Tupolev SB-2
Tupolev SB-2 | |
---|---|
Prototyp ANT-40 | |
Určení | bombardovací letoun |
Šéfkonstruktér | Tupolev |
První let | 7. října 1934 |
Zařazeno | 1934 |
Vyřazeno | 1950 (Španělsko) |
Uživatel | Sovětské letectvo Španělsko Československé letectvo Letectvo Čínské republiky[1] Finské letectvo Bulharské letectvo |
Výroba | 1936-1941 |
Vyrobeno kusů | 6656 ks (včetně dvou prototypů) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tupolev SB-2 byl sovětský dvoumotorový celokovový lehký bombardovací letoun vyvinutý ve třicátých letech 20. století konstrukční kanceláří Tupolev.
Prototyp vzlétl pod označením ANT-40 poprvé 7. 10. 1934. Do výzbroje letectva Rudé armády se dostal v roce 1936. Svou rychlostí a svými schopnosti zaujal i československé vojenské experty, kteří projevili zájem o nákup a licenci. Letoun se účastnil španělské občanské války na straně republikánů, kde v rychlosti překonával i většinu tehdejších stíhacích letadel frankistů. Po ukončení bojů se SB-2 dostal do výzbroje španělské armády, další kusy získala Čínská republika. Od roku 1938 se vyráběl vylepšený typ SB-2bis s motory M-103. Letouny se účastnily bojů v zimní válce, přičemž finské vojsko několik strojů ukořistilo. Výroba SB-2 skončila v roce 1942.
SB-2 v Československu
[editovat | editovat zdroj]Československo zakoupilo mezi lety 1937 a 1938 celkem 61 kusů stroje,[4] označeného zde jako B-71,[p 1] které byly pro potřeby československého letectva mírně upraveny, zejména přezbrojením kulomety vz. 30 a vybavením radiostanicemi vz. 35, pumovým zaměřovačem vz. 37 a dalšími palubními přístroji kompatibilními s ostatní jím užívanou technikou. Na letouny byly také instalovány motory Avia-Hispano Suiza 12 Ydrs B československé výroby, nikoliv původní sovětské M-100,[p 2] a československé vrtule typu Letov Hd-43.
Firmou Avia byla v roce 1937 získána i práva k licenční výrobě, částečnou výměnou za dodávku letounů Avia Ba-122 a postoupení licence na výrobu dělostřelecké techniky Škodových závodů[4][p 3] Sovětskému svazu. Produkce typu, konstrukčně upraveného podle československých norem, byla připravována od roku 1938, ale do německé okupace českých zemí se nepodařilo ani jeden stroj zkompletovat, a až mezi červencem 1939 a dubnem 1941 jich bylo v závodech Avia a Aero[p 4] vyrobeno celkem 111 kusů, ve dvou mírně odlišných variantách B-71A a B-71B, obou určených primárně k vlekání vzdušných terčů pro Luftwaffe.[5]
Již v září 1939 bylo 24 z původních strojů československého letectva prodáno Německem Bulharsku, které je, pod označením Žerav (jeřáb), zařadilo do stavu 5. orljak (leteckého pluku).[5] Později údajně došlo k prodeji i dalších osmnácti kusů.
Jeden stroj B-71 byl jako kurýrní užíván Slovenskými vzdušnými zbraněmi. Původně náležel 74. letce 6. leteckého pluku, a po poškození při přistání na letišti ve Spišské Nové Vsi v listopadu 1938 zůstal ve zdejších dílnách a opraven byl až poté, co tehdejší Slovensko získalo nezávislost. V dubnu 1943 jej pětice slovenských letců pod vedením Antona Vanka použila k úletu do Turecka.[6]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Údaje dle[7]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]Charakteristika: lehký bombardovací letoun
- Osádka:
- Rozpětí: 20,34 m
- Délka: 12,29 m
- Výška: 3,28 m
- Plocha křídla: 56 m²
- Hmotnost prázdná: 3750 kg
- Hmotnost vzletová: 6100 kg
- Pohonná jednotka: 2 × dvanáctiválcový vidlicový motor VK-100, později M-100A s výkonem 750 k. SB-2bis měly motory M-103 s výkonem 1100 k.
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Max.rychlost: 410 km/h, SB-2bis: 450 km/h
- Cestovní rychlost: 375 km/h
- Dostup: 7800 m
- Dolet: 1200–1600 km
- Počáteční stoupavost: 400 m/min (SB-2bis)
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STAPFER, Hans-Heiri. Tupolev SB in action. Carroltown, TX: Squadron/Signal Publications, 2004. ISBN 0-89747-481-3. Kapitola SB-2-M-100-A in Chinese Service; SB-2-M-103 in Chinese Service, s. 14; 44. (anglicky)
- ↑ SB evolution and painting [online]. mig3.sovietwarplanes.com, rev. 2011-11-23 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠNAJDR, Miroslav. Tupolevy SB nad Chalchyn golem. NV Military revue. 25. 11. 2015, roč. 2015, čís. 12, s. 4–7.
- ↑ a b VÁCLAVÍK, Josef. Lehký bombardovací a zvědný letoun AVIA B-71. Historie a plastikové modelářství. Září 2000, roč. X., čís. 09, s. 2–9. ISSN 1210-1427.
- ↑ a b VÁCLAVÍK, Josef. Lehký bombardovací a zvědný letoun AVIA B-71 (2. část). Historie a plastikové modelářství. Říjen 2000, roč. X., čís. 10, s. 2–8. ISSN 1210-1427.
- ↑ VÁCLAVÍK, Josef. Lehký bombardovací a zvědný letoun AVIA B-71 (3. část). Historie a plastikové modelářství. Listopad 2000, roč. X., čís. 11, s. 2–9. ISSN 1210-1427.
- ↑ GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka, 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Tupolev SB-2, s. 466.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DUFFY, Paul, KANDALOV, Andrej. Tupolev, muž a jeho letadla. Překlad PhDr. Jiří Chodil. 1. vyd. Praha: Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-051-5. S. 232.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev SB na Wikimedia Commons
- Tupolev SB 2M-100A