Slovenské vzdušné zbraně
Slovenské vzdušné zbraně | |
Označení letadel (1940–1944)
|
|
Země | ![]() |
---|---|
Vznik | 1939 |
Zánik | 1944 |
Typ | letectvo |
Účast | |
Války | malá válka druhá světová válka |
Slovenské vzdušné zbrane (SVZ) byly ozbrojené letecké síly tzv. Slovenského státu, existující od března 1939 do října 1944. Jejich úkolem byla obrana vzdušného prostoru Slovenské republiky, ale SVZ se účastnily i vojenských operací proti Rudé armádě na Východní frontě. První bojové akce SVZ uskutečnily v tzv. „Malé válce“ a ve válce proti Polsku.
Letadla pro výcvik poskytlo Německo a Itálie K obraně slovenského vzdušného prostoru byly využívány stroje Messerschmitt Bf 109 (typy E a G), Avia B-534, a další stíhací letouny. S obranou samozřejmě pomáhaly i jednotky Luftwaffe dislokované v oblasti.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]
Zkoušku ohněm prodělalo slovenské letectvo hned v březnu 1939, kdy ozbrojené síly Maďarska vnikly po záboru Podkarpatské Rusi (16. března) na území východního Slovenska. Proti maďarským vzdušným silám byly nasazeny 45. a 49. stíhací letka s dvaceti B-534 a 12. a 13. pozorovací letka, vyzbrojená asi dvaceti Š-328, operující z letiště ve Spišské Nové Vsi. Jejich protivník nasadil do akce stíhací letku 1/1 "Íjász", vybavenou italskými stíhačkami Fiat CR.32. Hned první den operací (23. března) ztratili Slováci dvě B-534, zasažené protiletadlovou palbou. 26. března bylo podepsáno příměří; během čtyř dnů bojů však Slovensko ztratilo devět letounů Avia B-534 a čtyři Letovy Š-328, sedm pilotů bylo zabito a jeden zajat.
Invaze do Polska[editovat | editovat zdroj]
Svou roli sehrálo slovenské letectvo i při invazi do Polska. Nasadilo 39. a 45. stíhací letku a 16. pozorovací letku. Hlavní úlohou stíhacích letek bylo eskortování německých střemhlavých bombardérů Junkers Ju 87 při útocích na polské pozice. Při provádění těchto akcí SVZ ztratily dvě svá letadla (pravděpodobně B-534). 16. pozorovací letka shazovala lehké bomby a letáky a podílela se na kurýrní službě.
Boje v Sovětském svazu[editovat | editovat zdroj]

22. června 1941 překročila německá armáda hranice Sovětského svazu, kterému Třetí říše vzápětí vyhlásila válku. Tentýž den Slovensko prostřednictvím prezidenta a ministra zahraničních věcí vyjádřilo tomuto tažení podporu, což o dva dny později potvrdilo vysláním bojových jednotek na východní frontu. Na frontě bylo kromě pozemního vojska nasazeno i slovenské letectvo. Navzdory nedostatkům ve výzbroji a výcviku si slovenští letci vedli poměrně úspěšně a na zastaralých dvouplošnících získali řadu vzdušných vítězství. Legendární letka 13 přezbrojená na Messerschmitty Bf 109 pokračovala v boji po boku Luftwaffe i po stažení většiny ostatních slovenských jednotek. Nejúspěšnějším pilotem byl Ján Režňák s 32 potvrzenými sestřely. Zvrat ve válce na východní frontě ale brzy demoralizoval i letectvo, stejně jako u pozemního vojska zde docházelo k případům dezerce a po vypuknutí Slovenského národního povstání se letci přidali na stranu povstalců.[1]
Organizace[editovat | editovat zdroj]
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Slovenské letectvo vzniklo na základě československého 3. leteckého pluku generála-letce Milana Rastislava Štefánika, který jako jediný z šesti československých leteckých pluků byl umístěn na Slovensku. Po vytvoření Slovenského státu v březnu 1939 převzaly nově vzniklé Vzdušné zbraně jeho leteckou výzbroj a organizační strukturu. Velitelem letectva se stal pplk. Ján Ambruš, velitelem pluku mjr. Karol Sojček. Letectvo se v té době potýkalo hlavně s nedostatkem pilotů a zastaralostí leteckého parku.
