Stearman PT-17 Kaydet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boeing Stearman PT-17 Kaydet
Boeing Stearman PT-17
Boeing Stearman PT-17
Určení cvičný letoun
Výrobce Boeing
Šéfkonstruktér L. C. Stearmen a Mace Short
První let 1934
Zařazeno 1934
Uživatel USAAC
US Navy, Brazílie
Vyrobeno kusů 8584 ks
Cena za kus až 10 412 USD


Boeing Stearman PT-17 Kaydet byl americký dvouplošník smíšené konstrukce s pevným ostruhovým podvozkem, užívaný pro výcvik pilotů v druhé světové válce.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1933 dokončila firma Stearman cvičný stroj Model 70, který již nesl základní rysy budoucích Kaydetů. USAAC tehdy letoun neobjednalo, avšak jako upravený Model 73 byl s vojenským označením NS-1 dodán v počtu 61 kusů US Navy. Typ zaznamenal rovněž řadu exportních úspěchů, na jejichž základě vznikl v roce 1936 z Modelu A73L3 konečný cvičný Model 75. Civilně registrovaný prototyp v témže roce vzlétl a získal i certifikát ATC 743. Testy u USAAC vyústily v objednávku 26 exemplářů jako typ PT-13 (Primary Trainer) s hvězdicovými motory Lycoming R-680-5 po 158 kW.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Boeing PT-17 Stearman (N746BJ) v roce 2004 v Německu

Zakrátko následovala objednávka na 92 kusy PT-13A s pohonnými jednotkami R-680-7 po 162 kW a na 155 kusů PT-13B s motory R-680-11 po 206 kW, z nichž bylo později 6 upraveno na PT-13C určených k nočnímu létání. Během té doby, v roce 1939, došlo k přejmenování společnosti Boeing Airplane Company-Stearman Wichita Division na Boeing Wichita Division. Jméno Stearman se však neoficiálně užívalo i nadále.

Tehdy také vznikl nejrozšířenější Model A75N1, který se od PT-13 odlišoval zabudováním sedmiválcového hvězdicového motoru Continental R-670-4, nebo -5 a nutnými změnami v instalacích. Pro USAAC bylo celkem objednáno 2942 kusů, jejichž dodávky končily v lednu 1943. První variantou byl PT-17, následovala noční modifikace PT-17A, speciální práškovací PT-17B a PT-17C.

Stearman v Pardubicích

„Sedmnáctku“ objednalo rovněž US Navy, které tak získalo 250 kusů jako N2S-1 a 455 kusů v podobě N2S-4. Dále pak typ N2S-2 s Lycomingy R-680-8 a přibližně 2000 N2S-3 s pozdějšími R-670-4.

Pokračováním vývoje vzniklo 150 strojů PT-18 a PT-18A (Model A75J1) s motory Jacobs R-755-7 o výkonu 165 kW. Tři stovky Modelu D75N1 v podstatě shodných s PT-17, ovšem se zimním vybavením, objednalo RCAF, které je užívalo s typovým názvem Kaydet Mk.1. Z administrativních důvodů bylo exportnímu letounu přiděleno i označení USAAF PT-27.

Poslední sériovou verzí pro americké ozbrojené síly se stal typ E75 s motorem Lycoming R-680-17 o 165 kW, odvozený od PT-17C a značený PT-13D. USAAF převzalo 855 kusů, US Navy pak 873 jako N2S-5.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Boeing-Stearman Model 75, Fuerza Aerea Mexicana

Kaydety sloužily prakticky u všech amerických pilotních škol námořnictva a armády. Typy PT-17 a PT-13 USAAF (později USAF) vyřadilo až koncem 40. let 20. století, US Navy o něco později.

O řadu let déle sloužily exportní verze Modelu 75 a odvozeného bojového Modelu 76, dodávané před válkou, během ní či modifikované z přebytků po jejím skončení v mnoha zemích. Letouny byly exportovány zejména do zemí jižní a střední Ameriky, ale též do Číny či na Filipíny. Jedny z posledních exemplářů v řadové službě dolétaly v Izraeli a Mexiku.

Výroba byla ukončena v únoru 1945, do té doby bylo postaveno 10 346 strojů (tento počet uvádí ročenka Jane’s; stránky firmy Boeing uvádějí, že u mateřské firmy vzniklo 8584 letounů). Tato diference vznikla započítáním náhradních dílů a jejich ekvivalentem dokončených letounů. Po válce se tyto oblíbené stroje začaly dostávat k fanouškům létání a sloužily (a někde slouží dodnes) jako civilní sportovní, práškovací a akrobatické letouny.

Na přelomu roku 2015 - 2016 absolvovala Tracey Curtis-Taylor tříměsíční let z Farnborough do Sydney na renovovaném letounu Boeing Stearman s názvem Spirit of Artemis. Let byl zorganizován jako pocta průkopnici letectví Amy Johnson[1].

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Stearman Kaydet Chel Ha Avir

Údaje platí pro PT-17B[2]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Rozpětí: 9,80 m
  • Délka: 7,62 m
  • Výška: 2,80 m
  • Nosná plocha: 27,63 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 876 kg
  • Vzletová hmotnost : 1236 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost u země: 200 km/h
  • Cestovní rychlost: 170 km/h
  • Počáteční stoupavost: 4,4 m/s
  • Dostup: 3415 m
  • Dolet: 815 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Postřik bavlny letounem Stearman PT-17 Kaydet, 1965

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Britka doletěla dvouplošníkem do Austrálie, Sýrii se musela vyhnout. idnes.cz [online]. 2016-01-09 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online.  
  2. Miroslav Balous, Stearman Model 75 Kaydet, Letectví+Kosmonautika, 2005, str. 65, č.7

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GENF, S. A.. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji : Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 254 a 255.  
  • BALOUS, Miroslav. Stearman Model 75 Kaydet. Letectví a kosmonautika. červenec 2005, roč. 81., čís. 7, s. 64 a 65.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]