Izraelské vojenské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Izraelské vojenské letectvo
Znak izraelského letectva
Znak izraelského letectva
Země Izrael Izrael
Vznik 1948
Typ letectvo
Velikost ~ 750 letounů
Velitelé Amikam Norkin
Nadřazené jednotky Izraelské obranné síly
Insignie
Znak Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
Vlajka Izraelského vojenského letectva

Izraelské vojenské letectvo (hebrejsky: זרוע האויר והחלל, Zroa ha-Avir ve-Hahalal, běžně známé jako: חיל האוויר Chel ha-Avir, doslova „Letecký sbor“; anglicky: Israeli Air Force, IAF) je letecká složka Izraelských obranných sil. Patří k jedněm z nejlepších a nejefektivnějších leteckých armád na světě. Založeno bylo zejména díky válečné pomoci z ČSR mezi lety 1947 a 1948, kdy byly v Československu vyškoleno 76 příslušníků letového a 69 pozemního personálu[1] a do Izraele dodána necelá stovka strojů Avia S-199 a Spitfire S-89.

Současným velitelem izraelských vzdušných sil je generálmajor Amikam Norkin.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od vzniku po Suezskou krizi[editovat | editovat zdroj]

Avia S-199 „Sakin“
P-51D Mustang
Supermarine Spitfire

Izraelské letectvo bylo založeno ihned po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 a vypuknutí války s jeho arabskými sousedy. Předchůdcem Chel ha-Aviru byl Šerut Avir, což bylo letecké křídlo pozemní organizace Hagana. Vzhledem k embargu na dovoz zbraní bylo hlavním problémem při jeho vzniku získat jakoukoliv bojovou techniku. Zpočátku se proto skládalo především z různě získaných civilních dopravních letounů, dodatečně upravených pro bojové akce a až postupně byly získány druhoválečné vojenské letouny, sestavené například z vraků britských vojenských letounů, které byly v oblasti na vrakovištích (takto bylo získáno několik kusů letounů Supermarine Spitfire) či propašované do Izraele ze zahraničí. Z USA byl takto získán například jeden bombardér Boeing B-17. Nejzásadnější pomocí při vzniku izraelského letectva ale byla dodávka stíhacích letounů a další výzbroje z Československa, jejíž součástí byl i výcvik izraelských pilotů a dalšího personálu. Než se Československo přeorientovalo na podporu arabských zemí, prokázalo zásadní roli při obraně země. Nejdůležitější částí této pomoci bylo 25 kusů stíhaček Avia S-199 a 62 kusů Supermarine Spitfire LF Mk IXE. Letouny byly do země dopraveny přes Jugoslávii.

Poté, co nový stát uhájil svou existenci nastala konsolidace a vyzbrojení moderní technikou. V 50. letech se hlavním dodavatelem výzbroje Izraelského letectva stala Francie. Ze země byly například získány proudové stíhací a útočné letouny Dassault Ouragan, Dassault Mystère IV, Dassault Super Mystère B.2, dálkový stíhací letoun Sud Aviation Vautour a později především supermoderní stíhačky Dassault Mirage IIIC. Izraelské letectvo, vyzbrojené převážně francouzskou technickou se také stalo nejdůležitější silou v bojích během Suezské krize.

Podpora ze strany Francie však ustala během Šestidenní války, kdy země vyhlásila embargo na dodávky zbraní do Izraele. To vedlo mimo jiné k rozvoji kapacit domácího leteckého výrobce Israel Aircraft Industries, jenž zpočátku vyráběl letouny vycházející z francouzských vzorů a to dokonce i za cenu průmyslové špionáže. Izraelským tajným službám se totiž ve Švýcarsku podařilo získat kompletní plány nejmodernější varianty letounu Mirage IIIS, jenž byl po modifikaci v zemi vyráběn jako IAI Nešer.