- Letecký pluk generála-letce M. R. Štefánika (stav k březnu 1939)[2]
- 1. peruť
- 9. pozorovací letka (Vajnory, Letov Š-328)
- 64. zvědná letka (Vajnory, Letov Š-328)
- 2. peruť
- 12. pozorovací letka (Spišská Nová Ves, Letov Š-328)
- 13. pozorovací letka (Spišská Nová Ves, Letov Š-328 a Aero Ap-32)
- 49. stíhací letka (Spišská Nová Ves, Avia B-534)
- 3. peruť
- 37. stíhací letka (Piešťany, Avia B-534)
- 38. stíhací letka (Piešťany, Avia B-534)
- 39. stíhací letka (Piešťany, Avia B-534 a Avia Bk-534)
- 45. stíhací letka (Piešťany, Avia B-534)
- 4. peruť
- 10. pozorovací letka (Nitra, Letov Š-328)
- 15. pozorovací letka (Nitra, Letov Š-328, Letov Š-128, Letov Š-218, Letov Š-16, Aero A-230, Aero A-330 a Avia Ba-33)
- 16. pozorovací letka (Tri Duby, Letov Š-328 a Letov Š-16)
- Náhradní letka (Piešťany, Avia Ba-33, Avia Ba-34 a Aero Ap-32)
- Cvičná letka (Vajnory, Nitra a Piešťany, Avia B-534, Letov Š-328, Praga E-39, Praga E-241, Avia Ba-122, Avia Bs-122, Aero A-100, Aero A-11, Aero A-200, Avia B-34, Letov Š-16, Aero A-211 a Dewoitine D-1)
- Technická letka (Piešťany)
- Letecký park a dílny (Nitra)
- Letecká střelnice (Malacky-Nový Dvor)
Reorganizace 1939[editovat | editovat zdroj]
Na konci roku 1939 došlo k celkové reorganizaci jednotek. Kvůli stálému nedostatku bojových pilotů byl zredukován počet letek - z pěti stíhacích vznikly tři (11. a 12. v Piešťanech a 13. ve Spišské Nové Vsi), ze sedmi pozorovacích také tři (1. v Žilině, 2. ve Spišské Nové Vsi a 3, v Nitře). Byla vytvořena nová letecká škola v Trenčianských Biskupicích, používající původně letadla čs. provenience, později pak letadla německá. Došlo ke sloučení velitelství leteckého pluku s velitelstvím letectva na Ministerstvu národnej obrany. Navíc vznikly nové samostatné perutě, podléhající jednotlivým velitelstvím divizních oblastí.
- Slovenské vzdušné zbraně (stav k říjnu 1939)[3]
- Peruť I (Nitra)
- Letka 9
- Letka 10
- Letka 16
- Peruť II (Spišská Nová Ves)
- Letka 12
- Letka 45
- Letka 49 (rámcová)
- Peruť III (Piešťany)
- Letka 37
- Letka 39
- Letka 64
- Letka 38 (rámcová)
- Náhradní peruť (Piešťany)
- Letecký park a dílny
- Slovenské vzdušné zbraně (stav k lednu 1940)[3]
- Velitelství Divizní oblasti Trenčín (VDO 1)
- Peruť III (Piešťany)
- Letka 3 (Nitra)
- Letka 11 (Piešťany)
- Letka 13 (Piešťany)
- Náhradní peruť (Piešťany)
- Cvičná letka (Piešťany)
- Školní letka (Piešťany)
- Výcviková letka (Piešťany)
- Zpravodajská letka (Piešťany)
- Oddíl vzdušného zpravodajství (Piešťany)
- Peruť III (Piešťany)
- Velitelství Divizní oblasti Banská Bystrica (VDO 2)
- Peruť I (Zvolen)
- Letka 1 (Zvolen)
- Letka 2 (Spišská Nová Ves)
- Peruť I (Zvolen)
- Velitelství Divizní oblasti Prešov (VDO 3)
- Peruť II (Spišská Nová Ves)
- Letka 12 (Spišská Nová Ves)
- Peruť II (Spišská Nová Ves)
Významní piloti[editovat | editovat zdroj]

- Ján Režňák
- Izidor Kovárik
- Ján Gerthofer
- František Cyprich
- František Brezina
- Anton Matúšek
- Jozef Štauder
- Pavol Zeleňák
- Rudolf Božík
- Vladimír Kriško
- Alexander Gerič
- Jozef Jančovič
- František Hanovec
- Rudolf Palatický
- Štefan Martiš
- Juraj Puškár
- Štefan Ocvirk
- Ondrej Ďumbala
- Jozef Drlička
- Martin Danihel
- Ivan Kocka
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Slovenské vzdušné zbrane na anglické Wikipedii a Slovenské vzdušné zbrane na slovenské Wikipedii.
- ↑ RAJNINEC, Juraj. Slovenské letectvo 1939 - 1944. Bratislava: Magnet-Press Slovakia, 1999. 158 s. ISBN 80-968073-2-3.
- ↑ KLIMENT, Charles K.; NAKLÁDAL, Břetislav. Slovenská armáda 1939 - 1945. Praha: Levné knihy KMa, 2006. 360 s. ISBN 80-7309-395-2. S. 67.
- ↑ a b KLIMENT, Charles K.; NAKLÁDAL, Břetislav. Slovenská armáda 1939 - 1945. Praha: Levné knihy KMa, 2006. 360 s. ISBN 80-7309-395-2. S. 70.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovenské vzdušné zbraně ve Wikimedia Commons