Praga E-41

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praga E-41
Praga E-41 (Praga BH-41)
Praga E-41 (Praga BH-41)
Určenícvičný letoun
VýrobcePraga
ŠéfkonstruktérPavel Beneš a Miroslav Hajn
První let15. září 1931
Zařazeno1931
Charaktervyřazen
UživatelČeskoslovenské letectvo
Luftwaffe
Slovenské vzdušné zbraně (33 kusů E-41/E-241)
Výroba1931 - 1932
Vyrobeno kusů43 (E-41)
VariantyPraga E-141
Praga E-241
Praga E-341
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praga E-41 byl československý školní dvouplošník, vyráběný letadlovým oddělením Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD).[1] Letadlové oddělení v ČKD bylo založeno v roce 1929, kdy z Avie přišli konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, a hned v roce 1931 představilo tři velmi úspěšné letouny, školní Praga BH-39 (E-39), cvičný Praga BH-41 (E-41) a stíhací Praga BH-44 (E-44).[2]

Praga BH-41/Praga E-41 (Letectví, červenec 1931)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo národní obrany mělo v roce 1930 k dispozici větší množství licenčních motorů Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300 koní, a proto vzneslo požadavek na zkonstruování cvičného letounu pro pokračující výcvik, který by nesl právě tento motor. Zvítězila konstrukce firmy Praga, navržená inženýry Benešem a Hajnem, jež dostala označení BH-41 (E-41).[3] Původní vojenské označení E-1 reflektovalo to, že letoun byl přijatý do výzbroje letectva jako první konstrukce společnosti Praga, později došlo k převzetí čísla shodného s typovým označením výrobce E-41. Letoun byl zalétán 15. září 1931.[1]

Vítězný letoun ze soutěže MNO Praga BH-41 byl určen pro pokračovací cvičné lety v normální i bez vnější viditelnosti (noční létání bez vidu), tedy podle přístrojů. V tomto případě létal s neprůhledným sklopným krytem nad sedadlem pilotního žáka. Vysoký bezpečnostní násobek i vhodné letové vlastnosti dovolovaly provádět i v plném obsazení dvěma piloty veškerou akrobacii. Přijetím letounu BH-41 byla zajištěna i vhodná návaznost výcviku, protože pilotní žáci se základním výcvikem na Praga E-39 mohli pokračovat na BH-41 s příbuznými vlastnostmi.[1]:s.163

Zkoušky prototypu BH-41 ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) byly zahájeny 15. září 1931. BH-41 byl porovnáván s letouny Letov Š-25 a Aero A-46.[4] Zkoušky pro BH-41 byly úspěšné a MNO objednalo sérii 43 letadel. Byl vyráběn v malých sériích od roku 1931.[1]:s.163 V ČKD byl vyroben pouze prototyp. Výroba sériových 43 letounů byla provedena ve Vojenské továrně na letadla Letov.[5]

MNO projevilo zájem o další dodávky, avšak úvodní sérií typu E-41 byly kompletně spotřebovány zásoby motorů Škoda HS 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) pocházející z 20. let a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. V prototypu vznikla verze E-141 (vojenské označení prototypu 22 S) se vznětovým motorem ZOD-260. Zkoušky byly zahájeny až 4. prosince 1936, protože motor přišel do Pragy opožděně. [4] Motor ZOD-260 byl zjevně nevydařený a vývoj prototypu dále nepokračoval.[6] Verze E-141 nebyla tedy přijata do sériové výroby. Ing. Jaroslav Šlechta proto pro modernizaci E-41 vybral Walter Pollux II a modernizovaná varianta bylo označena jako Praga E-241.[7]

Praga BH-41/Praga E-41 (Letectví, červenec 1931)

