Aero Vodochody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
AERO Vodochody Aerospace
Logo
Logo
Továrna Aero Vodochody s přilehlým letištěm
Továrna Aero Vodochody s přilehlým letištěm
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení25. února 1919
Adresa sídlaU Letiště 374, Odolena Voda, 250 70, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnostiaerokosmonautika
ProduktyAero L-159 Alca, L-39 Albatros a Aero L-39NG
Obrat 2,5 mld. Kč (2020)[1]
Provozní zisk -0,8 mld. Kč (2020)[1]
Výsledek hospodaření -1,0 mld. Kč (2020)[1]
Celková aktiva 6,9 mil Kč (2020)[1]
Vlastní kapitál -1,2 mld. Kč (2020)[1]
Zaměstnanci1 336 (2020)[1]
MajitelHSC Aerojet Zrt. (100 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.aero.cz
IČO24194204
LEI31570010000000127359
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aero L-159A ALCA
Aero Ae270 Ibis


AERO Vodochody AEROSPACE a.s. je český výrobce letadel. Továrna a tovární letiště se nachází v okresu Praha-východ mezi Vodochody a Odolenou Vodou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Továrna byla založena roku 1919 v Praze, v roce 1953 se přestěhovala do Vodochod. Po změně režimu v listopadu 1989 firma ztratila velkou část svých trhů v bývalém sovětském bloku a od té doby hledá vhodného partnera, který by jí umožnil naplnit výrobní kapacity a dále se rozvíjet:

Privatizace Aero Vodochody[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2006 První vláda Mirka Topolánka rozhodla o privatizaci Aera Vodochody včetně letiště a pozemků formou prodeje akciové společnosti Oakfield patřící česko-slovenské investiční skupině Penta. Ta nabídla nejvyšší cenu 2,91 mld Kč (druhý zájemce Konsorcium PPF a J&T jen 1,7 mld Kč) se vlastníkem stala 4. ledna 2007. K 30. listopadu 2007 byla zapsána od Obchodního rejstříku dceřiná společnost Letiště Vodochody 100 % vlastněná společností AERO Vodochody, a.s. (patřící do skupiny Penta Investments) Jejím generálním ředitelem se stal ing. Martin Kačur, dřívější generální ředitel České správy letišť, státního podniku.[2] Ředitelem Aera Vodochody byl od května 2016 Giuseppe Giordo. Ještě v roce 2007 proběhla restrukturalizace, jejímž hlavním výsledkem byl v roce 2007 po několika ztrátových letech zisk ve výši 236 milionů Kč. V roce 2021 Penta Investments svůj podíl prodala, 100% vlastníkem Aera stává společnost HSC Aerojet Zrt., v níž majoritu vlastní maďarský byznysmen Kristóf Szalay-Bobrovniczky, a minoritní podíl drží společnost OMNIPOL a.s. Součástí prodeje je i Letiště Vodochody a.s.

Záměr vybudovat mezinárodní letiště[editovat | editovat zdroj]

Po privatizaci se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. V únoru 2009 byl na Ministerstvu životního prostředí oznámen záměr na vybudování druhého největšího mezinárodního letiště se 35 tisíci pohyby za rok (proces Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, EIA[1]). Proti záměru se ale sdružily okolní obce a zorganizovaly petici proti rozšíření letiště.[3] Ve čtvrtek 25. 6. 2009, bylo v Kralupech nad Vltavou ustanoveno Sdružení proti letišti. Obce, na jejichž území žije téměř 30 tisíc občanů deklarují v podepsaném memorandu nesouhlas s plánovaným záměrem výstavby a společný a jednotný postup proti výstavbě nového letiště. Chtějí využít všechny zákonné prostředky k tomu, aby realizaci rozšíření současného firemního letiště Aera Vodochody zabránily a chtějí aktivně chránit životní prostředí a zdraví svých občanů před negativními vlivy plánovaného letiště. Signatáři memoranda jsou tyto obce: Dolany nad Vltavou, Chvatěruby, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Líbeznice, Máslovice, Měšice, Nelahozeves, Panenské Břežany, Postřižín, Užice, Veltrusy a Zlončice [2]. V roce 2010 proběhla ve dvanácti dotčených obcích místní referenda s jednoznačným výsledkem proti rozšíření Letiště Vodochody. S výjimkou referenda v Odoleně Vodě byla tato referenda závazná pro zastupitelstva, protože se jich zúčastnilo alespoň 35 % obyvatel, a zároveň minimálně nadpoloviční většina hlasovala proti záměru (resp. více než 25 % všech obyvatel) (viz zákon o místním referendu Archivováno 27. 5. 2020 na Wayback Machine). Dne 23. 7. 2013 se na letňanském výstavišti v hale č. 2 konalo veřejné projednání, které patřilo vůbec k nejdelším v historii, když trvalo více než 16 hodin (od 12 hodin do 4.30).[4][5]

Přehled vyráběných letadel[editovat | editovat zdroj]

Do 2. světové války[editovat | editovat zdroj]

Od 2. světové války (včetně)[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Výroční zpráva společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a.s. za rok 2020
  2. Cizner, Jan. Martin Kačur: Stavím letiště a baví mě to. iDnes.cz, 5. října 2004. http://ekonomika.idnes.cz/martin-kacur-stavim-letiste-a-bavi-me-to-fc8-/ekonomika.aspx?c=2004M232H01F
  3. Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009
  4. Vitík, Matyáš. Veřejné projednání k letišti Vodochody. Ministerstvo životního prostředí, 24. července 2013. http://www.mzp.cz/cz/news_130724_vodochody
  5. Říha, Jiří, ČTK. Odpůrci vodochodského letiště jednali o studii EIA celou noc. Mělnický Deník, 25. července 2013. http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/odpurci-vodochodskeho-letiste-jednali-o-studii-eia-celou-noc-20130725.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]