Dassault Rafale

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rafale
Určení Víceúčelový stíhací letoun
Výrobce Dassault Aviation
První let 4. července 1986
Zařazeno 18. května 2001
Charakter Ve službě
Uživatel Francouzské letectvo
Francouzské námořnictvo
Výroba 1986-dosud
Vyrobeno kusů 141 (k září 2015)

Dassault Rafale je francouzský víceúčelový námořní palubní stíhací letoun 4,5 generace s charakteristikami CATOBAR. Je primárně určen pro vybojování vzdušné nadvlády. Do operační služby byl zaveden v roce 2000. Provozuje ho jak francouzské letectvo, tak francouzské námořnictvo z paluby letadlové lodě Charles de Gaulle. Typ byl opakovaně nabízen pro export, prvním úspěchem je jeho vítězství v indické soutěži Medium Multi-Role Combat Aircraft (MMRCA). Indie plánuje odběr celkem 126 strojů.[1]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prototyp Rafale C 01 na show v Paříži 1993
Rafale B/C

V roce 1983 se spojilo několik evropských zemí – Francie, Itálie, Velká Británie, Německo a Španělsko na projektu nového obratného víceúčelového bojového letounu, který by byl protiváhou nové generace ruských stíhacích letounů. Vedením konstrukčních prací a částí výroby byla pověřena Francie. Výsledkem byly dva technologické demonstrátory ACX (Avion de Combat Experimentale). V roce 1985 Francie konsorcium opustila a pustila se do vývoje vlastního letounu, více odpovídajícího jejím představám (zbytek konsorcia vyvinul nynější letoun Eurofighter Typhoon).

Technologický demonstrátor nového letounu dostal označení Rafale A a poprvé vzlétl 4. července 1986. Poháněly ho přitom dva americké dvouproudové motory General Electric F404-GE-400. Zkušební pilot Guy Miteaux-Maurouard se strojem dosáhl rychlosti Mach 1,3 a přetížení 5 g což nebylo obvyklé. V roce 1988 pak byla objednána sériová výroba typu.

Rafale byl projektován jako dvoumotorový jednomístný stroj v provedení delta-kachna. Ve službě měl nahradit dosluhující letouny Super Étendard a Crusader u Aéronavale, což vyžadovalo schopnost operovat z paluby letadlových lodí a zároveň letouny Mirage F1 a Jaguar u Armée de l'air. Navíc měl doplnit stíhací letouny Mirage 2000 v úloze stroje pro vybojování vzdušné nadvlády.

Po skončení studené války dochází ve Francii, tak jako v mnoha jiných západoevropských zemích, ke škrtům výdajů na zbrojní průmysl. Tato situace se sice podepsala na časovém skluzu ve vývoji, ale i přesto je Rafale byl v roce 2001 úspěšně dokončen a zařazen do francouzské armády.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Materiály použité ke konstrukci letadla Rafale

Letadlo je k dispozici ve třech variantách:

  • Rafale C - standardní jednomístná verze, určená pro francouzské letectvo
  • Rafale B - dvoumístná verze francouzského letectva, určená hlavně pro průzkumné a bombardovací mise. Válka v Zálivu ukázala, že při plnění těchto typů bojových úkolů je druhý člen posádky nenahraditelný.
  • Rafale M - jednomístná verze, určená pro francouzské námořnictvo, schopná operovat z letadlových lodí. Od verze C a B se liší zesíleným trupem, delším předním podvozkem, delším záchytným hákem mezi motory a vestavěným nástupním žebříkem.

Drak[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce s delta křídlem a kachními plochami dělá Rafale velmi obratným letadlem, schopným snést přetížení od -3,6g až do 9 g. Letadlo je navrženo jako přirozeně nestabilní, avšak díky systému fly-by-wire dosahuje vynikajících letových schopností.

Přestože nepatří do kategorie "stealth" stíhaček, byl Rafale navržen s ohledem na co největší snížení radarového odrazu a tepelné stopy. Radarový odraz stroje se podařilo redukovat hlavně speciálním tvarováním draku a použitím kompozitních materiálů (70% plochy letadla).

Kokpit[editovat | editovat zdroj]

V kokpitu je využit koncept HOTAS (Hands-On-Throttle-And-Stick) - nejdůležitější ovládací prvky jsou umístěny na plynové a řídicí páce.

Sedadlo je nakloněno směrem dozadu pod úhlem 29°, aby byl pilot schopen lépe snášet vysoké přetížení při náročném manévrování.

Informace získané ze senzorů letadla jsou zobrazovány prostřednictvím průhledového displeje (head-up display) a tří multifunkčních barevných displejů. V závislosti na preferenci pilota může být využit také displej integrovaný do přilby a určený k zaměření cíle.

Avionika[editovat | editovat zdroj]

OSF je vidět pod kokpitem na pravo od tankovací trubice
Motor Snecma-M88-2

Zhruba prvních 100 sériově vyrobených stíhaček Rafale bylo vybavených radarem RBE2 od firmy Thales. V říjnu 2012 se však Rafale stal první evropskou stíhačkou, vybavenou radarem typu AESA (Active Electronically Scanned Array). Je to moderní radar s aktivním elektronickým vychylováním paprsku a nese označení RBE2 AA..[2] Radar by měl být schopen vyhledat cíl s radarovým odrazem 3m2 až na 200 km a sledovat jej na 167 km. Systém RBE2 AA by měl být schopen navádět rakety až na 8 cílů současně a má mít horizontální úhlové pokrytí +/- 70o.

