Praga E-41

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praga E-41
Určení cvičný letoun
Výrobce Praga
Šéfkonstruktér Pavel Beneš a Miroslav Hajn
První let 15. září 1931[1]: s. 163
Zařazeno 1931
Charakter vyřazen
Uživatel Československé letectvo
Slovenské vzdušné zbraně (33 kusů)
Výroba 1931 - 1939
Vyrobeno kusů 43[1]: s. 163
Varianty Praga E-141
Praga E-241
Další vývoj Praga E-341
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praga E-41 byl československý školní dvouplošník, vyráběný společností Praga. V roce 1930 vyhrál letoun soutěž Ministerstva národní obrany a stal se tak vojenským letounem, používaným pro pokročilý výcvik a výcvik v nočním létání bojových pilotů. Byl vyráběn v malých sériích od roku 1931.[1]: s. 163

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vítězný letoun ze soutěže MNO Praga BH-41 (vojenským označením původně E-1, později E-41)[1]: s. 163[p 1] byl určen pro pokračovací cvičné lety v normální i bez vnější viditelnosti, tedy podle přístrojů. V tomto případě létal s neprůhledným sklopným krytem nad sedadlem pilotního žáka. Vysoký bezpečnostní násobek i vhodné letové vlastnosti dovolovaly provádět i v plném obsazení veškerou akrobacii. Přijetím letounu BH-41 byla zajištěna i vhodná návaznost výcviku, protože pilotní žáci se základním výcvikem na Praga E-39 mohli pokračovat na BH-41 s příbuznými vlastnostmi.[1]: s. 163

Zkoušky prototypu BH-41 ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) byly zahájeny 15. září 1931. Zkoušky byly úspěšné a MNO objednalo sérii 43 letadel. V armádě byl letoun označen jako Praga E-41. Letoun se za provozu osvědčil. Létal i při plném obsazení se dvěma letci plnou akrobacii. Byl díky svému vybavení používán i pro noční létání (bez vidu). Ministerstvo obrany projevilo zájem o další dodávky, avšak úvodní sérií typu E-41 byly kompletně spotřebovány zásoby motorů Škoda HS 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) pocházející z 20. let a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. Výběr nové pohonné jednotky připadl v roce 1936 ing. Jaroslavu Šlechtovi, který s novým motorem Walter Pollux II navrhl modernizovanou variantu Praga E-241.[2]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

E-241 s motorem Pollux
E-41
Původní verze s osmiválcovým vidlicovým motorem Škoda HS-300 (licenční Hispano-Suiza 8Fb).
E-141
Projekt verze se vznětovým devítiválcovým hvězdicovým motorem ZOD, který zůstal ve stádiu prototypu.
E-241
Sériová varianta s devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Pollux II, vzniklá po vyčerpání zbývající zásoby motorů HS 8Fb.
E-341
Projekt verze s výkonnějším devítiválcvoým motorem Avia Rk-17, který zůstal nerealizovaný.[1]: s. 163–164

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (E-41)[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2 (instruktor a žák)
  • Délka: 7,72 m
  • Rozpětí křídel: 11,15 m
  • Výška: m
  • Nosná plocha: 29,40 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1 027 kg
  • Vzletová hmotnost: 1 370 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený osmiválcový vidlicový motor Škoda-HS 8Fb
  • Výkon pohonné jednotky: 220 kW (300 k)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 220 km/h
  • Cestovní rychlost: 180 km/h
  • Dostup: 4 800 m
  • Vytrvalost: 4,3 hod letu
  • Stoupavost: výstup do výšky 3 000 m za 14 minut

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Původní označení reflektovalo to, že letoun byl přijatý do výzbroje letectva jako první konstrukce společnosti Praga, později došlo k převzetí čísla shodného s typovým označením výrobce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Němeček 1983
  2. VINAŘ, Luboš. Praga E-41 (E-1, BH-41) a 241 [online]. Nalžovice: www.vinar.cz [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  3. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 260-261. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. Kapitola ČKD-Praga staví letadla, s. 160-178. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj
Srovnatelná letadla

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]