Šestidenní válka[editovat | editovat zdroj]

Mirage IIICJ

V polovině 60. let výrazně rostla síla letectev i armád okolních arabských zemí, jež podporoval Sovětský svaz. Československé letouny tentokrát výrazně posilovaly Egypt a Sýrii. Aby bylo dosaženo převahy ve vzduchu, byla zásadním prvkem Šestidenní války operace Moked z 5. června 1967, velký letecký útok při kterém izraelské letectvo zničilo velkou většinu Egyptského, Syrského a Jordánského letectva. Za cenu 19 ztracených izraelských letounů bylo během náletů zničeno 338 egyptských, 61 syrských, 29 jordánských, 23 iráckých a 1 libanonské letadlo. Během zbytku války pak Chel ha-Avir udržoval leteckou nadvládu a podporoval pozemní jednotky.

Opotřebovací válka[editovat | editovat zdroj]

SA 321 Super Frelon „Cira“

Na šestidenní válku navázalo období potyček nazývané Opotřebovací válka, během kterého se Chel ha-Avir podílel na vzdušných soubojích a bombardování strategických cílů (například stanovišť řízených střel vzduch-země). Například 11. září 1969 došlo k řadě vzdušných soubojů, ve kterých izraelské letouny sestřelily 12 egyptských letounů. Dne 26. září 1969 Chel ha-Avir provedl operaci Tarnegol 53, při které vrtulníky Aérospatiale Super Frelon a CH-53 Yas'ur dopravily do oblasti Suezského kanálu výsadkové komando, přepadly egyptskou radarovou stanici a odnesly z ní zpět celý moderní sovětský radar P-12. Vrtulník CH-53 tehdy nesl 4 tuny vážící těleso radaru zavěšené pod trupem. Dne 30. července 1970 izraelské letouny překvapily a sestřelily 5 egyptských MiGů-21.

Jomkipurská válka[editovat | editovat zdroj]

F-4E Phantom II „Kurnas“

Během Jomkipurské války, v říjnu roku 1973, utrpělo izraelské letectvo velké ztráty od sovětských řízených střel země-vzduch, ale i tak se mu podařilo zkonsolidovat síly a podporovat operace Izraelské armády a bombardovat cíle v Sýrii a Egyptě. Helikoptéry se osvědčily při dopravě i evakuaci raněných. Zatímco Izrael ve válce ztratil 102 letounů, Egyptské letectvo ztratilo 235 a Syrské letectvo dalších 135. Jen během střetnutí dvojice izraelských letounů F-4 Phantom II s 28 egyptskými MiGy-17, dne 6. října 1973, se Izraelcům podařilo sestřelit 7 nepřátel.

V úvodních dnech války střežily Mirage IICJ izraelský vzdušný prostor, aby zabránily možným útokům na svá města a důležitá zařízení. Během jednoho takového hlídkování se stíhačce Mirage podařil kuriózní sestřel, kterým zničila raketu s plochou dráhou letu KSR-2, vypuštěnou z egyptského Tu-16. Třetí den války zaútočila na leteckou základnu Rafidim čtveřice egyptských Su-7. Letadlům Mirage se podařilo ze základny vzlétnout i přes probíhající útok a všechny čtyři egyptské stíhačky sestřelit. V průběhu celé války ztratilo izraelské letectvo jen 12 stíhaček Mirage.[3] Izraelskému letectvu se však nepodařilo vybojovat vzdušnou nadvládu nad bojištěm.

Doba růstu (1973–1982)[editovat | editovat zdroj]

V době Jomkipurské války se Izraelu podařilo získat rozsáhlou vojenskou pomoc z USA a i v dalších letech byla především zde získávána letecká výzbroj. Kromě letounů F-4 Phantom II či bitevních letounů Douglas A-4 Skyhawk, které na svých bedrech nesly už hlavní tíhu podpory pozemních sil v Jomkipurské válce, dostávalo Izraelské letectvo z USA další moderní typy, jako například stíhací letouny McDonnell Douglas F-15 Eagle a General Dynamics F-16 Fighting Falcon, letouny včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye či bitevní vrtulníky Bell AH-1 Cobra a Hughes AH-64 Apache.

