Aero A-35

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
A-35
Aero A-35
Aero A-35
Výrobce Aero
První let 1928
Uživatel ČSA
Baťovo obchodní letectvo
Vyrobeno kusů 12

Aero A-35 byl československý jednomotorový dopravní letoun smíšené konstrukce pro pět cestujících, řešený jako vzpěrový hornoplošník s pevným klasickým podvozkem.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Letoun vznikl na základě myšlenky dvou vojenských pilotů, kapitána Františka Malkovského a poručíka Ludvíka Pavlovského, kteří se chtěli na oslavu desátého výročí vzniku Československa pokusit o přelet Atlantského oceánu na trase Evropa-USA. Oba letci konali přednášky a propagační akce, ve prospěch jejich zamýšleného letu se také konala celostátní sbírka s přispěním krajanů z USA. Aeroklub Republiky československé i Masarykova letecká liga (MLL) se od akce distancovaly z obavy z neúspěchu a tím poškození dobrého jména československého letectví. Celý projekt rekordního přeletu tak skončil nezdarem.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Společnost Aero však bez ohledu na dění konstruovala dálkový letoun s označením A-35, který měl nést název „Zlatá Praha“. Prototyp byl dokončen v listopadu 1928, který byl poháněn motorem Wright Whirlwind J-6 o výkonu 176 kW. V zasklené kabině před křídlem byl prostor pro dva piloty, interiér trupu byl prázdný, avšak počítalo se zde s instalací velké válcové nádrže pohonných hmot. Tento prostor také nebyl vybaven okny, protože se s umístěním cestujících nepočítalo.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Aero A-35 (OK-ATK), Baťa Aerodrome, 1938

Vzhledem k neuskutečnění transatlantického přeletu nabídla letecká firma Aero prototyp A-35 ministerstvu veřejných prací jako dopravní s vybavením pro pět cestujících a jednoho pilota. MVP stroj převzalo s imatrikulací L-BAUA a předalo jej resortně podřízené letecké společnosti Československé státní aerolinie. Zde byl během roku 1929 testován a následně objednán v počtu šest sériových kusů s československými motory Walter Castor o 176 kW. V období let 1930-1937 tyto letouny (OK-AUB až OK-AUG) létaly především na trasách do Rumunska. Celkem absolvovaly 798 028 km během 5679 letových hodin.

Dva letouny A-35 (OK-AUF a OK-AUB) pak přešly z ČSA do stavu MLL pro vyhlídkové lety, třetí exemplář (OK-AUC) zakoupilo československé vojenské letectvo.

Firma Baťa ve Zlíně objednala pět dalších A-35 se zvětšenými nádržemi v křídle (OK-ATD, -ATK, -ATN, -ATX a -ATZ). Tři z nich byly provozovány až do zastavení letového provozu po okupaci v roce 1939.[1]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Civilní[editovat | editovat zdroj]

Vojenští[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka:
  • Kapacita:
  • Rozpětí: 14,52 m
  • Délka: 9,75 m
  • Nosná plocha: 28,70 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1120 kg
  • Vzletová hmotnost: 1900 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 197 km/h
  • Cestovní rychlost: 165 km/h
  • Výstup na 3000 m: 21,3 min
  • Dostup: 4800 m
  • Dolet: 660 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Němeček, Jednomotorová dopravní letadla, Aero A-35, 1990, str. 15
  2. PIERON, Roman. Aero A-35 [online]. www.geocities.ws [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s. 
  • NĚMEČEK, Václav. Jednomotorová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. (Atlas letadel; sv. 8). ISBN 80-7030-106-6. 
  • NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla 1. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. 
  • RAJLICH, Jiří. Vzduch je naše moře. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0221-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]