Praga E-41

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praga E-41
Praga E-41 (Praga BH-41)
Praga E-41 (Praga BH-41)
Určení cvičný letoun
Výrobce Praga
Šéfkonstruktér Pavel Beneš a Miroslav Hajn
První let 15. září 1931
Zařazeno 1931
Charakter vyřazen
Uživatel Československé letectvo
Luftwaffe
Slovenské vzdušné zbraně (33 kusů E-41/E-241)
Výroba 1931 - 1932
Vyrobeno kusů 43 (E-41)
Varianty Praga E-141
Praga E-241
Praga E-341
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praga E-41 byl československý školní dvouplošník, vyráběný letadlovým oddělením Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD).[1] Letadlové oddělení v ČKD bylo založeno v roce 1929, kdy z Avie přišli konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, a hned v roce 1931 představilo tři velmi úspěšné letouny, školní Praga BH-39 (E-39), cvičný Praga BH-41 (E-41) a stíhací Praga BH-44 (E-44).[2]

Praga BH-41/Praga E-41 (Letectví, červenec 1931)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo národní obrany mělo v roce 1930 k dispozici větší množství licenčních motorů Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300 koní, a proto vzneslo požadavek na zkonstruování cvičného letounu pro pokračující výcvik, který by nesl právě tento motor. Zvítězila konstrukce firmy Praga, navržená inženýry Benešem a Hajnem, jež dostala označení BH-41 (E-41).[3] Původní vojenské označení E-1 reflektovalo to, že letoun byl přijatý do výzbroje letectva jako první konstrukce společnosti Praga, později došlo k převzetí čísla shodného s typovým označením výrobce E-41. Letoun byl zalétán 15. září 1931.[1]

Vítězný letoun ze soutěže MNO Praga BH-41 byl určen pro pokračovací cvičné lety v normální i bez vnější viditelnosti (noční létání bez vidu), tedy podle přístrojů. V tomto případě létal s neprůhledným sklopným krytem nad sedadlem pilotního žáka. Vysoký bezpečnostní násobek i vhodné letové vlastnosti dovolovaly provádět i v plném obsazení dvěma piloty veškerou akrobacii. Přijetím letounu BH-41 byla zajištěna i vhodná návaznost výcviku, protože pilotní žáci se základním výcvikem na Praga E-39 mohli pokračovat na BH-41 s příbuznými vlastnostmi.[1]: s. 163

Zkoušky prototypu BH-41 ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) byly zahájeny 15. září 1931. BH-41 byl porovnáván s letouny Letov Š-25 a Aero A-46.[4] Zkoušky pro BH-41 byly úspěšné a MNO objednalo sérii 43 letadel. Byl vyráběn v malých sériích od roku 1931.[1]: s. 163 V ČKD byl vyroben pouze prototyp. Výroba sériových 43 letounů byla provedena ve Vojenské továrně na letadla Letov.[5]

MNO projevilo zájem o další dodávky, avšak úvodní sérií typu E-41 byly kompletně spotřebovány zásoby motorů Škoda HS 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) pocházející z 20. let a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. V prototypu vznikla verze E-141 (vojenské označení prototypu 22 S) se vznětovým motorem ZOD-260. Zkoušky byly zahájeny až 4. prosince 1936, protože motor přišel do Pragy opožděně. [4] Motor ZOD-260 byl zjevně nevydařený a vývoj prototypu dále nepokračoval.[6] Verze E-141 nebyla tedy přijata do sériové výroby. Ing. Jaroslav Šlechta proto pro modernizaci E-41 vybral Walter Pollux II a modernizovaná varianta bylo označena jako Praga E-241.[7]

Praga BH-41/Praga E-41 (Letectví, červenec 1931)

