Rumunské letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Forțele Aeriene Române
Rumunské vzdušné síly
Znak rumunského letectva
Znak rumunského letectva
Znak rumunského letectva
ZeměRumunskoRumunsko Rumunsko
Typletectvo
PosádkaBukurešť (stanoviště velitelství)
Velitelégenerálmajor Laurian Anastasof
Nadřazené jednotkyRumunské ozbrojené síly
Účast
Válkydruhá světová válka
MiseBaltic Air Policing
Insignie
ZnakLetecký výsostný znak
Letouny
PrůzkumnéAntonov An-30
StíhacíF-16 AM/BM
MiG-21 LanceR B/C
CvičnéIAR 99
Jak-52
TransportníC-27J Spartan
C-130H Hercules
BezpilotníAAI RQ-7 Shadow
Vrtulníky
BitevníIAR 330 SOCAT
VíceúčelovéIAR 330 L/M
SA316 (IAR 316)

Rumunské letectvo (rumunsky Forţele Aeriene Române; vzdušné síly Rumunska) je součástí ozbrojených sil Rumunska. Letectvo Rumunského království se v první polovině 20. století zúčastnilo několika ozbrojených konfliktů. Od vstupu Rumunska do Severoatlantické aliance v roce 2004 prochází rumunské letectvo procesem náhrady či modernizace zastaralé výzbroje z období socialismu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rumunští letci se stroji IAR-80

Rumunské letectvo vzniklo 1. dubna 1913, načež se zapojilo do bojů druhé balkánské války a první světové války. V meziválečném období vyráběl rumunský letecký průmysl (společnost Industria Aeronautică Română) například stíhací letouny IAR-80. Během druhé světové války se Rumunsko přidalo na stranu mocností Osy a Rumunské královské letectvo se proto zapojilo do bojů na východní frontě.

Na začátku roku 1941 bylo rumunské letectvo tvořeno stíhací armádou (3 stíhací pluky po 3 skupinách), bombardovacím plukem (3 skupiny denních bombardérů, 1 skupina nočních bombardérů) a smíšeným plukem (4 průzkumné skupiny, 2 stíhací skupiny). Rumunská flotila námořního letectva disponovala průzkumnou letkou, pěti bombardovacími a dvěma stíhacími perutěmi. Celkový početní stav činil kolem 600 letounů a 5900 mužů.[1] Po „puči krále Michala“ v srpnu 1944 Rumunsko ukončilo účast v bojích na straně Osy a přešlo na stranu Spojenců. Jednotky Rumunské královské armády a letectva se poté podílely i na osvobozování Československa.[2] Operační letecké jednotky byly i nadále organizovány do 1. leteckého sboru (rumunsky Corpul 1 Aerian),[3] skládajícího se nyní z přibližně 239 bojeschopných letounů, organizovaných do stíhacího velitelství s třemi stíhacími skupinami (Grupul) po dvou perutích či nezávislých letkách (Escadrila), bombardovacího velitelství jemuž podléhalo po jedné bombardovací a jedné bitevní skupině a samostatná letka střemhlavých bombardérů, a jedné dopravní a jedné spojovací skupiny. Na území Československa provedly rumunské letecké síly 4981 bojových letů, svrhly 1360 tun pum, a nárokovaly si zničení 101 nepřátelských letounů.[2] Samy utrpěly až 60% ztráty na letadlech.[2]

Po válce se Rumunsko ocitlo v sovětské sféře vlivu a rumunské letectvo bylo z velké části přezbrojeno na sovětskou leteckou techniku. Rumunský letecký průmysl nicméně vyráběl například cvičné letouny IAR 99, bitevní letouny IAR 93 nebo vrtulníky IAR 330 (tj. licenční francouzské stroje Aérospatiale SA 330 Puma).

