Aérospatiale Alouette III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
SA 316 / SA 319 Alouette III
Alouette-iii-boven-berggebied.jpg
Určení lehký užitkový vrtulník
Výrobce Sud Aviation
Aérospatiale
První let 28. února 1959
Zařazeno 1960
Uživatel Francie
Indie, Jižní Afrika
Výroba 1961–1985 (Francie)
Vyrobeno kusů 2 000+
Vyvinuto z typu Aérospatiale Alouette II
Varianty IAR 316
HAL Chetak
Další vývoj Aérospatiale Gazelle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aérospatiale SA 316B Alouette III je jednomotorový lehký užitkový vrtulník vyvinutý francouzským výrobcem Sud-Aviation a později vyráběný firmou Aérospatiale. SA 316B je nástupcem Alouette II. Typ byl uznávaný pro své schopnosti a přizpůsobivost při záchraně v horách a byl používán pro širokou škálu užitkových úkolů včetně vojenského užití.[1]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Alouette III albánského ministerstva vnitra
Alouette III (OK-FIT) provozovaný Správou Tatranského národného parku

Prototyp SE 3160 Alouette III poprvé vzlétl 28. února 1959. Výroba SA 316A (SE 3160) začala v roce 1961 a pokračovala až do roku 1968, kdy jej nahradil SA 316B. Na francouzské montážní lince bylo vyrobeno 1437 kusů. Poslední Alouette III od firmy Aérospatiale byl dodán v roce 1985.

Lehký dopravní a víceúčelový vrtulník Aérospatiale SA 316 Alouette III je větší a velmi úspěšný nástupce SA 313B Alouette II. Na rozdíl od svého předchůdce, má vylepšenou konstrukci, lepší výstroj a uzavřený trup s konzolami. Kabina je prostorná a může přepravit větší náklad. Alouette III je nejúspěšnější z celé rodiny vrtulníků Alouette.

Jeden z prvních Alouette III se sedmi lidmi na palubě v červenci 1960 dosáhl výše 4810 metrů ve francouzských Alpách a přistál a blízko Mont Blancu. V listopadu 1960 stejný vrtulník dosáhl ještě větší úspěch - se dvěma lidmi a užitečným zatížením 250  kg dosáhl výšky 6004 metrů v Himálaji.

Alouette III byl používán v civilním i vojenském sektoru. Používali ho na monitorování lesních požárů, kontrolu nadzemního elektrického vedení, letecké fotografování a na geologický průzkum. Vojenská verze využívala vysoce citlivé zbraně a radar.

Alouette III měl vynikající ovladatelnost a vysokou stabilitu letu v nízké nadmořské výšce. Patří do skupiny nejúspěšnějších vrtulníků vůbec postavených ve Francii. Více než 500 kusů bylo vyrobeno v licenci v Rumunsku, Indii a ve Švýcarsku.[2] Rumunské licenční stroje nesou označení IAR 316 a indické HAL Chetak.

Specifikace SA 316B Alouette III[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres

Údaje jsou platné pro vrtulník, který létal v České republice při záchranných pracích s Horskou službou TANAP a později byl ve službách vrtulníkové záchranné služby, kterou provozovala popradská společnost Air - Transport Europe. [3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot nebo 2 piloti a záchranný tým
  • Průměr rotoru: pravotočivý třílistou 11,02 m
  • Vrtulka: tlačná třílistou
  • Délka trupu: 12,94 m
  • Spotřeba: 200l / h JET A1
  • Celková délka: 12,82 m
  • Výška: 3 m
  • Pohonná jednotka: 1 × turbohřídelový motor Turbomeca Artouste IIIB
  • Vzletový výkon: 542HP
  • Naviják pneumatický: 175 kg
  • Použitelná délka lanka navijáku: 24 m
  • Zavěšení: maximální hmotnost břemene 750 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 210 km / h
  • Cestovní rychlost: 185 km / h
  • Maximální dostup: 6500 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aérospatiale Alouette III na slovenské Wikipedii.

  1. Aerospatiale SA-316B Alouette III Private Charter Flights and Prices [online]. Paramountbusinessjets.com [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SA-316 / SA-319 Alouette III [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Svetoň Pavol: Vrtulníky nad Tatrami, Vydavatelství matičky slovenské, 2009

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • SA316 / SA319 Alouette III Light Utility Helicopter [online]. Airforce-technology.com [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)