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Šlo o robustní dvouplošník smíšené konstrukce. Byl to dvoumístný letoun s převážně dřevěnou konstrukcí a pevným podvozkem.[2] Všechny větší hmoty byly soustředěny co nejvíce těžišti, čímž bylo dosaženo jeho velké obratnosti. Potah kostry letounu byl vesměs z plátna, vodorovné ocasní plochy byly potaženy dýhou. Křídla byla ze dřeva s kovovým vnějším i vnitřním vyztužením. Křidélka byla pouze na spodním křídle. Podvozek širokého rozchodu byl svařen z ocelových trubek.[8]

Letoun byl osazen kapalinou chlazeným osmiválcovým vidlicovým motorem Škoda-HS 8Fb, který poháněl dvoulistou, nestavitelnou, dřevěnou vrtuli. Hlavní benzinová nádrž byla umístěna pod sedadly pilotů na spodku letadla. Plochu baldachýnu tvořila rezervní spádová, palivová nádrž. Stroj byl uzpůsoben i pro noční létání. Do služby v československém letectvu byl letoun E-41 zaveden roku 1931 a celkem bylo vyrobeno 43 strojů této verze.[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Letouny E-41 a E-241 se v československém letectvu osvědčily. Byly využívány ve cvičných letkách u všech leteckých pluků a také ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) od roku 1931 až do března 1939. Po zániku Česko-Slovenska zůstaly na Slovensku tři E-41 (a 14 E-241).[4]

E-241 s motorem Pollux

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Praga BH-41 skica (Letectví, červenec 1931)

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[1][4][5][9]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Typ E-41 E-141 E-241 E-341
Rok zavedení 1931 prototyp 1936 projekt
Posádka 2 2 2 2
Rozpětí (m) 11,15 - 11,15 -
Délka (m) 7,72 - 8,30 -
Výška (m) 3,05 - 3,05 -
Nosná plocha (m2) 29,40 - 28,56 -
Plošné zatížení (kg/m2) 46,8 - 50,00 -
Hmotnost prázdného letounu (kg) 1027 - 1185 -
Vzletová hmotnost (kg) 1370 - 1570 -
Typ motoru Škoda HS 8Fb ZOD-260 Walter Pollux II Avia Rk 17
maximální výkon motoru 228 kW/310 220 kW/300 k 331 kW/450 k 309 kW/420 k
nominální výkon motoru 220 kW/300 k 191 kW/260 k 250 kW/340 k 265 kW/360 k
Vrtule dvoulistá, dřevěná - dvoulistá, dřevěná -

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Typ E-41 E-141 E-241 E-341
Maximální rychlost (km/h) 220 - 245 -
Cestovní rychlost (km/h) 180 - 190 -
Přistávací rychlost (km/h) 75 - 85 -
Dostup (m) 4800 - 5700 -
Čas výstupu (min) na výšku (m) 14´ do 3000 m - 11´ do 3000 m -
Dolet (km) 650 - 600 -
Vytrvalost 4,3´ h 4,7´ h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 163–164, 260–261, 270–271, 274–279. 
  2. a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 28–29. 
  3. Československý školní dvouplošník Praga E-41 (BH-41) [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  4. a b c d ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe - Československá vojenská letadla v roce 1938. I. vyd. Praha: Naše vojsko, 2015. 255 s. ISBN 978-80-206-1576-3. S. 188–191. 
  5. a b FLIEGER, Jan. Praga E-41 (Praga BH-41) [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-03 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  6. K., Tomáš. Praga E – 41 a E – 241 [online]. druhasvetova.com [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  7. VINAŘ, Luboš. Praga E-41 (E-1, BH-41) a 241 [online]. Nalžovice: www.vinar.cz [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  8. JIROUT, J. ing. Školní přechodný stíhací letoun Praga typu В. H. 41. Letectví. Červenec 1931, roč. XI. (1931), čís. 7, s. 238–241. Dostupné online. 
  9. FLIEGER, Jan. Praga E-241 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-03 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj[editovat | editovat zdroj]

Srovnatelná letadla[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]