Letecká technika[editovat | editovat zdroj]

Stíhací letouny[editovat | editovat zdroj]

F-16 rumunského letectva

Rumunsko bylo prvním východoevropským signatářem programu „Partnerství pro mír“ a v roce 2004 vstoupilo do NATO. Rumunské letectvo je proto budováno v souladu s novými požadavky. V roce 2003 byly z výzbroje vyřazeny stíhací letouny MiG-29 v důsledku zastavení programu jejich modernizace. Ve spolupráci s Izraelem však prošly modernizací letouny MiG-21, které jsou v Rumunsku označovány jako MiG-21 LanceR.[4] Tyto zastaralé sovětské stíhačky má v letech 2016–2017 nahradit celkem 12 použitých a modernizovaných letounů F-16 Fighting Falcon (9 jednomístných F-16AM a 3 dvoumístné F-16BM), odkoupených z přebytků portugalského letectva.[5] Prvních šest bylo převzato 28. září a do služby zařazeno 7. října 2016.[6] Podle rumunského ministerstva obrany by tento počet mohl být v budoucnu rozšířen o 12 či více letounů stejného typu.[7]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Rumunský MiG-21 LanceR
IAR 99 ve zbarvení ke 100. výročí založení rumunského letectva
Dvojice vrtulníků IAR 330 SOCAT

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky rumunského letectva v roce 2018 podle Flightglobal.com.[8]

Název Fotofrafie Původ Určení Verze Ve službě Poznámka
Bojové letouny
General Dynamics F-16 Fighting Falcon F-16AM Belgium.jpg USAUSA USA víceúčelový bojový letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]
F-16 AM
F-16BM
13
4
MiG-21 Kecskemet 2010 MiG-21 LanceR photo 56.jpg Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz stíhací letoun MiG-21 LanceR 25
Dopravní a transportní letouny
Alenia C-27J Spartan C-27J Spartan (Romanian AF) Radom 2018.jpg ItálieItálie Itálie taktický transportní letoun 7
Antonov An-26 Lithuanian Air Force Antonov AN-26 (04).jpg Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz

UkrajinaUkrajina Ukrajina

taktický transportní letoun 2
Lockheed C-130 Hercules Belgian Air Force, CH-13, Lockheed C130H Hercules.jpg USAUSA USA transportní letoun C-130H 4
Speciální letouny
Antonov An-30 Antonov An-30 in Romanian service (8735982479).jpg Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz průzkum/letecké snímkování 2
Vrtulníky
IAR 330 IAR 330 at Batajnica Airshow, 2012.jpg RumunskoRumunsko Rumunsko střední víceúčelový/ozbrojený vrtulník IAR 330L/IAR 330M/IAR 330 SOCAT 59
Cvičná letadla
IAR 99 725-Avioane IAR.99C Soim-DSC 3038.JPG RumunskoRumunsko Rumunsko proudový cvičný letoun 18
SA316B RoAF IAR 316B cropped.jpg FrancieFrancie Francie

RumunskoRumunsko Rumunsko

lehký víceúčelový/cvičný vrtulník IAR 316 6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PIEKALKIEWICZ, Janusz. Letecká válka 1939-1945. Plzeň: Mustang, 1995. 438 s. ISBN 80-85831-75-9. Kapitola Organizace a členění zúčastněných leteckých armád, s. 429. 
  2. a b c SCHILDBERGER, Vlastimil. Rumunská královská armáda v bojích na Moravě v roce 1945. Historie a plastikové modelářství. Říjen 2005, roč. XV, čís. 10, s. 24–28. ISSN 1210-1427. 
  3. AXWORTHY, Mark; SCAFEŞ, Cornel; CRACIUNOIU, Cristian. Third Axis, Fourth Ally: Romanian Armed Forces in the European War, 1941-1945. London: Arms and Armour Press (Cassell), 1995. ISBN 1-85409-267-7. Kapitola 9. FARR Operations 1941-1945: 1944-1945 The Western Campaign, s. 321. (anglicky) 
  4. NEWDICK, Thomas; COOPER, Tom. Moderní bojová letadla 1990-dodnes. Praha: Svojtka & Co., 2011. 192 s. ISBN 978-80-256-0583-7. S. 95. 
  5. Rumunské letectvo převzalo prvních šest F-16. ATM. 2016, roč. 48, čís. 11, s. 50. ISSN 1802-4823. 
  6. Romania’s First F-16A/Bs Delivered. AirForces Monthly. Listopad 2016, čís. 344, s. 5. (anglicky) 
  7. Rumunsko plánuje nákup dalších F-16 [online]. 2016-02-24 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online. 
  8. HOYLE, Craig, Daria Glazunova, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, Antoine Farard. World Air Forces 2018 [online]. London: Flightglobal, December 2017. S. 12. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]