Izraelské letectvo také začalo provozovat bojové letouny domácího typu IAI Nešer a později zdokonaleného IAI Kfir, jenž byly odvozeny od francouzských stíhacích letounů Dassault Mirage 5, jejichž plány ve Švýcarsku získala izraelská tajná služba (původně bylo 50 kusů objednáno a zaplaceno, ale jejich dodání zabránilo embargo, vyhlášené Francií po začátku Jomkipurské války). Z této doby je známá také Operace Entebbe z roku 1975, což byla mise na záchranu pasažérů civilního letounu, který byl unesen do Ugandy. Komando speciálních jednotek tam dopravily izraelské letouny Lockheed C-130 Hercules.

Další důležitou misí Izraelského letectva byla Operace Opera, což bylo zničení rozestavěného iráckého jaderného reaktoru a ostatních jaderných zařízení, jež mimo jiné s francouzskou pomocí vznikaly v Osiraku. Dne 7. června 1981 odstartovalo osm letounů F-16A vyzbrojených pumami s eskortou šesti F-15A, jež po dlouhém přeletu nad územím Saúdské Arábie a Iráku tato jaderná zařízení zničila a irácký jaderný program vrátila o mnoho let zpět. Této akce se účastnil i pozdější první izraelský astronaut Ilan Ramon.

První libanonská válka[editovat | editovat zdroj]

V první libanonské válce izraelské letectvo bojovalo především proti Sýrii, které zničilo řadu stanovišť protiletadlových střel a bez vlastní ztráty sestřelilo 100 syrských letounů. I po skončení války letectvo napadalo pozice Hizballáhu v jižním Libanonu.

Bombardování velení OOP[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. října 1985 provedlo izraelské letectvo operaci Dřevěná noha, což bylo bombardování sídla velení Organizace pro osvobození Palestiny v Tunisku v obci Hammam al-Shatt, jež se nachází poblíž hlavního města Tunis. Akce, které se účastnilo celkem osm letounů F-15 Eagle, byla při vzdálenosti cíle 2300 km nejdelší bojovou misí Chel ha-Aviru v jeho historii. Během mise letouny doplňovaly palivo z tankerů Boeing 707. Sídlo velení organizace se podařilo zničit, ovšem Jásir Arafat vyvázl, jelikož se tam v době útoku nenacházel. Útok vyvolal kontroverzní reakce a byl odmítnut i Spojenými státy, jež byly jinak nejbližším izraelským spojencem.

Operace Ovocný sad[editovat | editovat zdroj]

6. září 2007 podniklo izraelské letectvo taktický letecký útok s kódovým označením Operace Ovocný sad (hebrejsky: מבצע בוסתן, Mivca’ Bustan, anglicky: Operation Orchard) jehož cílem bylo zničení syrského jaderného reaktoru, který za pomoci Severní Koreje budoval.[4]

Letecká flotila[editovat | editovat zdroj]

V současnosti provozovaná letadla[editovat | editovat zdroj]