Kromě radaru pomáhá letadlu Rafale při vybojování vzdušné nadvlády ještě systém pasivních senzorů. Je nazvaný OSF (Optronique Secteur Frontal) a byl vyvinut také společností Thales. Jak již z názvu vyplývá, jde o elektrooptický systém integrovaný v přední části letadla. Může pracovat buď na viditelné nebo na infračervené vlnové délce. To umožňuje pilotovi identifikaci vzdušných cílů a nasazení tepelně naváděných střel i mimo vizuální vzdálenost.

Rafale má integrovaný obranný systém s názvem SPECTRA, který je společným produktem firem Thales a MBDA. Jde o komplexní systém ochrany před vzdušnými a pozemními hrozbami. SPECTRA dokáže spolehlivě detekovat, identifikovat a lokalizovat hrozbu na dlouhou vzdálenost. To umožňuje pilotovi okamžitě vybrat nejúčinnější obranné opatření založené na kombinaci radarového rušení, vypouštění infračervených nebo radarových klamných cílů, případně provést únikový manévr.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • Rafale A – technologický demonstrátor
  • Rafale B (Biplace) – dvoumístný letoun pro francouzské letectvo
  • Rafale C (Chasseur) – jednomístný letoun pro francouzské letectvo
  • Rafale M (Marine) – jednomístný palubní stíhač pro francouzské námořnictvo
  • Rafale N – plánovaný dvoumístný palubní letoun, jeho vývoj byl zrušen

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Rafale-B během operace v Mali

První mise proběhla v Afghánistánu 12. března 2007 a už 28. března došlo k bombardování pozemních cílů bombami GBU-12. K dalšímu nasazení došlo v Libyi 19. března 2011, kdy francouzské Rafale zahájily průzkumné operace a jejich prvními cíli se stalo dělostřelectvo v okolí města Benghází. Dne 24. března 2011 zničil jeden Rafale lehké útočné letadlo G-2 Galeb stojící na přistávací dráze.[3] Také byly použity také Storm Shadow a to proti libyjské letecké základně Al Jufra.

Během intervence v Mali bombardovala 13. ledna 2013 čtyři letadla Rafale výcvikové tábory, sklady a zařízení povstalců ve městě Gao. Dne 18. září se letadla Rafale připojila k americkým útokům na logistický sklad a pozice bojovníků Islámského státu v blízkosti města Zuma.

Dne 8. září 2015 začaly francouzské Rafale podnikat průzkumné lety nad Sýrií s cílem shromáždit informace o Islámském státě. 19. září zahájilo francouzské letectvo v Iráku operaci Chammal, což je souhrnný název pro boj proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii. 27. září podniklo pět letadel Rafale první nálet v Sýrii, kde zničili výcvikový tábor nedaleko města Džaláa. O život přišlo 30 příslušníků extremistické organizace Islámský stát.[4] Francie podnikla další nálety na výcvikový tábor ISIS 9. října během nichž zahynulo šest ozbrojenců.[5] 3. ledna 2015 zničily francouzské letouny v Sýrii další objekt východně od města Aleppo. Čtyři stíhačky Rafale vzlétly ze základny Al Dhafrah ve Spojených arabských emirátech a terčem jejich náletů byla budova, kterou extremisté ze skupiny IS využívaly k výrobě raket a skladování zbraní. Při bombardování byly použity střely s plochou dráhou letu SCALP, známé také pod názvem Storm Shadow.[6]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Mapa uživatelů letounů modře, objednávky tyrkysově

Francie Francie

Francouzské letectvo - objednáno 180 ks (132 pro letectvo a 48 pro námořnictvo). 135 letadel bylo dodáno do září 2015.

Egypt Egypt

Egyptské vojenské letectvo - objednano 24 ks. První tři letadla byla dodána v červenci 2015.

Katar Katar

Katarské letectvo - objednáno 24 ks.[7]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Nákres

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1-2
  • Délka: 15,27 m
  • Rozpětí: 10,80 m
  • Výška: 5,34 m
  • Nosná plocha : 45,7 m²
  • Hmotnost (prázdný): 9 500 kg
  • Vzletová hmotnost: 14 016 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 24 500 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Snecma M88-2
    • Suchý tah: 50,04 kN každý
    • Tah s forsáží: 75,62 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 2 390 km/h
  • Dolet: 3 700+ km
  • Akční rádius: 1 852+ km
  • Dostup: 16 800 m
  • Stoupavost: 304,8+ m/s
  • Plošné zatížení: 306 kg/m²
  • Tah/Hmotnost: 1,10

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1 kanón GIAT 30/M791 ráže 30 mm se zásobou munice 125 ks
  • 14 externích závěsů (B/C) a 13 externích závesů (M) - s nosností do 9 500 kg
    • Střely vzduch-vzduch:
      • MBDA MICA IR
      • MBDA MICA EM
      • Magic II
      • MBDA Meteor
    • Střely vzduch-země:
    • Pumy:
    • Další:
      • Thales Damocles - zaměřovací kontejner na laserem naváděné bomby
      • Thales AREOS - kontejner určený k průskumu
      • 5 přídavných palivových nádrží ke zvýšení doletu

Souvisejí články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dassault Rafale na anglické Wikipedii.

  1. Dassault Rafale wins MMRCA deal beating Eurofighter Typhoon [online]. Times of India, [cit. 2012-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. "France accepts first AESA-equipped Rafale"
  3. "Galeb Kill not Air-to-Air"
  4. Five Rafales, one Atlantique 2 and one C-135 involved in France’s air strike in Syria
  5. France launches new air strike in Syria against IS
  6. UAE: French Rafale jets loaded with SCALP missiles strike ISIS targets
  7. "Dassault Rafale Export Sales Seeing New Life"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]