Přeskočit na obsah

IAI Arava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
IAI Arava
IAI Arava v muzeu na letecké základně Chacerim
IAI Arava v muzeu na letecké základně Chacerim
Určenílehký užitkový a transportní letoun
VýrobceIsrael Aircraft Industries
První let27. listopadu 1969
Charakteraktivní
Výroba1972–1988
Vyrobeno kusů80+
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IAI Arava (hebrejsky: ערבה) je dvoumotorový celokovový lehký transportní letoun s krátkým vzletem a přistáním (kategorie STOL) s dvojitou svislou ocasní plochou vyráběný v Izraeli v 70. a 80. letech společností Israel Aircraft Industries (IAI). Arava se stala vůbec prvním návrhem letounu tohoto leteckého výrobce, který se dostal do výroby a prvním významnějším typem letadla kompletně zkonstruovaným v Izraeli.[1] Byla navržena jak pro vojenský, tak pro civilní trh, ale nakonec bylo postaveno pouze relativně malé množství strojů. Mezi odběrateli byly především země třetího světa, a to především ze střední a Jižní Ameriky, ale i Svazijsko či Thajsko.

Projektové práce na Aravě začaly v roce 1966 a mezi hlavní požadavky patřila schopnost krátkého vzletu a přistání (STOL), možnost operovat na úzké přistávací ploše a zároveň dostatečná kapacita pro přepravu 25 vojáků či objemného nákladu. Pro splnění všech těchto úkolů byla nakonec pro design Aravy zvolena neobvyklá konfigurace. Letoun získal krátký, leč široký sudovitý trup, jehož zadní část je sklápějící pro umožnění snadného nakládání a vykládání. Rozpětí křídel s dvouštěrbinovými vztlakovými klapkami bylo zvoleno zhruba 21metrové a letoun byl vybaven dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney Canada PT6A-27 o výkonu 750 shp. Z každého z nich vybíhají prodloužené motorové gondoly, na nichž jsou umístěny ocasní plochy.

První létající prototyp civilní varianty IAI-101 (imatrikulace 4X-AIA) poprvé vzlétl 27. listopadu 1969,[2] druhý (4X-IAA) pak 8. května 1971. Prototyp vojenské verze IAI-201 (4X-IAB) byl zalétán 7. března 1972 s výkonnějšími pohonnými jednotkami PT6A-34 o výkonu po 576 kW a zvýšenou vzletovou hmotností.[3] Výroba letounu byla ukončena v roce 1988. Do té doby bylo vyrobeno více než 90 letounů, z nichž 70 bylo určeno pro vojenské využití. V některých státech je letoun stále v aktivní službě.

Pohled do kokpitu Aravy
  • IAI 101 - civilně-přepravní verze
  • IAI 102 - civilně-přepravní verze pro 20 osob v klasické konfiguraci či pro 12 osob ve VIP konfiguraci
  • IAI 102B - civilně-přepravní verze
  • IAI 201 - vojensko-přepravní verze
  • IAI 202 - Modifikovaná delší verze s modifikovanými křídly, jejíž testy byly zahájeny v létě 1976. Pohon zajišťovaly motory PT6A-36 po 576 kW.

Vojenská verze mohla být rovněž vybavena řadou zbraní, v závislosti na roli, jež měla Arava sehrát. Zbraňová konfigurace mohla zahrnovat dva kulomety v bočních částech trupu letounu (obvykle M2 Browning ráže 0.5") a třetí v zadní části trupu, a dva podvěsy obsahující 6x82 mm raket, torpéda nebo sonarové bóje.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Přehled uživatelů typu IAI Arava
Čelní pohled na Aravu
IAI Arava Fuerza Aérea Guatemalteca
IAI Arava, Thajské královské letectvo
ArgentinaArgentina Argentina
BolívieBolívie Bolívie
EkvádorEkvádor Ekvádor
GuatemalaGuatemala Guatemala
HaitiHaiti Haiti
HondurasHonduras Honduras
IzraelIzrael Izrael
KamerunKamerun Kamerun
KolumbieKolumbie Kolumbie
LibérieLibérie Libérie
MexikoMexiko Mexiko
NikaraguaNikaragua Nikaragua
Papua Nová GuineaPapua Nová Guinea Papua Nová Guinea
SalvadorSalvador Salvador
SvazijskoSvazijsko Svazijsko
ThajskoThajsko Thajsko
VenezuelaVenezuela Venezuela

Specifikace (IAI-201)

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres
IAI-201 Arava, Fuerza Aérea Hondureña

Údaje podle[1][3]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 326 km/h ve výšce 3 050 m
  • Cestovní rychlost: 311 km/h ve výšce 3 050 m
  • Dostup: 7 315 m
  • Stoupavost u země: 9,1 m/s
  • Dolet: 1 297 km

V tomto článku byl použit překlad textu z článku IAI Arava na anglické Wikipedii.

  1. a b Gunston 1982, s. 136.
  2. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 129. 
  3. a b NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: NADAS, 1981. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GUNSTON, Bill, 1982. Illustrated Guide to the Israeli Air Force. London: Salamander Books. 159 s. ISBN 0-86101-140-6. Kapitola IAI Arava (IAI 101, 201), s. 136–137. (anglicky) 
  • TAYLOR, John W. R. Jane's All The World's Aircraft 1982-83. London: Jane's Yearbooks, 1982. ISBN 0-7106-0748-2. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]