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Šlo o robustní dvouplošník smíšené konstrukce. Byl to dvoumístný letoun s převážně dřevěnou konstrukcí a pevným podvozkem.[2] Všechny větší hmoty byly soustředěny co nejvíce těžišti, čímž bylo dosaženo jeho velké obratnosti. Potah kostry letounu byl vesměs z plátna, vodorovné ocasní plochy byly potaženy dýhou. Křídla byla ze dřeva s kovovým vnějším i vnitřním vyztužením. Křidélka byla pouze na spodním křídle. Podvozek širokého rozchodu byl svařen z ocelových trubek.[8]

Letoun byl osazen kapalinou chlazeným osmiválcovým vidlicovým motorem Škoda-HS 8Fb, který poháněl dvoulistou, nestavitelnou, dřevěnou vrtuli. Hlavní benzinová nádrž byla umístěna pod sedadly pilotů na spodku letadla. Plochu baldachýnu tvořila rezervní spádová, palivová nádrž. Stroj byl uzpůsoben i pro noční létání. Do služby v československém letectvu byl letoun E-41 zaveden roku 1931 a celkem bylo vyrobeno 43 strojů této verze.[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Letouny E-41 a E-241 se v československém letectvu osvědčily. Byly využívány ve cvičných letkách u všech leteckých pluků a také ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) od roku 1931 až do března 1939. Po zániku Česko-Slovenska zůstaly na Slovensku tři E-41 (a 14 E-241).[4]

E-241 s motorem Pollux

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Praga BH-41 skica (Letectví, červenec 1931)

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[1][4][5][9]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Typ E-41 E-141 E-241 E-341
Rok zavedení 1931 prototyp 1936 projekt
Posádka 2 2 2 2
Rozpětí (m) 11,15 - 11,15 -
Délka (m) 7,72 - 8,30 -
Výška (m) 3,05 - 3,05 -
Nosná plocha (m2) 29,40 - 28,56 -
Plošné zatížení (kg/m2) 46,8 - 50,00 -
Hmotnost prázdného letounu (kg) 1027 - 1185 -
Vzletová hmotnost (kg) 1370 - 1570 -
Typ motoru Škoda HS 8Fb ZOD-260 Walter Pollux II Avia Rk 17
maximálni výkon motoru 228 kW/310 220 kW/300 k 331 kW/450 k 309 kW/420 k
nominální výkon motoru 220 kW/300 k 191 kW/260 k 250 kW/340 k 265 kW/360 k
Vrtule dvoulistá, dřevěná - dvoulistá, dřevěná -

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Typ E-41 E-141 E-241 E-341
Maximální rychlost (km/h) 220 - 245 -
Cestovní rychlost (km/h) 180 - 190 -
Přistávací rychlost (km/h) 75 - 85 -
Dostup (m) 4800 - 5700 -
Čas výstupu (min) na výšku (m) 14´ do 3000 m - 11´ do 3000 m -
Dolet (km) 650 - 600 -
Vytrvalost 4,3´ h 4,7´ h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 163-164, 260-261, 270-271, 274-279. 
  2. a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 28-29. 
  3. Československý školní dvouplošník Praga E-41 (BH-41) [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  4. a b c d ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe - Československá vojenská letadla v roce 1938. I. vyd. Praha: Naše vojsko, 2015. 255 s. ISBN 978-80-206-1576-3. S. 188-191. 
  5. a b FLIEGER, Jan. Praga E-41 (Praga BH-41) [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-03 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  6. K., Tomáš. Praga E – 41 a E – 241 [online]. druhasvetova.com [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  7. VINAŘ, Luboš. Praga E-41 (E-1, BH-41) a 241 [online]. Nalžovice: www.vinar.cz [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  8. JIROUT, J. ing. Školní přechodný stíhací letoun Praga typu В. H. 41. Letectví. Červenec 1931, roč. XI. (1931), čís. 7, s. 238-241. Dostupné online. 
  9. FLIEGER, Jan. Praga E-241 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-03 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj[editovat | editovat zdroj]

Srovnatelná letadla[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]