Letadlo Foto Země původu Úloha Verze Ve službě[5] Poznámky
Stíhací letadla
McDonnell Douglas F-15 Eagle Israel Air Force F-15D Squadron 133.jpg USAUSA USA stíhačka k vybojování vzdušné nadvlády A/B/C/D 16/6/17/19
McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle F-15I (remix).jpg USAUSA USA víceúčelové stíhací letadlo F-15I 25
General Dynamics F-16 Fighting Falcon IAF-F-16I-2016-12-13.jpg USAUSA USA stíhačka k vybojování vzdušné nadvlády C/D/I 78/49/97
Lockheed Martin F-35 Lightning II IAF-F-35I-2016-12-13.jpg USAUSA USA víceúčelové stíhací letadlo F-35I 12[6]
Letadla speciálního určení
B707 Phalcon 4X-JYS Micha Sender.jpg USAUSA USA
IzraelIzrael Izrael
letadlo včasné výstrahy a řízení 1
G550 Nanchshon Aitam 111 Sqn G550 CAEW.JPG USAUSA USA
IzraelIzrael Izrael
letadlo včasné výstrahy a řízení 2
Beechcraft Super King Air IAF King Air.jpg USAUSA USA
IzraelIzrael Izrael
letadlo signálního a elektronického zpravodajství B200 25
Gulfstream G550 Hatzerim 280616 Nachshon 01.jpg USAUSA USA
IzraelIzrael Izrael
letadlo signálního zpravodajství 3
Tankovací letadla
KC707 Re'em Hatzerim 280616 Karnaf Reem 01.jpg USAUSA USA tankovací letadlo 9
Lockheed Martin KC-130 KC-130J Hercules '8071 - BH' & F-35B Lightning II '168726 - VM-18' (28200050385).jpg USAUSA USA tankovací letadlo KC-130H 4
Dopravní letadla
Beechcraft Super King Air IAF King Air.jpg USAUSA USA taktické dopravní letadlo B200 2
Beechcraft Bonanza Ifta-a36-N812AD-071115-01-16.jpg USAUSA USA dopravní letadlo pro osobní přepravu A36 22
Lockheed C-130 Hercules Lockheed C-130H Hercules (L-382) (Karnaf), Israel - Air Force AN1324616.jpg USAUSA USA taktické transportní letadlo E/H 5/6
Lockheed Martin C-130J Super Hercules C130J Shimshon 060514.jpg USAUSA USA letadlo pro osobní přepravu C-130J-30 6
Vrtulníky
Bell 206 Bell206 IAF.jpg USAUSA USA
KanadaKanada Kanada
víceúčelový vrtulník 5
AH-64 Ah-64d.jpg USAUSA USA útočný vrtulník A/D 26/22
Sikorsky UH-60 Black Hawk Hatzerim 270613 Blackhawk (remix) copy.jpg USAUSA USA víceúčelový vrtulník A/L 48
Sikorsky CH-53 Sea Stallion IAF-CH-53-Yasur-2025--Independence-Day-2017-Tel-Nof-IZE-151.jpg USAUSA USA těžký transportní vrtulník S-65C-3 23
Eurocopter AS565 Panther IAF-AS-565.jpg FrancieFrancie Francie vrtulník pátrací a záchranné služby 5
Cvičná letadla
Alenia Aermacchi M-346 Master M-346 IAF Museum 14-04-2017a.jpg ItálieItálie Itálie cvičné letadlo 30
Beechcraft T-6 Texan II Hatzerim 270613 Texan II.jpg USAUSA USA cvičné letadlo T-6A 20
Grob G 120 Grobg120a.jpg NěmeckoNěmecko Německo cvičné letadlo G 120A 17
Bell OH-58 Kiowa OH-58D 1st Squadron, 17th Cavalry Regiment (cropped).jpg USAUSA USA cvičný vrtulník 18
Bezpilotní letadla
IAI Heron IAI Heron 1 in flight 2.JPEG IzraelIzrael Izrael průzkumné letadlo neznámy
IAI Heron TP IAF-Eitan--Independence-Day-2017-Tel-Nof-IZE-099.jpg IzraelIzrael Izrael průzkumné letadlo 8
Elbit Hermes 450 Hermes 450.jpg IzraelIzrael Izrael průzkumné letadlo neznámý
Elbit Hermes 900 Hermes 900.jpg IzraelIzrael Izrael průzkumné letadlo 50

V minulosti provozované letouny[editovat | editovat zdroj]

IAI Nešer
IAI Kfir
E-2C Hawkeye „Daja“
C-47 Dakota „Skytrain“

Stíhací/bombardovací[editovat | editovat zdroj]

Víceúčelové[editovat | editovat zdroj]

Doprava/průzkum[editovat | editovat zdroj]

Cvičné a lehké letouny[editovat | editovat zdroj]

Helikoptéry[editovat | editovat zdroj]

Ukořistěné typy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli Air Force na anglické Wikipedii.

  1. MINAŘÍK, Pavel. Vaše dotazy: Výcvik leteckého personálu pro Izrael [online]. vojenstvi.cz, rev. 2004-12-05 [cit. 2018-01-13]. Dostupné online. 
  2. AHRONHEIM, Anna. IDF Appoints new Air Force Commader. The Jerusalem Post. 2017-08-10. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Dassault Mirage IIICJ (Shahak)
  4. ČERNÝ, Adam. Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor [online]. Hospodářské noviny [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. 
  5. World Air Forces 2017 16. január 2017 Flightglobal.com
  6. Israel receives three more F-35 Adir jets

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]