF byly Australian Flying Corps založené v roce 1914 jako součást britských Royal Flying Corps. AFC poskytovaly během první světové války podporu britským jednotkám v Iráku, Egyptě, Palestině, ale byly nasazeny také na západní frontě. Po skončení války se AFC v roce 1921 přeměnilo na nezávislé Royal Australian Air Force,[p 1] jako druhé letectvo světa organizačně zcela nezávislé na pozemních a námořních silách,[4] po britském Royal Air Force.

Na začátku druhé světové války se Australané zapojili do společného výcvikového programu letectev Commonwealthu (Empire Air Training Scheme). Cílem tohoto programu bylo připravit v co nejkratší době co největší počet pilotů ze všech částí britského impéria pro předpokládanou válku s Třetí říší a jejími spojenci.

Celkem bylo v průběhu války pod britským velením nasazeno 19 australských perutí. Většina jednotek byla umístěna na Britských ostrovech, ale některé ve Středomoří a Severní Africe. Australané také tvořili posádky bombardérů v britských perutích RAF.

19. února 1942 podniklo japonské letectvo nálet na Darwin. Australská vláda tak poprvé pocítila japonské ohrožení a začala se stahováním některých jednotek z Evropy, ačkoliv většina jich v Evropě zůstala až do konce války. Z nedostatku vlastních letounů schopných boje s Japonci Austrálie přistoupila k dovozu britských a amerických. Šlo především o letouny Bristol Beaufighter. Koncem roku 1942 započala výroba prvních v Austrálii vyvinutých stíhacích letounů typu CA-12 Boomerang. RAAF se od roku 1943 významně podílela na znovuzískání ztracených území v Pacifiku. Celkově se bojů druhé světové války účastnilo přibližně 20 000 pilotů RAAF. V australském letectvu v tomto období sloužilo 219 600 lidí, z nichž 11 061 ve válce zahynulo.

Během války v Koreji obdrželo RAAF první proudové letouny Gloster Meteor. Nasazeny byly také transportní letouny k zásobování jednotek OSN. V následném konfliktu ve Vietnamu byly poprvé u RAAF použity vrtulníky Bell UH-1. Dvoumotorové bombardéry English Electric Canberra prováděly až do roku 1972 nálety na jednotky Vietkongu.

V následujících desetiletích se RAAF soustředilo zejména na logistickou podporu jednotek Spojených národů. Zvláštní akcí byla mírová mise v roce 1999 ve Východním Timoru pod vedením australských jednotek. V roce 2003 se australské letectvo účastnilo války v Iráku. Bojové letouny F/A-18 Hornet podnikaly společně s britskými Tornády nálety na cíle v Iráku. Navíc se podílely i na kontrole iráckého vzdušného prostoru. Nasazení v Iráku ovšem vyvolalo ostrou kritiku.[zdroj?] Letecká operační skupina 630 (anglicky Air Task Group 630) RAAF se od října 2014 podílí na operacích proti hnutí Daeš na území Iráku,[2] a od září 2015 i v Sýrii.[5]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 zahájilo australské ministerstvo obrany program obnovy strojového parku. Jako náhrada za F/A-18 a F-111 bylo u firmy Lockheed Martin objednáno 100 letounů F-35A. Dosluhující tankovací Boeingy 707 budou nahrazeny pěti stroji Airbus A330 MRTT. Bylo objednáno i šest letadel včasné výstrahy Boeing 737 AEW&C Wedgetail. Pro strategickou přepravu měly být do roku 2008 zakoupeny čtyři Boeingy C-17 Globemaster III.

Letadla[editovat | editovat zdroj]

Foto Letadlo Výrobce Typ Verze Ve službě[6] Poznámky
RAAF Hornet DRW Butler-3.jpg McDonnell Douglas F/A-18 Hornet Spojené státy americké USA Víceúčelové letadlo A
B[p 2]
54
15
Na rok 2018 je plánován začátek nahrazování ve službě typem F-35A Lightning II.
RAAF Super Hornet Amberley.jpg Boeing F/A-18E/F Super Hornet Spojené státy americké USA Víceúčelové letadlo F 24 Stroje F/A-18F nahradily letadla F-111C.
United States Navy EA-18G Growler painted in an Australian scheme in 2016.jpg Boeing EA-18G Growler Spojené státy americké USA Letoun pro elektronický boj EA-18G 12[8]
KC-30A RAAF YBBN 20111106.jpg Airbus A330 MRTT FrancieFrancie Francie Tankovací letadlo KC-30A 6[9] Austrálie objednala celkem 7 ks A330.
RAAF Wedgetail Ryabtsev.jpg Boeing 737 Spojené státy americké USA AWACS 737 AEW&C (E-7A Wedgetail) 6 Do budoucna plánováno zvýšení počtu na 9.
AP-3C Orion 2008.jpg Lockheed AP-3C Orion Spojené státy americké USA Námořní hlídkový letoun AP-3C/P-3C 15 V plánu je náhrada stroji P-8A Poseidon a bezpilotními MQ-4C Triton.[10]
Singapore Air Show 2014 140211-N-YU572-080.jpg Boeing P-8 Poseidon Spojené státy americké USA Námořní hlídkový letoun P-8A 4[11] Objednán ještě 1 kus, s možností opce na další 4. První letoun byl převzat v listopadu 2016 a nabytí počáteční operační způsobilosti první jednotky s tímto typem je předpokládáno na listopad 2017.
RAAF C-130J Hercules in the Middle East 2009.jpg Lockheed Martin C-130J Super Hercules Spojené státy americké USA Transportní letoun C-130J 12
RAAFC17A41207.JPG Boeing C-17 Spojené státy americké USA Transportní letoun C-17ER 8
First RAAF C-27J Spartan Arrives at RAAF Base Richmond 8.jpg Alenia C-27J Spartan ItálieItálie Itálie Taktické transportní letadlo 7[12] Austrálie objednala celkem 10 ks C-27J.
RAAF Beechcraft B300 King Air 350 (A32-351) and QantasLink Bombardier Dash 8 Q400 (VH-QOJ) at YSWG.jpg Beechcraft King Air Spojené státy americké USA Transportní/cvičné letadlo B350 8 Nahradilo DHC-4 Caribou.
RAAF Hawk 127 2011.jpg BAE Hawk Spojené královstvíSpojené království Spojené království Cvičný letoun Mk.127 33
RAAF PC-9.png Pilatus PC-9 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Cvičný letoun PC-9A(F) 59 Po roce 2018 plánováno nahrazení typem Pilatus PC-21.[10]
Pilatus PC-21 Point Cook Vabre.jpg Pilatus PC-21 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Cvičný letoun 6[13] Celkem objednáno 49 kusů.
Royal Australian Air Force F-35 at Luke AFB 14 May 2015.JPG Lockheed Martin F-35 Lightning II Spojené státy americké USA Víceúčelové stíhací letadlo F-35A 2 Letadla F-35A zatím v RAAF nedosáhla počáteční operační schopnosti a oba exempláře jsou dislokovány na Lukeově letecké základně v USA, kde slouží k výcviku. Australská objednávka typu zní na 70 kusů, s možností rozšíření až na celkem 100 letounů.
Heron RPA (Remotely Piloted Aircraft) on display at Centenary of Military Aviation 2014.jpg IAI Heron IzraelIzrael Izrael Bezpilotní letoun Heron 1 4 Vyřazeny v létě 2017.[14]
MQ-4C Triton flight testing.jpg Northrop Grumman MQ-4C Triton Spojené státy americké USA Bezpilotní letoun V plánu je zakoupení 7 strojů, doplňujících pilotované P-8 Poseidon, ale objednávka ještě nebyla oficiálně potvrzena.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Původně 31. března 1921 jako Australian Air Force, předpona Royal byla oficiálně schválena od 13. srpna 1921.[3]
  2. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Australian Air Force na anglické Wikipedii.

  1. 737 Boeing Business Jet [online]. Royal Australian Air Force [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b RAAF Air Task Group Arrives in Middle East. Defence News and Media [online]. 2014-09-14 [cit. 2016-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-28. (anglicky) 
  3. COULTHARD-CLARK, Christopher David. The Third Brother: The Royal Australian Air Force 1921-1939. Sydney: Allen & Unwin Australia (in association with The Royal Australian Air Force), 1991. ISBN 0-04-442307-1. Kapitola 2. Raising the new service, s. 33-34. (anglicky) 
  4. The Second Oldest Air Force. Pathfinder: Air Power Development Centre Bulletin [online]. Air Power Development Centre, červen 2009 [cit. 2016-06-27]. Čís. 119. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PITTAWAY, Nigel. Operation Okra: Australia's War on Daesh. AirForces Monthly. Únor 2016, čís. 335, s. 38-43. (anglicky) 
  6. HOYLE, Craig, et al. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-28. S. 7. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  8. BORYS, Peter. RAAF Growler fleet complete. AirForces Monthly. Září 2017, čís. 354, s. 23. (anglicky) 
  9. Sixth RAAF KC-30A delivered. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 23. (anglicky) 
  10. a b PITTAWAY, Nigel. Force Report: Royal Australian Air Force. AirForces Monthly. Leden 2017, čís. 346, s. 78-89. (anglicky) 
  11. ALLPORT, Dave. Fourth RAAF P-8A delivered. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 27. (anglicky) 
  12. ALLPORT, Dave. Seventh RAAF C-27J delivered. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 27. (anglicky) 
  13. First 'in-service' flight for RAAF PC-21. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 23. (anglicky) 
  14. Australia retires Heron 1 UAV. AirForces Monthly. Říjen 2017, čís. 355, s. 23. (anglicky) 
  15. POLANSKÝ, Karel. Kittyhawky na Nové Guineji. NV Military revue. 25.8.2013, roč. 2013, čís. 9, s. 8,9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]